Agentura Organizace spojených národů dodala, že pokud bude reakce politiků mezinárodně koordinovaná, dopad na trh práce bude výrazně nižší. Takový případ nastiňuje scénář s menšími dopady na nezaměstnanost a mluví o ztrátě 5,3 milionů pracovních míst.
Střední varianta scénáře pak počítá s 13 miliony ztracených pracovních míst, z nichž 7,4 milionů by bylo v zemích s vysokými příjmy, uvádí CNBC. Nejhorší varianta zmiňuje 24,7 milionu pracovních míst.
Epidemie koronaviru |
Každá varianta počítá se základem 188 milionů nezaměstnaných v roce 2019.
ILO varovala, že i když jsou její odhady „velmi nejisté“, dojde k podstatnému nárůstu nezaměstnanosti. Pro srovnání, během globální finanční krize v letech 2008 a 2009, došlo na celém světě k zániku přibližně 22 milionů pracovních míst.
Odhady přicházejí poté, co onemocnění COVID-19 přinutilo země omezit pohyb občanů a v některých případech stanovit karanténu. Opatření způsobila globální pokles ekonomické aktivity, zejména pak v odvětví výroby a služeb.
Není to jen krize zdravotnictví
Mezinárodní organizace práce ve své zprávě vyhodnocující dopad epidemie koronaviru na trh práce poukázala na to, že celková přidaná hodnota průmyslových podniků v Číně klesla jen během prvních dvou měsících letošního roku o 13,5 %. Očekává se, že pracovníci v důsledku zvýšené nezaměstnanosti kolektivně přijdou o 860 miliard až 3,4 bilionu dolarů, píše India Times.
Mezinárodní organizace práce dále uvedla, že tlak na příjmy způsobený poklesem hospodářské činnosti zasáhne pracovníky v blízkosti nebo pod hranicí chudoby. Vypočítala, že chudoba by po celém světě ohrozila o 35 milionů lidí více než před vypuknutím epidemie.
Trump chce Američanům rozdávat peníze, ve hře je tisíc dolarů pro každého |
Generální ředitel ILO Guy Ryder prohlásil, že epidemie koronaviru nepodnítila jen globální krizi zdravotnictví, ale také krizi na trhu práce a hospodářskou krizi. „V roce 2008 svět společně čelil důsledkům celosvětové krize a nejhorší možný scénář se podařilo odvrátit. Nyní je potřeba stejný druh vedení a odhodlání,“ tvrdí Ryder.
Mezinárodní organizace práce doporučuje, aby reakce politiků po celém světě zahrnovala opatření na ochranu pracovníků, jako je podpora vhodných flexibilních pracovních opatření. Příkladem jsou práce na dálku, krátkodobé úvazky a další opatření.
Centrální banky na celém světě snižují jako součást nouzových opatření na podporu a stimulaci globální ekonomiky úrokové sazby. Vlády také zavádějí finanční balíčky, které mají pomoci utlumit dopad epidemie na pracovníky a podniky.
