Nemoc Hidradenitis suppurativa neboli hidradenitida se projevuje zánětlivými ložisky hlavně v intimních partiích (pod prsy, na genitáliích, hýždích či v podpáží), kde dochází ke zvýšenému tření kůže. Na postižených místech se vytvářejí bolestivé bulky a cysty, které mohou hnisat a po prasknutí i krvácet.
Onemocnění se objevuje zpravidla po dvacátém roce života a častěji jím trpí ženy.
Katka s ním bojuje se střídavými úspěchy i neúspěchy, zato vždy s velkým odhodláním nenechat se zlomit a nedovolit, aby jí nemoc ničila život.
Správná diagnóza přišla po čtyřech letech
Pacienti, kteří překonají stud a rozhodnou se s nepříjemnou nemocí bojovat, se dozvídají správnou diagnózu v průměru po osmi letech od doby, kdy poprvé navštívili lékaře. Za tuto dobu vystřídají přibližně pět lékařů tří různých specializací. Mezitím se marně snaží najít odpovědi na tíživé otázky, co se děje s jejich kůží a proč nepřichází úleva.
V tomto případě měla Katka štěstí. Správnou diagnózu se dozvěděla „už“ po čtyřech letech vytrvalého putování z ordinace do ordinace, kde si s projevy nemoci lékaři nevěděli rady.
O nemoci- Hidradenitis suppurativa (HS) neboli hidradenitida je poměrně málo známé chronické onemocnění kůže projevující se nepříjemným a bolestivým zánětem v oblasti paží, třísel nebo pod prsy. - Odhaduje se, že celosvětově trpí touto chorobou minimálně 1 % dospělé populace. Přesný výskyt není znám, protože mnoho pacientů se stydí o příznacích nemoci mluvit nebo nemají nemoc správně diagnostikovanou. - Mezi rizikové faktory, které mohou nemoc spustit či zhoršovat, patří dědičnost, kouření, nadváha či obezita a u žen také hormonální změny. - Nemoc postihuje častěji ženy než muže, přičemž rozvinout se může v každém věku. Nejčastěji se objevuje po 20. roce života. Míra výskytu onemocnění klesá po 50. až 55. roce života. - Onemocnění se může projevovat u každého člověka jinak. Lehká forma má podobu bulek, hrbolků nebo cyst, zatímco pacienti s těžšími formami trpí opakovanými výskyty abscesů a píštělí, z nichž může vytékat nepříjemně zapáchající hnisavá tekutina. Po jejich zhojení dochází ke vzniku jizev. - Pokud není onemocnění včas léčeno, může se rychle zhoršovat. V současné době se HS nedá zcela vyléčit. V počáteční fázi se zpravidla uplatňuje lokální terapie pomocí krémů a mastí, poté nastupuje léčba antibiotiky. U pokročilejších forem HS se přistupuje k chirurgickému zákroku. Pro pacienty se středně těžkou až těžkou formou hidradenitidy je dostupná také biologická léčba. |
„Domnívali se, že se mám akné nebo alergickou reakci, správnou diagnózu se jim však nedařilo určit,“ vzpomíná Katka.
Včasné rozpoznání nemoci a správě zvolená léčba jsou přitom pro rozvoj nemoci klíčové - jedině tak má pacient šanci na výrazné zlepšení kvality života.
Pomohla až specialistka
Vše se naštěstí změnilo, když se Kateřina setkala s docentkou Monikou Arenbergerovou z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Právě ta se na hidradenitidu specializuje a s určením správné diagnózy neváhala. U Katky začala ihned s odpovídající léčbou. Nasadila jí antibiotika, která pomohla, ale po jejich vysazení se hnisavé boláky opět objevily.
Kateřina má za sebou už i dva chirurgické zákroky, kterými se odstranilo několik hnisajících ložisek. Vzhledem k pokročilému stadiu nemoci začala už od konce minulého roku podstupovat biologickou léčbu. Na hodnocení výsledku léčení je ale ještě brzy, i když malé pokroky už Kateřina prý vidí.
Spouštěčem nemoci může být stres
Jako u mnoha dalších nemocí, i v tomto případě mohl být jejím spouštěčem stres. Dědičnost, kouření či nadváha – to jsou další faktory, které se mohou na vzniku hidradenitidy podílet nebo její průběh zhoršovat. Přestože v době výskytu prvních příznaků byla Katka na počátku nového vztahu a prožívala hezké chvíle, začala zřejmě splácet krutou daň z předešlého problematického vztahu. I v dětství a v dospívání si Kateřina užila stresu víc než dost.
Byla terčem šikany ve škole, kdy se dostala do hledáčku vrstevníků kvůli své nadváze. Na její psychice se podepsal i necitlivý přístup k její obezitě od některých příbuzných. Navzdory nebo paradoxně právě díky nesnadné minulosti si Kateřina vytvořila silný obranný štít, který jí dnes pomáhá brát nemoc s nadhledem. Ale ne vždy to jde.
Hidradenitida se dnes dá poměrně úspěšně léčit, ale úplné vyléčení není možné. Onemocnění způsobuje nejen fyzickou bolest, ale dovede potrápit i duši. Je velmi těžké odpoutat se od ní v každodenním životě, protože je s vámi všude. V práci, doma, ve společnosti i při těch nejintimnějších chvílích. Užívat si přítomný okamžik někdy nejde Katce i přes to, že se snaží udržet si pozitivní přístup.
Katce vadí hlavně zápach ze zánětlivých a hnisavých míst, který ji v přítomnosti ostatních znepokojuje a celkově omezuje v běžném životě. „Možná to mé okolí necítí, ale já to prostě vnímám,“ vysvětluje.
Pochopitelně si na otevřené rány v podpaží nemůže dávat ani deodoranty, které by jí mohly v těchto nepříjemných situacích pomoci. Když jsou rány otevřeny, zánět se šíří a místa hnisají, také výběr oblečení je velmi limitovaný. Syntetické materiály dráždí, tílka bez rukávů jsou zase nevhodná z estetických důvodů. Nemoc ji omezuje i v partnerském a intimním životě.
„Jsem ráda, že mám přítele, který je mi oporou. Představa, že si budu hledat někoho jiného a dostanu se znova do situace, kdy budu muset poprvé říci o své nemoci někomu cizímu a čekat na jeho reakci, je pro mě stresující a nepříjemná,“ dodává Kateřina.
