Očekávaný film o teroristech z RAF začal cestu za Oscarem

Dlouho očekávaný německý film Baader Meinhof Komplex o teroristech z RAF si v Mnichově odbyl slavnostní premiéru a nyní čeká drama zřejmě triumfální cesta kinosály. Producenti chtějí mít ze snímku více než jen podzimní hit. Ještě než ho spatřil první divák, byl už za Německo nominován do zápolení o Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.

Film přivedla na svět bavorská společnost Constantin Film, která loni získala prestižní zlatou sošku americké filmové akademie za snímek Životy těch druhých. Režie se ujal Uli Edel (My děti ze stanice ZOO), v hlavních rolích se představí řada i u nás dobře známých herců - Martina Gedecková (Životy těch druhých), Bruno Ganz (Pád Třetí říše) nebo Moritz Bleibtreu (Lola běží o život, Klepání na nebeskou bránu).

. řádění RAF

Frakce Rudé Armády (RAF) vyhlásila začátkem 70. let 20. století nesmiřitelný boj kapitalismu, imperialismu a západoněmeckému státu, který považovala za fašistický, a vytrvala v něm až do roku 1998. Její řádení stálo život více než tří desítek obětí.

Baader-Meinhof-Komplex budil emoce už dávno před premiérou. Také proto, že producenti jej promítli jen vybraným novinářům, kteří zároveň museli podepsat, že o něm nenapíší do dne slavnostní premiéry, jinak jim hrozí pokuta 50 tisíc euro. Jedinou výjimku měl časopis Der Spiegel - jeho bývalý šéfredaktor Stefan Aust je totiž autorem knihy, podle níž byl film natočen.

Snímek mapuje činnost tzv. první generace RAF, která je spojena se jmény Andrease Baadera, Ulrike Meinhofové či Gudrun Ensslinové. Příběh začíná v roce 1967 v Západním Berlíně, kdy je při demonstraci proti návštěvě íránského šáha zastřelen student Benno Ohnesorg a následně se radikalizuje levicové studentské hnutí. A končí rokem 1977, kdy vrcholí konfrontace mezi státem a teroristy, špičky RAF spáchají ve vězení sebevraždu a únosci je zavražděn šéf svazu zaměstnavatelů Hanns Martin Schleyer.

Trailer k filmu Baader Meinhof Komplex

Režisér Edel přiznal v rozhovoru pro Der Spiegel, že i on patřil na konci 60. let k radikálům. Studoval Marxův Kapitál, západoněmecký systém se mu jevil jako fašistický a válku ve Vietnamu považoval za svinstvo. S krajní levicí sympatizoval do okamžiku, kdy v roce 1972 začaly explodovat bomby a boj proti imperialismu přinášel první oběti.

. Česká premiéra

Bontofilm uvede drama do české distribuce 30. října. Předpremiéra se uskuteční již 1. října na pražském festivalu Der Film. - více ve článku zde

Dnes tvrdí, že se snažil udělat realistický film, který nebude šířit další mýty a nebude z teroristů dělat sympatické hrdiny. Jejich činy jsou zobrazovány s veškerou brutalitou a cynismem, teče hodně krve. Vraždy nejsou ukazovány jen pohledem pachatelů, ale také jejich obětí.

Ještě před premiérou to ovšem řada publicistů a historiků zpochybňovala. Někteří se ptali, jestli násilí členů RAF nebagatelizuje a neromantizuje už jen fakt, že hlavní hrdiny i vedlejší postavy ztvárňují populární němečtí herci. Podle jiných se z teroristické skupiny už dávno stal artefakt pop-kultury, stejně jako třeba trička s Che Guevarou, a komerčně úspěšný film tuto skutečnost pouze umocní.

Do toho přišla i některá nepříliš šťastná prohlášení herců. Třeba Martina Gedecková označila Meinhofovou (která v rámci boje proti imperialismu opustila své dvě malé dcery, a dokonce je chtěla umístit do palestinského sirotčince v Jordánsku) za jemnou ženu s velkým soucitem s utrpením světa.

RAF je prostě stále fascinujícím tématem velkých diskusí. Byli to naivní snílci, kteří to aspoň v začátcích mysleli se světem vlastně dobře? A nebo šlo o chladnokrevné zločince vyznávající samoúčelné násilí, kteří pokrytecky ronili slzy nad mrtvými ve Vietnamu a sami přitom zabíjeli?

. Napsali

"Edelův film mezi oběma polohami nejasně kličkuje, zmítá se mezi fascinací a zhnusením."
list Berliner Morgenpost

Tyto otázky si pokládají Němci stále. Ať se v médiích probírá výročí "německého podzimu", úmrtí Meinhofové, otevření kontroverzní berlínské výstavy o RAF v roce 2005 nebo je zrovna někdo z teroristů propuštěn z vězení či žádá o milost.

Jörg Schleyer, syn jedné z obětí teroristů, považuje film za velkolepý. "Konečně ukazuje, co byla RAF skutečně zač. Nemilosrdná a nelítostná banda vrahů, která zabila mého tátu."

Naopak publicistka Bettina Röhlová snímek tvrdě v listu Die Welt kritizovala a nenašla na něm vlastně nic dobrého. Podle ní je z technického hlediska natočen jako Spielbergův Mnichov, ale nepřináší nic nového, jen staré mýty a klišé. Známá kritička levicové generace osmašedesátníků má k tématu rozhodně co říct. Je totiž dcerou Ulrike Meinhofové.

. Frakce Rudé armády (RAF)

1968 - čtyři levicoví extremisté (Baader, Ensslinová, Söhnlein a Proll) na protest proti válce ve Vietnamu provádějí žhářské útoky na obchodní domy ve Frankfurtu, jsou za to odsouzeni na dva roky.
1970 - novinářka Meinhofová dělá ve vězení rozhovor s Baaderem a pomůže mu k útěku. Členové RAF pak absolvují teroristický výcvik v Jordánsku.
1972 - RAF organizuje pumové útoky na velení americké armády ve Frankfurtu a Heidelbergu, policejní ředitelství v Augsburgu, zemský kriminální úřad v Mnichově a vydavatelství Axela Springera v Hamburku. Policie zatýká sedm teroristů, včetně Baadera a Meinhofové. RAF vyjadřuje podportu palestinským teroristům, kteří během olympijských her v Mnichově zabili jedenáct členů izraelské výpravy.
1973 - začínají první hladovky zatčených členů RAF, o rok později na následky umírá Holger.
1975 - členové RAF přepadli německé velvyslanectví ve Stockholmu a dožadují se propuštění vězňů. Západoněmecká vláda kanceléře Helmuta Schmidta odmítá ustoupit vydírání. Nakonec jsou zabiti dva zaměstnanci ambasády a dva teroristé.
1976 - Meinhofová, která se dostala do názorových konfliktů s komplici, se v cele oběsila.
1977 - členové RAF zavraždili generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka a dva členy jeho doprovodu. Zabit je i Jürgen Ponto, mluvčí představenstva Dresdner Bank. Mezitím soud ve Stuttgartu odsuzuje Baadera, Ensslinovou a Raspa na doživotí. Palestinští teroristé unesli 13. října letadlo Lufthansy do Somálska a snaží se druhy z RAF dostat na svobodu, rukojmí jsou však osvobozeni. Nevyjde ani snaha domoci se propuštění výměnou za život zajatého šéfa svazu zaměstnavatelů Hannse Martina Schleyera. Následně si Baader, Ensslinová a Raspe berou 18. října život (oba muži se zastřelili zbraněmi, které jim do cely propašovali obhájci, Ensslinová se oběsila). Tím končí první generace RAF. Druhý den je nalezen mrtvý Schleyer.