Libyjské moře, které omývá jižní břehy ostrova, je díky mořským proudům čistější a paradoxně o stupínek dva chladnější než moře na severu.
A když už bydlíte v nějakém letovisku na severu, pak neváhejte, půjčte si auto alespoň na den a udělejte si výlet na jih k úžasnému klášteru a jedné z nejkrásnějších pláží Evropy. Na "pětníku" tak můžete navštívit nejen zajímavou pamětihodnost, ale vyzkoušet si trošku vysokohorské turistiky, vykoupat se ve slané i sladké vodě a projít se pod palmami i kvetoucími oleandry.
Mniši a ponorka
Klášter Pisó Moní Préveli má naprosto neopakovatelnou atmosféru a je otevřený denně od 9.30 do 19 hodin.
Původní klášter byl založen kolem roku 1000 našeho letopočtu, současné budovy však byly postaveny později. Byl to jeden z nejdůležitějších klášterů střední Kréty a hrál významnou roli zejména v odboji místních obyvatel jak proti Turkům v 18. a 19. století, tak později během druhé světové války. Mniši zdejšího kláštera zde ukrývali po bitvě o Krétu (1941) britské, australské a novozélandské vojáky a pomáhali jim uprchnout do Egypta ponorkou.
Němci za to pak klášteru sebrali veškerý majetek a poškodili kostel, což připomíná zdejší pamětní deska. Projdete-li bránou na klášterní dvůr, dojdete ke studni s nápisem datovaným 15. června 1701, což je nejstarší datum, které lze v současném klášteře najít. Nápis praví: "Omyj nejen svůj obličej, ale smyj i své hříchy. Studna dává dostatek vody, ber, dokud nebudeš mít dost."
Kostel sv. Jana pochází z roku 1836, za pozornost stojí zejména zdejší ikony a zdobený zlatý kříž, který obsahuje zlomek "pravého kříže", na němž byl Ježíš ukřižován.
Na západní straně směrem od kostela jsou mnišské cely a malé muzeum, v němž jsou vystaveny kultovní předměty, roucha a ikony. Nejdůležitějším vystaveným dokumentem je Charta z roku 1798, která potvrzuje, že tento klášter spadá přímo pod pravomoc patriarchy z Konstantinopole. V muzeu je možné koupit za výhodné ceny zdařilé kopie ikon, ovšem bohužel je v klášteře zákaz fotografování.
Banány za všechny prachy Známou lahůdkou jsou na Krétě banány z plantáže u Arvi na jihu ostrova, jediné banánové plantáže v celém Řecku. Ochutnat by je měl i ten, kdo si na banány nepotrpí. Mají zcela zvláštní chuť, ale jsou taky velmi drahé, kilo stojí kolem pěti i více euro. |
Velká malá řeka
Z parkoviště u kláštera, kde jste nechali auto, pak vede strmá stezka dolů, k nejkrásnější pláži Kréty a jedné z nejhezčích v Evropě, která se jmenuje Préveli. (Průšvih je, že stejnou cestu pak musíte zdolat i směrem nahoru, což je malý horolezecký výstup.)
Pláž se rozkládá u ústí řeky Mégalo Potámo (doslova Velká řeka), ve skutečnosti je to ovšem spíše jen malá říčka. Řeka, tekoucí strží Kourtaliotiko, tu vytváří minideltu, lemovanou datlovými palmami, oleandry a eukalypty. Je tedy možné se koupat jak v moři, tak v říčce s hlubokými tůňkami. K dispozici bývají i čluny, jimiž lze vyrazit proti proudu. Podél břehu si také můžete vyrazit do soutěsky, je to velmi romantická a příjemná procházka.
Na pláž vedou ještě další dvě cesty. Je možné se sem dostat menšími výletními loděmi z Ágia Galíni a z Plakias nebo se k ní přiblížit autem. Od kláštera je třeba jet zpátky po silnici až za trosky Kató Préveli a zahnout doprava na prašnou a špatně značenou silnici (značeno je Golden Beach).
Asi po pěti kilometrech cesty (je třeba řídit velice opatrně!) dorazíte k moři na nepříliš přitažlivou pláž, kde musíte auto zaparkovat a pěšky se vydat přes kopec na pláž Préveli. Tady je pěší výstup a sestup na pláž Préveli mírnější než stezkou přímo od kláštera. Pokud se vám nechce do "vejšlapů", můžete se vykoupat na pláži vzdálené 11 kilometrů od kláštera směrem na západ, v Plakias, kam dojedete až k moři autem. Je tu zaručeně čistá voda (Plakias má čističku) a velice jemný písek.
Ale Préveli je jen jedna. Díky nesnadné dosažitelnosti není pláž Préveli přes svoji atraktivnost a známost přelidněná a mimo sezonu, tedy právě koncem září a začátkem října, je pobyt tady doslova balzámem na nervy i tělo.
Pobřeží Préveli
Pár zajímavostí JAK CHUTNÁ KÁMEN? V Řecku (a samozřejmě i na Krétě) se ke každému jídlu podává běžně bílý chléb, za ochutnání však určitě stojí typická krétská specialita - celozrnný šrotový chléb paximadi. Ten se po upečení suší, až je tvrdý jako kámen a před jídlem se namáčí do vody. Peče se do zásoby na několik měsíců a má prakticky neomezenou trvanlivost. V každé venkovské taverně dostanete tento chléb potřený olivovým olejem, česnekem a s nastrouhaným rajčetem, posypaný oregánem a doplněný bílým sýrem. Tato pochoutka se jmenuje tágo a dodnes je nejobvyklejším jídlem venkovanů, kteří si je berou jako svačinu na pole. Je to jídlo sice jednoduché, ale fakt moc dobré! ZORBAS A SIRTAKI Na celém světě proslavil Krétu film Řek Zorbas, natočený na ostrově Michalisem Kakojanisem podle předlohy krétského spisovatele Nikose Kazantzakise. Anthony Quinn ve filmu na pláži tančí z žalu nezapomenutelný tanec sirtaki. Nejedná se ovšem o lidový tanec, ale o uměle vytvořené figury na muziku Mikise Theodorakise. Tanec zlidověl a tančí se nejen na Krétě, ale v celém Řecku. |