Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvDráha mezi Dolní Lipkou a Štíty je v současnosti součástí trati 024 z Ústí nad Orlicí. Historicky byla ale vždy samostatná. Vede na pomezí Orlických hor, Králického Sněžníku a Hanušovické vrchoviny.
Mapa tratě 024 z Dolní Lipky do Štítů
Trať si ze země vydupali zástupci města Králíky a okolních obcí. V roce 1873 sice dovedla Moravská pohraniční dráha do kraje železnici z Hanušovic (projeli jsme ji zde), nádraží však bylo od Králík vzdálené tři kilometry. To se tamním radním a podnikatelům samozřejmě nelíbilo.
Řadu let se diskutovalo o tom, že by se lokálka měla postavit z Dolní Lipky také směrem na jih, nejlépe až do Hoštejna. Trasa údolím Březné se však ukázala jako velmi těžko realizovatelná. Králičtí také odmítli několik variant, které počítaly s vybudováním úzkokolejné dráhy o rozchodu 760 mm.
 |
Nakonec bylo rozhodnuto o kompromisu, o vybudování normálněrozchodné trati z Dolní Lipky přes Králíky do Štítů s tím, že se časem dráha bude třeba moci prodloužit až do Hoštejna. Vlaky údolím mezi Křížovou a Bukovou horou poprvé projely na samém konci roku 1899, dráha dosáhla délky 16,6 kilometru. První světová válka ale definitivně ukončila myšlenky na její prodloužení.
Po železnici se přiváželo hlavně uhlí a další suroviny, vyváželo se dřevo, zemědělské produkty nebo kartáčnické zboží. Velký rozmach přišel ve druhé polovině 30. let 20. století, kdy se v kraji kolem Králík začalo budovat československé opevnění.
Největší potíže měla trať odjakživa v zimě, musela se potýkat s velkými návějemi sněhu. Nebylo nijak výjimečné, že byla doprava na několik dnů zcela zastavena.
Motorový vůz M131.101 ve stanici Červená Voda, únor 1985
Po roce 2010 začala dráha mezi Dolní Lipkou a Štíty bojovat o přežití. Trať leží na území dvou krajů, Pardubického a Olomouckého, které začaly průběžně rušit svoje objednávky na pravidelnou osobní dopravu. Nejprve si neobjednali osobní vlaky pardubičtí, k čemuž se připojili olomoučtí. Teď zase vlaky jezdí na objednávku pardubických a olomoučtí vyčkávají. Údajně chybí poptávka, autobusy prý obsluhují okolní obce daleko efektivněji.
Vlaky z Dolní Lipky tak zajíždějí jen do Moravského Karlova, vybrané spoje ještě o něco dál, až do zastávky Mlýnický Dvůr. Přes hranici krajů, do čtyři kilometry vzdálených Štítů, se motorové jednotky Alstom Lint společnosti Leo Express, která dráhu v současné době obsluhuje, nepodívají.
Trať mezi Dolní Lipkou a Mlýnickým dvorem můžete projet za tři a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPod dohledem pevností a rozhleden
Turistické cíle podél tratě 024 |
Kraj kolem Králík je známý především linií pevností a řopíků předválečného československého opevnění. Ze stanice Dolní Lipka, kde naše cesta začíná, můžete po šesti a půl kilometrech dojít k dělostřelecké tvrzi Bouda. O několik set metrů méně je to k pěchotnímu srubu K–S 25 Na Sedle.
Naše cesta pokračuje směrem na Králíky. Míjíme odbočku trati do Hanušovic a poprvé projíždíme skrz betonovou linii. Ze zastávky Králíky zastávka je to k pěchotnímu srubu K-S 14 U Cihelny necelé dva kilometry. Pokud preferujete objekty lehkého opevnění, můžete navštívit i obnovený objekt lehkého opevnění XXXV/111/A-160Z, známý jako Králický řopík.
Cestou byste neměli vynechat Vojenské muzeum Králíky. V expozici najdete ukázky pěchotních zbraní, polních a protiletadlových děl, pěchotní a dělostřelecké munice, výstroje vojáků, ochranných prostředků proti bojovým a otravným látkám.
Náš vlak pokračuje do stanice Králíky, která leží na okraji tohoto historického města, které se v roce 1990 stalo památkovou zónou. Čeká na vás třeba městské muzeum nebo Východočeský památník celnictví.
Vystoupat byste měli také k místní dominantě, ke klášteru na Hoře Matky Boží. Objeví se před vámi nejen nádherný výhled na Orlické hory a masiv Králického Sněžníku, ale dozvíte se také něco o naší pohnuté historii. V klášteře byli v roce 1950 internováni kněží v rámci akce K. Areál byl tehdy obehnán ostnatým drátem a poslední kněží byli propuštěni na svobodu až v roce 1965. Tuto kapitolu našich dějin připomíná Památník obětem internace.
Kostel u Králík, který nechal postavit Tobiáš Jan Becker
No a pak jsou tu samozřejmě opět pevnosti. Dělostřelecká tvrz Hůrka je z nádraží zhruba 1,5 kilometru, dělostřelecká pozorovatelna Utržený jednou tolik.
Mezi zastávkou Dolní Orlice a stanicí Červená voda opět projíždíme mezi bunkry, tentokrát linií lehkého opevnění. Zdatní turisté mohou z Červené vody dojít k rozhledně na Suchém vrchu. Na první pohled se může cesta po modré značce zdát jako krátká, měří jen šest kilometrů, dejte si však pozor na výškový profil. Na cestě totiž musíte vystoupat o více než 450 metrů výš.
Kvůli rozhledně na Křížové hoře z roku 2007 vznikla na trati speciální zastávka, Červená Voda-Pod rozhlednou. Dvacet pět metrů vysokou betonovou stavbu máte z nástupiště jako na dlani. Po žluté turistické značce je to jen kilometr a půl.
Kvůli rozhledně na Křížové hoře z roku 2007 vznikla i speciální vlaková zastávka Červená Voda-Pod rozhlednou.
Další zastávkou je Moravský Karlov, právě tady většina spojů Leo Expressu obvykle končí. My ovšem pokračujeme ještě o kus dál. Přes Bílou Vodu do zastávky Mlýnický Dvůr. Koleje tam vedou jen pár set metrů od Ski areálu Buková hora.
Lanovka na Bukovou horu funguje v ideálním případě jak v zimě pro lyžaře, tak v létě pro cyklisty a turisty. Z vrcholové stanice můžete sejít do dalšího lyžařského střediska, do Čenkovic, nebo dojít do Červenovodského sedla (3 km po zelené značce) a prohlédnout si tam například Jubilejní památník knížete Jana II. z Lichtenštejna.
Zastávka Mlýnický Dvůr leží v Pardubickém kraji, další 4 kilometry až do koncové stancie Štíty však leží v kraji Olomouckém. Protože se kraje nedomluvily na společném financování, končí osobní vlaky zcela nesmyslně už v Mlýnickém Dvoře.
Pokud by Olomoucký kraj pustil osobní vlaky na svoje území, čekaly by nás ještě dvě stanice, Heroltice a Štíty. Poslední čtyři kilometry tratě 024 tak cestující vítají jen při příležitostných nostalgických jízdách.
Údolí na konci Orlických hor si vaši návštěvu určitě zaslouží. Podívat se tam můžete nejenom v létě, ale i v zimě. Nejen za betonovými pevnostmi, ale hlavně za překrásnou přírodou.
