Češi a Češky přitom vedou hned na několika frontách nad uživateli sociálních sítí z dalších osmi zemí z Evropy, Střední Asie a Afriky, které se letního průzkumu UltraYou společnosti Intel zúčastnily.
Ženy chtějí lásku, muži obdiv
Důvodem ke lhaní na sociálních sítích je podle dotázaných nejčastěji fakt, že chceme udělat dojem. České ženy přitom se svými 67 procenty vysoce převyšují průměr. Více než polovina z nich (54 %) navíc touží získat na sociálních sítích lásku nebo přátelství, čímž také vynikají nad ostatními uživatelkami.
Na sítích ovšem machrují i chlapi: ti čeští údajně kladou důraz na ego a aroganci a jejich 59 % vysoce přesahuje průměr (33 %). Je ovšem dost dobře možné, že drsné chlapáctví je jen póza, protože 53 % Čechů zároveň přiznalo, že chtějí za pomoci "upravené reality" zakrýt svou nejistotu (což je opět téměř 20 % nad průměrem).
Krasavice a cool machři
Obecně se dá říci, že obrázek, který o sobě vytváříme na sociálních sítích, má do reality hodně daleko. Ženy mají sklony cenzurovat své fotky a na síť pustí jen ty lichotivé, zatímco odznačují ty, které nezapadají do jejich představ.
Muži se zase velmi často staví do role zábavných chlapíků, milujících adrenalinové sporty a navštěvujících pouze atraktivní a zajímavá místa nebo skvělé večírky. V této disciplíně Češi směle konkurují Španělům. Zajímavé přitom je, že vysoký podíl "virtuálních machů" u nás najdeme nejenom u nejmladších respondentů, ale i ve vyšších věkových skupinách nad 45 let.
Strategie "sympatického rošťáka" patří podle psychologa Pavla Rataje mezi způsoby, jimiž lze zaujmout a získat prostřednictvím sítě určité zisky v oblasti sebepotvrzení či navázání zajímavých kontaktů. "Můžeme za tím ale také vidět únik od reálného já, kde jistá anonymita sociálních médií snižuje riziko nejistoty a strachu ze selhání či negativních reakcí druhé strany," dodává.
Pejsci, kočičky a miminka v síti
Na sociálních sítích také frčí zveřejňování fotek domácích mazlíčků a rodinných příslušníků, zejména miminek a malých dětí. "Ukazovat své mazlíčky, svou rodinu či kamarády určitým způsobem saturuje potřebu ukázat, kam a ke komu patřím, s čím se identifikuji," vysvětluje Pavel Rataj, podle něhož ovšem reálně spokojený zralý člověk nemá potřebu svou intimitu či blízké lidi vystavovat ve virtuálním světě. "Pokud se to děje nadměrně, jedná se nejspíše o projev určité frustrace a nespokojenosti," uzavírá.
Průzkumu se zúčastnilo celkem 4 374 respondentů z České republiky, Polska, Velké Británie, Itálie, Španělska, Nizozemska, Egypta, Spojených arabských emirátů a Turecka.
