Polovinu z těchto hlášených chorob tvoří nemoci, které do republiky zavlečou cizinci - ale druhou část si přivezeme sami.
"Letos zatím neevidujeme žádné úmrtí, loni zemřela jedna šestiletá holčička, která se během dovolené v Turecku nakazila hemofilovou infekcí," uvedl Čestmír Beneš ze Státního zdravotního ústavu. Ze svých cest si letos nejvíc Čechů zatím přivezlo salmonelózu a úplavici, časté jsou případy poranění zvířetem, které skončí vzteklinou.
|
Jak se bránit proti onemocnění Očkování, léky. Při jakékoli cestě do zahraničí by si měl turista ověřit, zda jeho očkování proti tetanu je ještě účinné (tedy ne starší než deset let). Hygiena především. Drtivá většina onemocnění turistů je způsobena špatnými hygienickými podmínkami. Proto se doporučuje často si mýt ruce mýdlem, v horkém podnebí se i několikrát denně sprchovat či omývat. Je rozumné vyhýbat se majonézám, krémům z vajec a nebaleným zmrzlinám z ulice. V tropech se pak má obezřetnost stupňovat: Pitná voda by měla být převařena či pocházet z plechovek či originálních lahví, choroboplodné zárodky může obsahovat i led ve sklenici s nápojem. Všechno jídlo by mělo být velmi dobře tepelně upravené, ovoce se jí jen takové, které si člověk sám oloupal. Rozumná opatrnost. Pokud turista už před cestou do rozvojové země navštíví svého zubaře, sníží riziko, že se pak nakazí v exotické zubní ordinaci. Rozumným nápadem rozhodně není koupání v moři, kam ústí kanalizace. Není dobré přicházet do kontaktu v zahraničí s nemocnými. |
Ohroženi jsou přitom více turisté než domorodci.
"Před lety se uskutečnil odborný kongres tropické medicíny v íránském Teheránu a jeden účastník tam připravil průzkum, kolik lékařů v průběhu jednání trpělo průjmovým onemocněním. Zjistil, že z místních aktérů téměř nikdo. Průjem ovšem postihl plných jedenačtyřicet procent Evropanů a Severoameričanů," vypráví profesor Vladimír Šerý z pražského Centra cestovní medicíny.
Dvě poučení z tohoto průzkumu platí stále. První: Čím vzdálenější a odlišnější zemi navštívíme, tím snáze tam může náš organismus onemocnět, protože nemůžeme být imunní proti místním mikroorganismům. A druhé: Zcela zabránit onemocnění je obtížné - vždyť se nedokázali uchránit ani lékaři specializovaní na nemoci spjaté s cestováním.
"Když Američan navštíví Mexiko, obvykle ho postihne průjem, kterému se přezdívá ´Montezumova pomsta´, podle dávného aztéckého panovníka. U nás jsme zase používali označení ´mamajka´ pro průjem, kterým pravidelně trpěli čeští turisté v Rumunsku - podle tamního letoviska Mamaia," říká profesor Šerý.
Přestože choroby číhají spíše v exotických končinách, ani Evropa není bez záludností. Víc než sever kontinentu je teď v létě pro Čechy rizikovější jižní Evropa, kde jsou lepší podmínky pro šíření nebezpečných mikroorganismů. Původci průjmových onemocnění mohou být ve vodě, kterou turista pije nebo v níž se koupá. Často se skrývají v majonéze, zmrzlině a dalších potravinách, při jejichž výrobě se používají nedostatečně tepelně zpracovaná vajíčka, a také v salátech ze špatně umyté zeleniny, v neumytém ovoci a podobně.
"Třeba zelený salát dobře neumyjete nikdy, podobně bývá málo umytá kořenová zelenina," poznamenává Šerý. Většina průjmů přejde sama či po podání některého z běžných protiprůjmových léků. Když se však ve stolici objeví hlen a krev, může jít o úplavici, která dokáže poškodit vnitřní orgány. V tomto případě je už bezpodmínečně nutné vyhledat lékařskou pomoc.
"Velkým rizikem je zejména v oblastech kolem Středozemního moře žloutenka typu A," udává Jaroslav Prokopec, ředitel české pobočky mezinárodní firmy Aventis a specialista na cestovní medicínu. Tento zánět jater způsobuje virus, který se vyskytuje zejména v jídle či v nakažené vodě. Při letních návalech turistů se snižují hygienické standardy a nákaza je pravděpodobnější.
"Ani žloutenka typu B se turistům nevyhýbá," doplňuje profesor Šerý. Ta se šíří pohlavním stykem a krví, tedy i používáním nesterilních injekčních stříkaček, při tetování, propichování uší a dalších částí těla.
Na našem kontinentě se český turista - podobně jako doma - ještě může setkat s klíšťaty přenášejícími encefalitidu (zánět mozku). A profesor Šerý varuje také před hlazením přítulných zvířat, která v sobě skrývají vzteklinu. Příležitostně může turista trpět alergickými reakcemi, většinou v podobě rýmy, při setkání s nezvyklými alergeny z pylu nebo srsti zvířat.
"Nepodceňoval bych ani komáry a další bodavý hmyz, který přenáší různá více či méně vážná horečnatá onemocnění," podotýká Prokopec. "Prostředek pro odpuzování hmyzu cestovní zavazadlo tolik nezatíží, ale může nás ušetřit pozdějších zdravotních nepříjemností."
Stále více Čechů směřuje do subtropických a tropických zemí - to je nejvýraznější změna, která v cestování nastala v posledních letech. "Například na nedávné recepci mi thajský velvyslanec říkal, že ročně Čechům vydává 12 tisíc víz," uvádí Vladimír Šerý.
Mnozí turisté vyjíždějí do světa nepřipraveni na to, co tam na jejich zdraví může čekat. I v tropech a subtropech mezi cestovními nemocemi výrazně vedou průjmová onemocnění, ovšem těžší průběh či výskyt úplavice u nich bývá častější, než když turistu postihnou v Evropě. K nim se přidává především malárie.
"Na toto horečnaté onemocnění provázené bolestmi hlavy a končetin umřelo za poslední tři roky pět Čechů, u nichž se malárii nepodařilo včas diagnostikovat a léčit," konstatuje Vladimír Šerý. Tato nemoc, způsobovaná prvokem a přenášená samičkami komárů rodu Anopheles, se postupně stává proti lékům stále odolnější.
Jídlem a vodou a také stykem s nemocným se šíří bakterie břišního tyfu, což je vcelku běžná choroba v rozvojových zemích.
Pokud toto horečnaté onemocnění doprovází krvácení do střev, může končit i smrtí. Oproti tomu s dříve velmi obávanou cholerou, jejíž bakterie se šíří především vinou špatné hygieny, se dnes Evropané vyrovnávají vcelku dobře. Z blízkých i vzdálených zemí si čeští turisté přivážejí i pohlavní nemoci, kapavku, syfilidu, méně často AIDS.
"I k nám dorazila móda jezdit do některých asijských zemí za sexuální turistikou - a vrátit se s pohlavní nemocí. Přestože je kondom považován za velmi spolehlivou ochranu, i ten může prasknout nebo sklouznout," varuje profesor Šerý.
Když turistu po návratu ze zahraničí trápí zdraví, nesmí zapomenout na to hlavní - upozornit lékaře, kde cestoval.
"Exotické nemoci umíme v naší zemi léčit dobře, hlavní však je, aby byly včas rozpoznány," připomíná expert na cestovní medicínu Jaroslav Prokopec z firmy Aventis. "Dnes si turisté přivážejí choroby, s nimiž se praktický lékař neměl možnost nikdy setkat, a nemusí je proto správně zařadit.
Když mu však pacient sdělí, že byl v tropech či subtropech, může jej na další vyšetření poslat ke specialistovi." I když si to turisté obvykle nepřipouštějí, největším zdravotním rizikem pro ně však nejsou nemoci.
"Nejčastěji se lidé musí z dovolené vrátit kvůli úrazu. Počet nehod a zranění, způsobených často vlastní neopatrností, přeceněním sil a pod vlivem alkoholu, převyšuje počet případů všech chorob, kterými se turisté v zahraničí nakazí," uzavírá Šerý.
