Pravá, nebo levá?
Podle příruček by vaše ložnice měla být tím nejpokojnějším místem v domě, kde vládne mír a harmonie. Jenže každý máme jiné zvyky a preference, se kterými si váš partner musí poradit. A vy zas s těmi jeho. Není výjimkou, že rozdílné návyky mohou vést k ošklivým hádkám v posteli, i když se paradoxně vůbec netýkají nevěry nebo sexuální praktik.
Tak třeba pověstná předem daná strana postele. Možná to je k nevíře, ale jsou páry, které si strany postele po určitém čase mění. Těch je však minimum a jde spíš o vzácné výjimky. Platí totiž, že ona půlka je skutečně náš osobní prostor, který bychom partnerovi dopřávat běžně neměli. Vymezte si „své teritorium“ hned na začátku vztahu a domluvte se, komu která půlka bude patřit.
Rozdělení by mělo pramenit nejen ze zvyklosti, ale především z praktických důvodů. Blíže ke dveří většinou budou spát ti, kteří vstávají dříve, nebo chodí v noci na záchod. Naopak u okna lidé, kterým nevadí zima.
S budíkem a bez mobilu
Možná máte problém je odložit z ruky, ale smiřte se s tím, že mobilní telefon a tablet do postele zkrátka nepatří. Mnohdy bývají zdrojem těch nejhorších domněnek a následných slovních přestřelek, které nezřídka vedou k emocionální lavině výčitek.
Tyhle chytré krabičky byly vynalezeny, aby usnadňovaly náš pracovní i volnočasový život, nikoliv pro zruinování toho intimního. Pracovní hovory, SMS a e-maily je lepší řešit ráno s čistou hlavou než těsně před spaním. Navíc partnerskému vztahu mnohem více prospěje povídání než komunikace s virtuálním světem.
Mobilní zařízení v blízkosti postele navíc našemu organismu spíše škodí. Buňky v sítnici jsou extrémně citlivé na světlo, které displeje přístrojů vyzařují a mají vliv na množství spánkového hormonu melatoninu, jenž tělo produkuje. Vysílají signál, že se má jeho produkce snížit na minimum, místo toho se produkce kortizolu, hormonu bdělosti, dává do pohybu. To nás nutí být vzhůru, i když se cítíme ospalí. Proto je nejlepší mít telefon co nejdál od postele a nepoužívat ho ani jako budík.
Snídaně ano, večeře ne
Jídlo v posteli? Proč ne. Snídaně do peřin může být skvělým začátkem dne a oba vás s partnerem příjemně naladí. Pokud tedy nesnídáte tlačenku s cibulí nebo vepřo knedlo zelo. Na míchaných vajíčkách, jogurtu nebo croissantu neshledávají odborníci nic špatného. Pozor však na noční chuťové návaly.
Jestliže je nezvládnete ustát a potřebujete dát průchod své žravosti, dejte si zeleninu, méně tučný sýr nebo kousek libového masa u stolu v kuchyni. Za tabulku čokolády před spaním vám vaše zažívání nepoděkuje a váš partner asi také ne. Během spánku totiž dochází k celkovému zklidnění organismu a zpomalení fyziologických procesů, tedy i trávení.
Jakmile se přejíte, nebo spořádáte cokoliv sladkého, tučného či těžkého, bude se vám špatně usínat i hůře spát. Připravte se na pocit těžkého břicha, pálení žáhy, neklidné převalováním ze strany na stranu či ztížené oddychování.
Společná peřina
Dvojice, které jsou zvyklé se k sobě tulit nebo spát blízko u sebe, jistě jednu společnou přikrývku snesou. Tady je na prvním místě ohleduplnost. Nestahovat si větší část peřiny na svoji stranu, když je zima, a nenechávat partnerovi schválně větší kus za horkých letních nocí. Jestliže oba potřebujete při spánku prostor, nebo má jeden raději horko, zatímco druhému je neustále zima, pak byste měl mít každý peřinu vlastní.
Pes v posteli
Možná vám přijde roztomilé sdílet se svým zvířecím miláčkem i lože, ale skutečně platí, že pes do postele nepatří. Obzvláště když si to jeden z partnerů nepřeje. I když si zvířecího mazlíčka hýčkáte jako oko v hlavě, pravidelně mu češete srst, kupujete klíšťovzdorné obojky a odčervujete ho, přeci jenom v sobě nosí nejrůznější parazity, včetně blech. I z výchovného hlediska je správné, pokud pes spí ve svém pelechu. Vy mu tam přeci taky neleze, že ne?
Hymna dřevorubce
Delikátní problém, o kterém mnoho dvojic mlčí, je chrápání. Ač se to na začátku vztahu nemusí zdát jako problém, později to může vést až k rozpadu vztahu. Jestliže partner chrápe jen občas, například když se trochu napije, nebo je hodně unavený, dá se to vyřešit špunty do uší, případně dočasnou evakuací na pohovku nebo jinou volnou postel v domě.
Pokud je však jeho oddychování slyšet i přes dva bloky, ani sebelepší špunty vás nezachrání. V tomto případě se obraťte na spánkovými experty. V některých případech může jít totiž o závažný zdravotní problém, který je nutné řešit. Od běžného chrápání některým lidem pomůže operace, jiným speciální kapky.
Když ani jedno nezabere, pak vám nezbývá nic jiného než oddělené ložnice. To samé platí i v případě, že potíže s chrápání máte vy.
Dvakrát a dost
Neshody může přinášet i zvonění budíku. Jakmile ten, kdo má lehčí spaní vstává později, může být na hlasitý a opakující se zvuk velmi háklivý. A pak se mu nesmíte divit, že se vám bude chtít krutě pomstít. Snažte se proto být v tomto ohledu s partnerem navzájem ohleduplní. Vyberte si zvonění, které vás dokáže spolehlivě probudit, aniž by to znělo jako útok nepřátelských vojsk či melodie z matějské pouti.
Myslete také na to, že platí pravidlo dvakrát a dost. Jestli to jen trochu zvládáte, nenařizujte si budík na opakované zvonění. Když už, tak maximálně na budík a jedno připomenutí. Jakmile to bude víc, opět se u partnera mohou objevit nehezké myšlenky na pomstu. Hlasité a dlouhé vyzvánění desetkrát po sobě by nevzbudilo pouze profesionální rohypnolu, komukoliv dalšímu spánek spolehlivě přeruší.
