Spis k dopravní nehodě je už skartován. V Archivu bezpečnostních složek se dají k tragédii dohledat jen dva krátké zápisy. Prvním z nich je záznam v Deníku vyšetřovacích spisů Okresní správy Sboru národní bezpečnosti v Chebu s tím, že hlídka vyjíždí k „zachycení osobního auta na železničním přejezdu“, kde bylo smrtelné zranění.
Druhá zmínka je v tehdejší policejní svodce. „Dne 29. 7. 1985 kolem 22. hodiny ve Františkových Lázních, na Leninově ulici, řidič osobního automobilu Petr Sepéši (nar. 1960) objížděl na chráněném železničním přejezdu zavřené závory v době, kdy zde projížděl osobní motorový vlak a došlo ke střetu. Po nárazu byl osobní automobil vlečen asi 100 metrů. Při nehodě byl na místě usmrcen řidič Sepéši.“
Příslušníci Veřejné bezpečnosti dodali, že dechová zkouška u strojvedoucího neprokázala alkohol. Hmotná škoda podle jejich zprávy „nastala pouze na osobním automobilu ve výši asi 10 000 Kčs“.
Návštěva Sepéšiho hrobu Ivetu Bartošovou dojala (archivní záběry):
Pohřbu se 3. srpna zúčastnily tisíce lidí. Nechyběla rodina, přátelé a také zpěvačka Iveta Bartošová, s níž v hudební branži o rok dřív začínal. „Petr byl čestný, citlivý a čistý člověk. Někdy mám pocit, že jsem nenašla nikoho, kdo by se mu podobal,“ svěřila se v rozhovoru o patnáct let později.
Kluk s kytarou a snem
Petr Sepéši se narodil 23. dubna 1960 v Brezně na Slovensku. Vyrůstal na západě Čech, konkrétně v Aši, kam se rodina přestěhovala, když mu byly dva roky. „Bráška byl ctižádostivější než já a protože byl starší, měl víc starostí a povinností. Když se v osmi letech vsadil se sestřenicí o kilo banánů, že nebude nikdy pít a bude zpěvákem, tak to taky dodržel,“ vzpomínal jeho bratr Jan.
Hudba zajímala Petra Sepéšiho od dětských let. Chodil do školního sboru, učil se hrát na kytaru, skládal písničky. V roce 1978 se zúčastnil talentové soutěže Mladá píseň Jihlava. Dostal se do celostátního kola, ale nakonec neuspěl. Za pět let to zkusil znovu a na soutěži potkal Ivetu Bartošovou.
Mladá píseň Jihlava '831. místo: Ingrid Kalmanová 2. místo: Petr Sepéši 3. místo: Pavol Habera 4. místo: Iveta Bartošová |
„Právě jsem se chystal odejít ze zkoušky na chvíli na vzduch, když najednou slyším zpěv. Zastavil jsem se a poslouchal. Na tom hlase mě něco fascinovalo, byl mi nějak důvěrně blízký,“ popsal svoje první dojmy. Na jihlavském klání se zrodil nápad, aby vytvořili duo. Inspirací měl být úspěch Yvetty Simonové a Milana Chladila v sedmdesátých letech.
Uplynulo pár měsíců a začátkem roku 1984 už natáčeli první písně, mezi nimi i duet Knoflíky lásky. „Poslouchali jsme se ze záznamu, hořely nám tváře a rozrušením jsme se klepali. To, o čem jsme léta snili, se nám vyplnilo,“ líčila Iveta Bartošová.
V televizi se poprvé objevili v dubnu 1984, a to ve čtvrtletníku nazvaném Sejdeme se Na výsluní. V první díle měl každý z nich svoji sólovou píseň, v druhém už zpívali spolu. Knoflíky lásky i další nahrávka Červenám se staly hity. V červenci se přestěhovali do Prahy a zpočátku bydleli u známých nebo v krátkodobých podnájmech.
Osud spojený s číslem? Skladatel Petr Hannig tomu věří:
Spolupracovali se skladatelem Pavlem Vaculíkem, Felixem Slováčkem a rozhlasovým orchestrem. Koncertovali s Josefem Lauferem a jeho doprovodnou skupinou Golem, pak i s Michalem Davidem a Kroky. Přivydělávali si nočním zpíváním v Lucerna baru. Se Supraphonem podepsali smlouvu na dlouhohrající desku (jejího vydání se zpěvák nedožil).
Myška mezi závorami
Sepéši zemřel v 25 letech. Jak by vypadal v šedesáti? Tak to vidí aplikace, která umí tváři na fotce přidat věk
Po prvním roce v šoubyznyse se Petr Sepéši umístil ve Zlatém slavíku '84 na třicátém místě, Iveta Bartošová byla čtrnáctá. „Celý ten kolotoč se zastavil pár sekund po 22. hodině 29. července 1985 ve Františkových Lázních. Tam také skončily i mnohé mé a Ivetčiny naděje, touhy, sny a cíle,“ řekla později o tragické nehodě Petrova matka Lýdie Sepéšiová. Se smrtí syna se nikdy nevyrovnala, zemřela dva roky po něm.
Iveta musela na konci července kvůli horečce a zánětu mandlí zrušit svůj program, podstoupila operaci a pak se zotavovala u rodičů ve Frenštátu. Tam ji zastihla zpráva o úmrtí Petra Sepéšiho.
Hrob zpěváka Petra Sepéšiho na hřbitově v Aši
„Táta mě vzbudil a řekl mi: Ivetko, teď musíš být strašně silná, Petr je mrtvý. Zabil se, protože přejížděl přes vlakový přejezd, kde byly spuštěné závory. Snažil se je objet a ten vlak ho sejmul.“
„Když zemřel, najednou pro mě všechno skončilo. Úplně všechno. Nevnímala jsem ani svou vlastní rodinu. Nebylo nic, jen absolutní prázdno. Petr pro mě znamenal celý svět,“ tvrdila Iveta Bartošová.
|
„Lidé, kteří byli v době havárie v nedaleké hospodě, nám na Petrově pohřbu řekli, jak se to stalo. Prý byla strašná bouřka, on zastavil před vlakovým přejezdem, vlak hned nejel. Jak byl takový divoký a netrpělivý, tak už nechtěl čekat, risknul to, vjel na koleje, ale nevyšlo mu to. Právě když dělal myšku mezi spuštěnými závorami, tak ze strany, na kterou nebylo vidět, vyjel vlak,“ popsala zpěvaččina matka Svatava Bartošová.
Někdejší programový šéf pražského Lucerna baru Tomáš Gottlieb, který dělal dvojici Sepéši – Bartošová manažera (lze-li to tak v éře socialismu nazvat), v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že se zpěvák ten večer zastavil za kamarády v restauraci ve Františkových Lázních poblíž osudného přejezdu. Když od nich pak odjížděl, neměl rozsvícená světla. Nebyl to žádný zkušený šofér, řidičák měl teprve chvíli.
„Mávali na něj, aby zastavil, že mu nejdou světla. On si myslel, že mu mávají na cestu. A jak se díval dozadu, tak mu auto na těch šraňkách chcíplo a on ho už nerozjel. Měl z něj vyskočit,“ dodává smutně Gottlieb.
O 29 let později, 29. dubna 2014 – v den narozenin svého manžela Josefa Rychtáře, zvolila Iveta Bartošová smrt na podobném místě, na jakém zemřel Petr Sepéši. V Uhříněvsi, kde bydlela, došla na železniční přejezd a sedla si na koleje před přijíždějící vlak.
