Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati z Berouna do Březnice
Železnice ze Zdic přes Březnici do Protivína byla hlavní částí historické Rakovnicko-protivínské dráhy. Původní plán počítal s tím, že bude součástí velkolepé spojnice Saska s Bavorskem, která měla začínat v severních Čechách na hranicích u Žitavy a končit až na Šumavě u Strážného.
Z ambiciózního projektu ale nakonec sešlo, realizována byla jenom dráha mezi Protivínem a Rakovníkem. Císař František Josef I. podepsal zákon o stavbě této železnice v květnu 1874. Stát se tehdy zavázal, že celou stavbu uhradí z vlastních prostředků.
Práce pod vedením rodáka z Březnice, Jana Muziky, probíhaly velmi rychle. Úsek Zdice–Protivín byl uveden do provozu už v prosinci 1875, celý rok před plánovaným termínem. Trať z Berouna do Rakovníka o půl roku později (projeli jsme ji zde). Mezi Zdicemi a Berounem podnik sdílel koleje s Českou západní dráhou a stejně tak i nádražní budovy.
 |
Z Berouna podél Litavky
Naše jízda vlakem společnosti Arriva začíná v Berouně. Tam si můžeme prohlédnout řadu turistických zajímavostí. Například centrum města s Plzeňskou a Pražskou bránou, Muzeum Českého krasu nebo Městskou horu s rozhlednou a medvědáriem. Z berounského nádraží se také můžeme vydat k nedalekým Koněpruským jeskyním (po zelené a žluté turistické značce je to 8,5 km).
Turistické cíle podél tratě 200 |
Na plzeňském zhlaví stanice Beroun projíždíme kolem tamního ranžíru, tedy seřaďovacího nádraží. Za ním se trať vine údolím Litavky, cestující ve vagonu ale v tomto úseku velký požitek z cesty nemají, koleje tam totiž vedou mezi dlouhými protihlukovými stěnami.
Mineme vlečku do vápenky Čertovy schody, která v roce 1957 vystřídala někdejší úzkorozchodnou dráhu z Koněprus do Berouna. V Králově Dvoře vedou koleje západní dráhy v těsné blízkosti bývalých slavných železáren.
Ze zastávek Králův Dvůr a Králův Dvůr-Popovice můžete taktéž vyrazit do Českého krasu, Koněpruské jeskyně jsou odtamtud ještě blíže (6,4 km, resp. 5,7 km). Ve stanici Zdice rozhodně nesmíte vynechat tamní dvě muzea, železniční Výtopnu Zdice a Army muzeum.
Za Zdicemi opouštíme koleje někdejší České západní dráhy, které pokračují do Plzně (tento úsek jsme už také projeli), a odbočujeme vlevo vstříc Brdům.
Liduprázdné hory uprostřed ČechBrdy jsou v lidnatém Středočeském kraji zvláštní lokalitou, tajemnou a nádhernou. Mnozí tyto hory přirovnávají k Šumavě, možná i proto, že velká jejich část byla desítky let veřejnosti nepřístupná. Svoje cvičiště si tam armáda vybudovala v roce 1926.  Na hřebenu hory Praha to vypadá jako v Krkonoších. Na snímku cesta Horní Planýrka poblíž vrcholu Malého Toku Od roku 1950 byl do Brd vstup civilistům přísně zakázán. Teprve v roce 2007 byly zpřístupněny okrajové část vojenského prostoru a o devět let později byla jeho převážná část převedena pod civilní úřady a otevřena veřejnosti. V lednu 2016 na území Brd vznikla chráněná krajinná oblast. Některé lokality ale i nadále využívá armáda. Přečtěte si: To nejlepší z hor Česka: Podívejte se, jak a kde nejlépe poznáte Brdy. |
Ve stínu Brd
Před stanicí Lochovice se k naší trati zprava přidává další kolej. Je to lokálka ze Zadní Třebáně a Litně. Z Lochovic můžete vyrazit třeba do Neumětel, kam podle pověsti pádil Horymír se Šemíkem po svém skoku z hradeb Vyšehradu. Najdete tam Šemíkův pomník.
Z Berouna do Březnice se můžete projet zrychleně, za pouhé 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVypravit se můžete i do nedalekých Hořovic. Ve městě si můžete prohlédnout hned dva zámky. Ve Starém sídlí Muzeum Hořovicka, galerie nebo informační centrum, v Novém si můžete vybrat dokonce ze tří návštěvnických okruhů.
Turistické cíle podél tratě 200 |
Pokud vystoupíte v zastávce Rejkovice, můžete vystoupat na vrch Plešivec s pozůstatky pravěkého hradiště nebo s vyhlídkou Čertova kazatelna, odkud budete mít Brdy jako na dlani. Od kolejí je to jen dva a půl kilometru po zelené značce.
V Jincích bývá za normálních okolností otevřeno Muzeum trezorů. Necelých devět kilometrů od nádraží pak leží zřícenina hradu Valdek. Gotický hrad pochází z poloviny třináctého století a patří k nejromantičtějším zříceninám u nás.
Ze stanice Bratkovice dojdete po dvou kilometrech k zámku Hluboš. Ten byl prvním rekreačním sídlem prezidenta T. G. Masaryka po vzniku Československa. Barokní stavba je obklopena nádherným anglickým parkem.
Těsně před stanicí Příbram projíždíme kolem vlečky do kovohutí. V historické Příbrami máme nespočet turistických cílů. Doporučujeme především Hornické muzeum s několika přístupnými doly. Můžete se svézt důlním vláčkem, uvidíte unikátní vodní kolo, které čerpalo z podzemí vodu, a můžete využít také jedinečnou „úpadnici“, což je 51 metrů dlouhá skluzavka, po které se horníci dostávali pod zem.
Po prohlídce vlastního města můžete vystoupat na Svatou horu s barokním poutním areálem. Pro výstup využijte třeba 450 metrů dlouhé kryté Svatohorské schody.
Opouštíme stanici Příbram a pokračujeme dál. Hornickou tradici příbramského revíru připomíná také Muzeum Bohutínska, vyhlídková věž Řimbaba na bývalé těžní věži a též rozhledna Rudolfka na těžní věži někdejšího dolu Rudolf. K nim se nejlépe dostanete ze zbrusu nové zastávky Příbram sídliště.
Po trati mezi Zdicemi a Březnicí jezdily různé druhy parních lokomotiv
Historie psaná krví a nenávistí
Rudné hornictví na Příbramsku má ale také odvrácenou tvář. V roce 1947 našli odborníci v okolí města velké zásoby uranu. Po převratu v roce 1948 začal komunistický režim tuto strategickou surovinu vyvážet do Sovětského svazu. Jako zdroj levné pracovní síly byli používáni političtí vězni, kterých bylo v padesátých letech víc než dost.
Vlak Arrivy se proplétá přímo mezi haldami bývalých uranových dolů. Mineme šachtu číslo 15 a šachtu číslo 4. Na dohled od trati je také šachta číslo 2 s bývalým lágrem Vojna. Nejblíž k němu je ze stanice Milín.
Turistické cíle podél tratě 200 |
Z Milína se můžete podívat i k památníku posledních výstřelů druhé světové války v Evropě u Slivice. 12. května 1945 se tam střetly spojenecké jednotky s ustupujícími vojáky wehrmachtu.
K velmi zajímavému výletu vybízí stanice Tochovice. Právě odtud vycházela vlečka k přehradě Orlík. Mnohé její pozůstatky se dají na místě najít dodnes. Pojednával o ní i jeden díl seriálu Zaniklé tratě.
A už se pomalu blížíme ke konci dnešní cesty. Před stanicí Březnice Rakovnicko-protivínská dráha potkává koleje místní dráhy do Rožmitálu pod Třemšínem, která vznikla v roce 1899.
V Březnici pro dnešek jízdu ukončíme, možná i proto, abyste stihli návštěvu tamního zámku s rozlehlým parkem nebo také městské muzeum s expozicemi loutkářství nebo duchovního života ve městě. Obhlédnout si můžete také místní pivovar.
Rychlík společnosti Arriva z Březnice pokračuje dál až do Českých Budějovic. Tuto neméně zajímavou trať si ale projedeme v některém z příštích dílů našeho seriálu.
