Mnohým výročním oceněním ve sledovaných oborech, samozřejmě zejména ve filmu a populární hudbě, neboť ty na sebe nabalují největší množství publika, bývá věnována obrovský mediální pozornost před, během i po udělování. Faktický význam vítězství je ovšem značně diskutabilní.
Magnesia Litera je však zcela jiný případ. Je schopna svému vítězi zajistit – i mimo finanční ohodnocení některých kategorií – celkem nezanedbatelný příjem, „kšefty“ v podobě nabídek k dalšímu publikování nebo zvaní na autorská čtení, ba i jistou mediální pozornost.
A když hlavní ocenění Kniha roku získá spisovatel „amatér“, tedy člověk s občanským povoláním (což je ostatně v Česku drtivá většina spisovatelů), za obzvlášť příznivé souhry okolností z něj cena může udělat „profesionála“. I kdyby ne na zbytek života, s vstupní injekcí, tedy šekem za Knihu roku, se o to může alespoň pokusit.
Pavel Mandys s někdejší několikanásobnou moderátorkou Magnesie Litery Annou Geislerovou
Zájem čtenářů o oceněné tituly se zvyšuje obvykle skokově a velmi často skutečně zásadně. Zakladatel Magnesie Litery, literární publicista Pavel Mandys uvádí jako příklady: „Shodně kolem dvaceti tisíc výtisků se prodalo knih Zmizet od Petry Soukupové a Zeptej se táty od Jana Balabána.“
Vysvětluje ale rozdíly: „Zatímco Balabánova kniha se relativně dobře prodávala už předtím, nárůst u Zmizet zcela zjevně souvisel s titulem Kniha roku. Před vyhlášením výsledků se prodalo pouze 2 500 výtisků, pak za půl roku dalších 10 000. A z neznámé mladé autorky je dnes literární hvězda, jejíž čtvrtá kniha Pod sněhem momentálně už tři týdny vládne žebříčku českých bestsellerů.“
A jak vidí Mandys aktuální ročník? „Letos mi v nominacích chybělo hlavně Tsunami blues od Markéty Pilátové. Ale zase jsem prozaické porotě vděčný, že objevila nová jména, která jsme v nominacích ještě nikdy neměli. Tak ostatně postupují porotci literárních cen po celém světě – dávají přednost méně známým autorům před těmi zavedenými.“
Předávání cen Magnesia Litera. (14. dubna 2015): Martin Reiner
Knihou loňského roku se před pár dny stal román Martina Reinera Básník, pojednávající o osudech básníka Ivana Blatného. Recenzi najdete zde. Reiner samozřejmě není na literární scéně nováčkem, byť je známější jako nakladatel, dříve majitel „značky“ Petrov, nyní Druhé město. A až na drobné výjimky výhradní nakladatel Michala Viewegha. Takže muž, kterého jen tak něco ve světě literatury neporazí.
„Jestli od vítězství něco očekávám? Osobně vůbec nic. Ale na základě vlastní nakladatelské zkušenosti vím, že se pravděpodobně zvýší prodej vítězné knihy,“ říká Reiner. Přepočteno na výtisky, dosud se jich prodalo asi šest tisíc a těsně před vyhlášením Magnesie Litery nakladatelství Torst udělalo dotisk 1 500 kusů. Je nanejvýš pravděpodobné, že na všechny už jsou na českých poličkách připravena místa.
Které knihy získaly ocenění?Kniha roku: Básník Litera za prózu: Mlýn na mumie Litera za poezii: Týdny Litera literaturu faktu: Heřman Jakub Černín. Na cestě za Alpy a Pyreneje I. a II. díl Litera za překladovou knihu: Jen jestli si nevymejšlíš Litera za nakladatelský čin: Akademický atlas českých dějin Litera za knihu pro děti: Proč obrazy nepotřebují názvy DILIA Litera pro objev roku: Pálenka Kosmas cena čtenářů: Lumpové a beránci |
