To nejlepší z hor Česka: Podívejte se, jak a kde nejlépe poznáte Brdy

Jedno z nejvyšších pohoří českého vnitrozemí úspěšně zvládlo přerod z uzavřeného vojenského újezdu v chráněnou krajinnou oblast a dnes nabízí krajinu jen málo dotčenou negativními civilizačními jevy.

Od první republiky přes nacistickou a komunistickou totalitu až po demokratické Československo/Česko vládli centrální části Brd vojáci a veřejnost tam až na výjimky neměla přístup.

Zrušení Vojenského újezdu Brdy na konci roku 2015 znamenalo otevření většiny tohoto území pro běžnou populaci s tím, že návazné vyhlášení CHKO Brdy brání komerčnímu využití území (s výjimkou lesního hospodaření). Do znovuotevřené části Brd se podařilo prosadit i úplný zákaz vjezdu automobilů a Brdy se tím staly rájem pro pravověrné turisty. A současně jsou územím, které v českém vnitrozemí z tohoto pohledu nemá obdobu.

Pro pořádek uvádíme, že Brdská vrchovina (jak zní oficiální název horopisného celku) zaujímá širší území než někdejší vojenský prostor a patří k ní i morfologicky výrazný hřbet zvaný Hřebeny, který vybíhá severovýchodním směrem až k okraji Prahy.

Brdské vyhlídky

Téměř kompletní zalesnění Brdské vrchoviny a spíše povlovné terénní tvary znamenají, že přirozených výhledových bodů není mnoho a jen zřídka poskytují kruhové panorama. Přesto se najdou, a ač za nimi zpravidla budete muset putovat dost daleko pěšky či na kole, nebudete litovat.

Výborné pohledy se otevírají z širé vrcholové planiny Toku (865 m), nejvyššího vrcholu Brd. Výhled je tu proto, že temeno Toku bylo za první čs. republiky odlesněno a sloužilo pak jako dopadová plocha pro dělostřelecký výcvik. Vidět je (nejlépe z polohy asi půl kilometru severně od nejvyššího bodu Toku) hlavně k severu a východu, za výborné viditelnosti až na Krkonoše. Zaujmou ale i blízké, liduprázdné horizonty připomínající Šumavské pláně.

Téměř ikonickým výhledovým místem Brd je Čákova vyhlídka pojmenovaná po příbramském spisovateli Janu Čákovi, který se ve svých dílech zabýval také historií a místopisem Brd. Najdete ji asi půl kilometru jižně od druhého nejvyššího brdského vrcholu Prahy (862 m), mimo značenou cestu. Odtud je pro změnu vidět hlavně k jihu, mj. na Šumavu.

Kamenná rozhledna, původně sloužící jako měřická věž, stojí na Studeném vrchu (660 m) v Hřebenech. Než se tam ale vydáte zkontrolujte si přístupnost, věž má svůj návštěvnický režim a mimo něj se nahoru nedostanete.

Hřebenovka

Zatímco ve vlastních Brdech se o souvislém horském hřbetu nedá mluvit, ve Hřebenech (jak název napovídá) je to jiné. Tato část Brdské vrchoviny tvoří výrazné pásmo protažené ve směru jihozápad-severovýchod, vymezené poměrně strmými svahy, a červeně značenou cestu od Zbraslavi až do Jinců lze směle označit za hřebenovou trasu.

Strašice jsou dobrým východištěm do centrální části Brd. Pohled na obec od jihu

Téměř celou ji lze projet na horském kole (vyhněte se jen roklím mezi Jílovištěm a Černolicemi), pěší pochod si ale vzhledem k délce (45 km) budete nejspíš chtít rozdělit na víc částí.

Pěší trasa z Kytína do Jinců měří snesitelných 24 kilometrů, nemá zásadní převýšení a vede téměř bez výjimky lesem. Místy narazíte na krásné původní listnaté porosty – ty v okolí vrchu Kuchyňka (636 m) působí majestátním, velebným dojmem. Krátkou odbočkou lze vystoupit k rozhledně na Studeném vrchu.

Vojenská minulost

Vyhledávaným cílem fandů vojenské historie jsou severní svahy vrchu Jordán (826 m) v centrální části Brd. Území totiž sloužilo jako dopadová plocha pro dělostřelecký výcvik a z té doby tu zbyla torza několika vojenských objektů včetně velkého testovacího železobetonového srubu. Na něm prvorepubliková armáda zkoušela odolnost vůči ostřelování. Jen o kousek dál směrem k severu najdete tzv. brdské letiště, přes půl kilometru dlouhou, opuštěnou přistávací plochu z betonových panelů. Objekt vznikl za nacistické okupace, běžně se mu říká „letiště pod Hejlákem“.

Bývalé vojenské letiště pod Hejlákem

Z dalších bývalých vojenských objektů je přístupná např. někdejší vojenská střelnice Kolvín v nejzápadnější části Brd, kde se zkoušely mj. protitankové střely. Stojí v místech někdejší stejnojmenné vesnice, zlikvidované.

I po zrušení vojenského újezdu však zůstaly menší části centrálních Brd vyhrazené pro vojenské účely a tím jsou i dnes pro veřejnost nepřístupné. Jde hlavně o Posádkové cvičiště Jince a tajemný, přísně střežený objekt v údolí potoka Rezerva lidově zvaný „U Němých“ – to pro naprostou mlčenlivost, která jeho účel obestírá.

Na bývalých dopadových plochách je třeba obezřetnosti, ne všechny prostory již byly pyrotechnicky vyčištěny. Na možnost výskytu nevybuchlé munice vás upozorní varovné cedule.

Padrťské rybníky

Podle mnohých nejkrásnější místo Brd: široký úval v srdci centrálních Brd zalitý dvojicí poměrně velkých historických vodních nádrží. Padrťské rybníky byly založeny již v 16. století jako zásobárny vody sloužící k nadlepšení průtoku při plavení dřeva.

Horní Padrťský rybník

Dnešní kouzlo Padrťských rybníků spočívá v kombinaci hlubokých lesů, které nádrže obklopují ze tří stran, a otevřené krajiny směrem k severu. Právě na planině severně od Dolního Padrťského rybníka stávala ves Padrť, její osud se však naplnil do 2. světové válce. Toto sídlo dnes už téměř nic nepřipomíná.

Na Padrťských rybnících se běžně zdržuje velké množství ptactva včetně čápů či volavek, žijí tu třeba i vydry. Jako ideální místo k odpočinku na túře se nabízí hráz Horního Padrťského rybníka, po níž vede značená trasa.

Na kole přes vrcholy

Parádní trasu pro cyklisty nabízí Aliance (též Alianka), silnička překonávající centrální Brdy. Vystavěli ji koncem 19. století tehdejší vlastníci území Colloredo-Mansfeldové, aby propojili jednotlivé části nově nabytých lesních pozemků.

Aliance má opravdový horský charakter: čekají vás na ní nefalšované serpentiny i značné převýšení. Ve směru od východu silnička začíná v sedle U křížku (670 m) odbočkou z nejvyššího bodu trasy spojující Obecnici a Zaječov, stoupá na planinu Toku až do výšky 825 metrů a pak dlouze klesá do údolí Třítrubeckého potoka (560 m). Západní závěr Aliance dnes sice vede vojenským prostorem přezdívaným U Němých a současná turistická trasa je proto poněkud odkloněna podél hranice nepřístupného území, na zajímavosti jí to ale neubírá.

Strašice jsou dobrým východištěm do centrální části Brd. Pohled na obec od jihu

Vlastní Aliance měří jen necelých 10 kilometrů, k tomu je však nutné připočítat cestu k výchozímu a cílovému místu. Výlet po Alianci se tak dá pojmout např. jako součást trasy z Příbrami do Strašic. A protože se také budete muset nějak vrátit zpět, počítejte nejméně se 40 kilometry.

Po 2. světové válce byla vrcholová část Aliance kvůli pohybu vojenské techniky vydlážděna kostkami a ani na zbytku trasy není povrch ideální – pro vyjížďku se proto hodí horské nebo alespoň trekové kolo.

Tajemná místa a pověsti

Snad to jsou téměř nedozírné brdské lesy, které způsobily, že pověstí a neobvyklých příhod spojených s různými brdskými lokalitami je víc než jinde. Tajemno dýchá třeba z Valdeku, nejlépe dochované zříceniny Brd. „Zámek v lese pustý, Valdek řečený“ si v 19. století oblíbili romantičtí tvůrci včetně Karla Hynka Máchy, který mu dokonce chtěl věnovat jeden díl z plánované tetralogie. Valdek stojí na strmém ostrohu nad Červeným potokem, na první pohled upoutá mohutná válcovitá věž. Technicky je do zříceniny kvůli havarijnímu stavu vstup zakázán, málokdo to ale dodržuje.

Snad ještě tajemnější atmosféra se vznáší nad místem, kde stával benediktinský klášter Teslín, kousek od Hořejšího padrťského rybníka. Existenci kdysi významného kláštera, zničeného husity v roce 1421, dnes připomínají jen terénní nerovnosti ve stínu velebných buků. Na místo upozorňuje cedule s nápisem „poutníče, postůj a pomni dnů minulých“.

Symbolický trampský hřbitov na hřebeni Slonovec

Rodinky s dětmi může potěšit výšlap na vrch Plešivec (654 m). Sídlí tu prý brdský duch Fabián a na plošinu zvanou Čertova kazatelna se v noci mají slétat čarodějnice. Zda skutečně, to můžeme nechat na každého fantazii. Skutečností ale je, že skály Čertovy kazatelny poskytují jeden z nejlepších výhledů v Brdech. Dochované valy v lese pak ukazují, že na Plešivci stávalo pravěké hradiště.

Na Třemšíně (827 m), nejvýraznějším vrcholu jižní části Brd, má zase sídlit škodolibý skřítek střežící zlatý poklad. Získat se prý dá jen na Velký pátek za naprostého mlčení, dosud se to ale nikomu nepovedlo... Výlet na Třemšín ale zaujme i bez toho, vrch býval v 19. století cílem masových tzv. národních poutí. Stával tu hrad i rozhledna, v současné době se plánuje stavba nové vyhlídkové věže.

Speciální zajímavost představuje symbolický trampský hřbitov na výrazném hřebeni Slonovec u Jinců. Desítky kovových a dřevěných destiček či kamenných kvádrů umístěných na kolmé skalní stěně připomínají kamarády, kteří odešli na „poslední vandr“. Směr k místu není označený a ani přístupová pěšinka není zvlášť výrazná, hřbitov si tak uchovává tichou pietu.