„V České republice dlouhodobě panuje nerovnoměrnost ve zdanění jednotlivých druhů alkoholu. Zatímco pivo a lihoviny jsou zdaněny na úrovni ostatních zemí Evropské unie, tiché víno není zdaněno vůbec,“ uvádí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček s tím, že v České republice dlouhodobě dominuje ve výběru spotřební daně z alkoholu daň z lihu, která činí dvě třetiny celkového objemu (v roce 2023 9,2 mld. korun).
Zbylou třetinu tvoří výnos ze spotřební daně z piva. Daň ze šumivého vína dosahuje méně než 4 % výnosu spotřebních daní a z tichého vína neputuje do rozpočtu ani koruna. Jak zjistil výzkum agentury Datank, většina lidí by stejně jako většina ekonomů souhlasila se spravedlivou daní vypočtenou podle množství lihu v nápojích obsaženém.
Levné zahraniční víno vede
Štěpán Křeček upozorňuje i na to, že se v Česku pije především zahraniční víno. Spotřeba zahraničního vína, pro které platí nulová sazba daně, činí přes 70 procent celkové konzumace vína v České republice. „Měli bychom se proto zamýšlet nad tím, jak zdanit zahraniční vína, aniž bychom poškodili tuzemské vinaře. Jen zdaněním stejnou sazbou daně, jaká je v současnosti stanovena u šumivého vína, by státní rozpočet získal přibližně dvě miliardy korun,“ upozorňuje Štěpán Křeček. Navíc by byli před konkurencí chráněni tradiční malí tuzemští vinaři, jejichž produkce nemůže levným krabicovým vínům z dovozu cenově konkurovat.
Ochrana tuzemských pěstitelů
Zavedení daně na tiché víno by ochránilo tuzemské vinaře před záplavou levného zahraničního vína, jehož cena by se právě o tuto daň navýšila „Čeští a moravští vinaři dělají obrovskou práci pro naši zemi. Vinice mají velký význam pro krajinu a ochranu životního prostředí, stejně jako ovocné sady. Sklizeň hroznů a výroba vína je odměnou za každoroční úpornou práci. Prodej levných dovozových vín našim vinařům škodí, upozaďuje jejich skvělé výrobky a dává přednost vínům pěstovaným jenom pro zisk daleko za hranicemi naší země. Zavedení spotřební daně by určitě snížilo disproporci mezi levnými, často nekvalitními dovozovými víny, a kvalitní domácí produkcí,“ je přesvědčený Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky. Podle něj určitě neplatí argument, že by byli zavedením spotřební daně čeští a moravští vinaři znevýhodněni.
Právě cena je podle odborníků klíčovým faktorem výběru alkoholu u lidí, kteří jej konzumují nezodpovědně nebo v nadměrné míře. I proto lze na českém trhu pozorovat trend nárůstu spotřeby levnějšího krabicového vína ze zahraničí. „V posledních třiceti letech se spotřeba vína - v přepočtu na litr čistého lihu, v Česku zvýšila o více než 40 procent, zatímco spotřeba piva zůstala víceméně stejná a konzumace lihovin dokonce klesla o zhruba 15 procent,“ upřesňuje Vladimír Darebník.
Ve stejném období se podle něj navyšovaly sazby spotřební daně na lihoviny a pivo a spotřební daň na víno zůstává stále nulová.
Spotřeba alkoholu v ČR od roku 1991
Omezení černého trhu
Vladimír Darebník zmiňuje i význam spotřebních daní a vedení transparentní evidence o množství vyrobeného alkoholu pro omezování černého trhu. Podle odhadů v období před metanolovou aférou pocházelo až 25 % lihovin z černého trhu.
Dnes po zavedení nových přísných podmínek pro evidenci lihovin spojených s výběrem spotřební daně je tento trh odhadován na méně než 5 %. Podle Darebníka bylo sice nutné kvůli zpřísněné kontrole zavést poměrně nákladné nové administrativní procesy, ale ve výsledku s pozitivními přínosy pro tuzemské producenty lihovin a celou společnost. Je přesvědčený, že by měly být zavedeny podobné podmínky i pro vinaře se stejným pozitivním efektem pro domácí výrobce.
