"Otáčí se, jako se cirkus točí po světě, připomíná kulatou manéž, to, co předvádí, je magické a diváky to přivádí k údivu, nakonec však její magie trvá jen chvíli," směje se jeden z členů souboru, Mads Rosenbeck, ve starém karavanu, který je teď zaparkovaný mezi stany na pražské Letenské pláni. Před ním pobíhá maskot cirkusu, štětinatý divočák pojmenovaný opět – Volchok.
K cirkusu jak slepý k houslím
Podle Rosenbecka je těžké vymezit hranici mezi novým a tradičním cirkusem, oba žánry si nekonkurují, respektují se a navzájem k sobě odkazují. Nový cirkus vznikl v sedmdesátých letech ve Francii, kde jsou dnes dokonce i jeho školy.
"Rozdíl mezi novým a tradičním cirkusem se dá přirovnat k rozdílu mezi moderním tancem a baletem. Postupně jsme překračovali stereotypy spojené s tradicí, přidávali nové divadelní prvky. Naopak třeba nepracujeme se zvířaty," vysvětluje Rosenbeck.
"Jsme herci, akrobaté, žongléři, artisté, všechno dohromady. Nikdo z nás v Cirque Trottola však nepochází z klasické cirkusácké rodiny a k tomu, čím se živíme, jsme se vlastně dostali jako slepí k houslím," dodává. Sám se prý během dospívání dva roky jen potloukal, než se úplně náhodou setkal se starším cirkusákem a zjistil, že tenhle svět ho fascinuje.
Představení Volchok, s nímž se dnes večer Cirque Trottola na Letné představí, je variací na touhu po návratu do dětství. Velké balony či spíš balíky ušité z šifonu, jež se na scéně objeví, slouží jako metafora břemene, které si všichni neseme.
Představení se skládá z jednotlivých artistických čísel – sled výstupů v tradičním cirkuse přitom nový cirkus často kritizuje, konkrétně Cirque Trottola ho však má rád a ve svých představeních tenhle méně divadelní postup využívá.
Letní Letná hlásí další slavný cirkusPo souboru Cirque Trottola hlásí organizátoři letošního festivalu Letní Letná dalšího předního zástupce francouzského nového cirkusu –soubor Le Boustrophédon. Od 27. do 31. srpna zahrají jeho členové působivé představení Court-Miracles založené na cirkusovém umění a mistrovské práci s loutkami, které se na jevišti mísí s živými herci. |
Volchok vznikal půl roku, předcházely mu náročné tréninky, které denně zabíraly několik hodin. Všechno musí být přesně secvičené, pro improvizaci není prostor, hlavně proto, že jde často o nebezpečné výstupy. "Je to riskantní, ale my už rizika známe a bereme je jako součást povolání," říká Bonaventure Gacon, Rosenbeckův kolega.
Neberte nám ducha
Většina francouzských cirkusů kočuje po celý rok, Gacon má sice trvalé bydliště v chatě v Provence, doma se však cítí v karavanu. Jenže život u cirkusu odpovídá romantickým představám jen z poloviny. "Samozřejmě, že i v moderní době zbývá hodně svobody a volnosti, kterou lidé u cirkusu hledají a také ji najdou. I my však musíme vyplňovat úřední formuláře, dodržovat termíny, které máme nasmlouvané na festivalech, jako je tenhle pražský, stavět šapitó, máme zodpovědnost za karavan a občas na nás dolehne rutina každodenního tréninku," vysvětluje Gacon.
Podle něj svobodě ubírají i akademické definice nového cirkusu, o které usilují jeho teoretikové. Cirque Trottola také například nedovoluje své představení filmovat – prý právě proto, že by to spoutalo jeho svobodného ducha.