"Nikdy jsem si na podobné akce nepotrpěl a moc nevěřím ani na poměřování v rámci umění, ale stejně mě to dostalo, byl jsem doopravdy dojatý. Vždyť mi cenu předávali Zdeněk Svěrák a Věra Chytilová, co už si přát ví," řekl Sedláček iDNES.cz krátce po ceremoniálu v pražském klubu SaSazu, kam dorazil téměř doslova s kufrem v ruce. "V deset ráno jsem přiletěl z Tel Avivu a zítra se tam vracím. Snad mě pustí zpět, při kontrole jsem jim připadal nějak podezřelý," dodal filmař.
Na konto Sedláčkova snímku putovala i první cena večera, který letos nově přenášela televize ČT2. Předával ji Lubomír Lipský, který přitom zavzpomínal, jak se mu v jeho první filmové roli "nedařilo zemřít", a laureátkou byla Simona Babčáková. Ta ji dostala za výkon ve vedlejší roli v Rodině.
Ceny české filmové kritiky za rok 2011: Herečka Simona Babčáková s cenou pro nejlepší herečku ve vedlejší roli. Trofej jí předával Lubomír Lipský.
"Jsem jednoznačně dojatá. A jsem ráda, že se mi potvrdil pocit z celé mé divadelní i filmové práce, a to že kritici mě mají rádi. Byla bych ráda, kdyby u toho zůstali. Herce ale dělá příležitost, co si budeme povídat," řekla oceněná Babčáková a poděkovala režisérovi Robertu Sedláčkovi, který ji obsadil do filmu Rodina je základ státu. Právě on ji pomohl i k první ceně od kritiků. Tu získala loni za výkon ve filmu Největší z Čechů.
Ironická road-movie nakonec proměnila čtyři z osmi nominací. "Když dopíšete první verzi scénáře, ještě neoslavujte. Až budete u osmé, kupte si láhev, ale neotvírejte jí. Počkejte, až padne první klapka. Ale i v tu chvíli buďte ve střehu, protože režisér právě našel největšího nepřítele," vzkázal Zdeněk Svěrák mladým kolegům-scenáristům a svěřil trofej do rukou právě Sedláčkovi, nejlepšímu scenáristovi. "
"Marek Taclík mi říkal, ať řeknu jen to jedno slovo, ale vy jste mě vyprovokoval, abych se přiznal, že také píšu některé verze po čtvrté lahvi. Jsou z toho takové dlouhé pasáže, které ve filmu zůstávají. Ale jinak dost krátím. Každopádně děkuji," obrátil se Sedláček na Svěráka. V následném rozhovoru pro iDNES.cz ještě jednou zapřemýšlel nad svým vztahem k psaní scénářů a pití alkoholu a výrk poupravil. "Žertoval jsem, že i já si k psaní nějakou tu flašku načnu, ale ve skutečnosti to nejde: pod vlivem uměl psát snad jen Bukowski," smál se u vítězné lahve šampaňského.
Je podle vás snímek Rodina je základ státu filmem roku?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 4. února 2012. Anketa je uzavřena.
Na jeviště se pak Sedláček vrátil ještě jednou, v roli režiséra. "Režírovat může každý. Jenže potom to tak vypadá," uvedla se svou typickou dikcí kategorii nejlepší režie Věra Chytilová. Cenu pak předala a o rameno se opřela zase Sedláčkovi. "Cítím potřebu poděkovat svému příteli a kolegovi Radimu Procházkovi, bez něj bych tady nestál. Bez něj by nebylo Sedláčka. On je ten, který mě nastartoval. Konec patosu, díky!" zvolal.
Procházkovo jméno zaznělo znova v samotném závěru pořadu. A to ve chvíli, kdy z rukou filmové publicistky a překladatelky Evy Zaoralové a režiséra Ladislava Helgeho přebíral čtvrtou cenu pro film Rodina je základ státu, tedy film roku.
Nominace a vítězovéFILM: Alois Nebel - Poupata - Rodina je základ státu |
Královnou mezi ženami se stala Anna Geislerová. Broušený hranol si ovšem osobně nepřevzala, jelikož vyrazila na cesty, respektive na zahraniční filmové festivaly do Palm Springs a Sundance.
Poprvé v roli předávající se ocitla herečka Marta Vančurová, která udělala největší radost Hynku Čermákovi z Hřebejkova filmu Nevinnost, vítězi mužské kategorie výkonů ve vedlejších rolích. Více šancí z původní pěti Hřebejk nedostal.
Eliška Balzerová, držitelka Českého lva za roli Vilmy v komedii Ženy v pokušení, přinesla cenu pro hlavní mužskou kategorii. Dříve než ji předala, připomněla účast bývalého prezidenta, dramatika a spisovatele Václava Havla na loňském ceremoniálu. "Je dobré, býti s kritiky za dobře," připomněla jeho větu, kterou pronesl s vědomím, že se jeho právě dokončený film Odcházení bude ucházet o vlastní ceny. S kritiky se mezi muži má tedy za dobře Vladimír Javorský. "Jsem rád, že se tu můžeme sejít a prát se za něco, co se tam někde na konci zove krása," prohodil skromně.
Mimochodem Havlův debut se do nominací neprobojoval. Bez cen nakonec zůstala i Alice Nellis s romantickou komedií Perfect Days, za níž bojoval Ondřej Sokol. Nedošlo ani na debutující režisérku Zuzanu Liovou, která svůj Dům, intimní pohled na vztah dvou generací, uvedla v premiéře na festivalu Berlinale.
Ceny české filmové kritiky za rok 2011: Eliška Balzerová s oceněným Vladimírem Javorským
Kurátor Národního filmového archivu Vladimír Opěla přišel do prostor bývalých jatek předat cenu nejlepšímu kameramanovi Vladimíru Smutnému, který tak přinesl první trofej do tvůrčího týmu Poupat. "Já jsem nepomáhal začínajícímu režisérovi, ale vyprávěl jsem příběh. Českému filmu bych přál, aby vznikal v jiném tempu a mohl tak lépe vypadat," řekl od řečnického pultíku.
Syrové drama ze severočeského průmyslového maloměsta v kinech příliš nebodovalo, přesto do sobotního večera vstupovalo se stejnými osmi nominacemi jako Rodina je základ státu.
Z oceněných filmů |
Skladatel Petr Hapka pak bez velkého zdržování představil nominované v kategorii nejlepší hudba. cenu převzala dvojice Petr Kružík a Ondřej Ježek za práci na Aloisi Nebelovi. Ze stejného filmu pak krátce na to zazněla speciální verze skladby Stínohry v podání skupiny Umakart, a to v čele s autorem komiksové předlohy Jaromírem Švejdíkem. Připomenuty byly devadesátiny nejvýznamnějšího domácího skladatele filmové hudby Zdeňka Lišky.
Z dokumentů měly naději na cenu tituly Vše pro dobro světa a Nošovic Víta Klusáka, Divadlo Svoboda Jakuba Hejny a Pod sluncem tma Martina Marečka, který už s ním zvítězil na festivalu v Jihlavě. Kategorii nakonec ovládl poslední jmenovaný, přesněji řečeno i první - Vít Klusák s kolegou Filipem Remundou. Oba se totiž na vítězném filmu podíleli coby producenti. Trofej jim předala mezinárodně oceňovaná tvůrkyně, kolegyně a bývalá ministryně kultury Helena Třeštíková.
Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí
Objevem roku se stal režisér Václav Kadrnka se snímkem Osmdesát dopisů. Odehrává se během jediného dne roku 1987. Líčí složitou cestu po všech úřadech, na kterou se tehdy vydala filmařova matka, aby od nich získala vyjádření k výjezdu za jeho otcem, který emigroval do Británie.
Václav Havel se z plátna přihlásil se svou zdaleka nejcitovanější větou. Zazněla ve vzpomínce na ty, kteří se již před kameru nebo za ni bohužel nikdy nepostaví. Ve videu, po němž se ovšem publikum překvapivě nepostavilo, si i televizní diváci připomněli tváře spisovatele Arnošta Lustiga, hudebního skladatele Jiřího Bažanta, režiséra a scenáristy Otakara Vávry, Milana Růžičky, scenáristy Jiřího Hubače, hereček Blaženy Holišové, Jiřiny Švorcové a Zuzany Šavrdové a jejich kolegů Ladislava Lakomého, Olega Reifa, Martina Šprince, Pavla Vondrušky, Erika Parduse, Bořivoje Navrátila či animátora Zdeňka Milera. "Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Zapněte si mobilní telefony," zvolal Havel z obrazovek.
