Zhruba sedmihektarová oblast, rozkládající se podél Řečického potoka tekoucího do Lesního rybníka, nese název Šafranice. V roce 2012 byla Krajem Vysočina vyhlášena přírodní památkou.
Její faunu i flóru mohli zkraje června poznávat například účastníci exkurze, kterou pro veřejnost uspořádalo Sdružení Krajina. Právě tento spolek z Počítek na Žďársku se totiž o cennou lokalitu dlouhodobě stará – o Šafranici pečuje již od roku 2002, tedy více než dvě desetiletí.
„Zahrnuje to především pravidelné kosení luk o rozloze kolem 1,7 hektaru. Celá tato plocha se seká jednou do roka, dvakrát ročně potom část přímo u Lesního rybníka, která hodně zarůstá rákosem. Kdybychom takto nebránili jeho šíření, zarostla by jím postupně celá oblast a spousta druhů rostlin by byla rákosem utlačována,“ vysvětlila Dagmar Kafková ze Sdružení Krajina.
Sekáče loni premiérově zastoupily ovce
Loni poprvé zkoušel spolek na Šafranici i pastvu ovcí. Ačkoliv nejde vyloženě o místo, kde by pastva měla extrémní efekt, jednou za čas využít tento způsob péče o přírodní památku považuje sdružení určitě za přínosné. „Spásáním zvířata některé plochy na louce obnaží a dají tak šanci na prosazení zase jiným druhům. Podobný efekt má rovněž narušování terénu a travního drnu ovčími kopýtky,“ objasnila Dagmar Kafková.
Péče o podmáčenou lokalitu není podle členů spolku rozhodně snadnou činností – v mokrém terénu se sekáči s ručně vedenou sekačkou nebo křovinořezem mnohdy boří hluboko do bahna, práci jim většinou také komplikuje hmyz a úporné vedro, před nímž se na otevřené louce není kam schovat. Po posekání je navíc potřeba ještě vzniklou travní hmotu pohrabat, následně i naložit a odvézt.
Ovšem systematické kosení stejně jako nárazové prořezávky náletových dřevin nebo redukce invazivního bolševníku velkolepého a netýkavky žláznaté mají pozitivní výsledky.
Vzácné orchideje, ale také mech
Místo křovisek, rákosu a porostů nepůvodních rostlin bývají rašelinné louky od května, letošek nevyjímaje, pokryty mimo jiné zářivě fialovými květy vzácných orchidejí – prstnatců májových. Nalézt tam lze i bílé kvítky další chráněné rostliny – vachty trojlisté. Na Šafranici se dále vyskytuje například tolije bahenní, ojedinělá vrba rozmarýnolistá nebo ostřice dvoumužná.
A při nedávné červnové exkurzi potvrdili botanici také přítomnost srpnatky fermežové, což je vzácný mech, zařazený do soustavy Natura 2000. Jedná se tedy o druh, jehož výskyt má význam i v rámci celé Evropy.
Rašelinná oblast ukrývá i různě velké tůně, které Sdružení Krajina musí jednou za čas obnovovat a čistit, aby nedošlo k jejich úplnému zanesení zeminou. „V těchto tůních žije celá řada obojživelníků i vodního hmyzu,“ popsala Kafková.
Účastníci botanicko-zoologické vycházky měli možnost spatřit například čolky velké, obecné nebo horské, dále potápníky vroubené či rosničky zelené.„Zajímavostí je také výskyt bublinatky jižní, což je vodní masožravá rostlina. Živí se drobným vodním hmyzem, který lapá do speciálních měchýřků,“ přiblížila Kafková.
Péče o chráněné území je podporována z rozpočtu Kraje Vysočina, přičemž praktická starost o Šafranici je na již zmíněném Sdružení Krajina.
