Lékaři tvrdí, že české zdravotnictví je dlouhodobě hrubě podfinancované. V minulých dnech kvůli tomu Česká lékařská komora (ČLK) svolala několik tiskových konferencí, aby vytvořila tlak na vládu.
To se však nelíbí Babišovi, který zdravotnictví často označuje za „černou díru na peníze“. Kubkovi proto v pátek v otevřeném dopise (celé znění viz příloha v boxu) vzkázal, že ČLK podle něj neplní, co má, a že zdravotnictví má peněz ve skutečnosti dostatek.
Politizujete se, plísní ČLK BabišBabiš poslal prezidentu ČLK Kubkovi dopis, ve kterém se ohradil proti plánům komory v souvislosti s její připravovanou kampaní s názvem Zdravotnictví volá o pomoc. Ta by měla být vedena v první fázi na sociálních sítích, vrcholit by měla s podzimními krajskými volbami. Komora chce učinit zdravotnictví jejich zásadním tématem. Ministr upozornil, že podle zákona by měla být ČLK nepolitickou organizací. „Obávám se, že ČLK plní roli odborových organizací a ztrácí legitimitu svých členů,“ uvedl ministr. Kubek kritiku odmítl, připomněl, že v širším vedení ČLK pracuje řada lékařů, kteří se vedle odborné práce pro stavovskou organizaci věnují také politice, mezi nimi i členové ANO. |
Babiš to zmínil na páteční tiskové konferenci, kde představil priority svého resortu. Uvedl, že problémy zdravotnictví nelze řešit jen navyšováním plateb za státní pojištěnce a upozornil na to, že v letech 2014 až 2015 dostalo zdravotnictví navíc 25 miliard korun, zatímco školství jen čtyři miliardy. Včetně roku 2016 je to pro zdravotnictví podle něj navíc až 33 miliard korun.
„Není možné řešit problém českého zdravotnicí jen tím, že někdo stále křičí navyšte odvody státních pojištěnců. To jsme samozřejmě udělali a podstata je to, že problémy zdravotnictví se neřeší. Myslím si, že české zdravotnictví má dostatek prostředků na provoz, ale nemá je na investice,“ uvedl ministr.
Zdravotnictví spotřebuje za rok kolem 300 miliard korun. V předchozích letech přišlo úspornými kroky a nenavyšováním odvodů státu o 30 miliard korun, ty by stát měl podle Kubka resortu vrátit. Zatímco Babišova představa o navýšení zní nula, představa odborů je navýšení o 30 miliard korun. Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o nárůstu o deset miliard.
Ministr zdravotnictví s Babišem rozhodně nesouhlasí. „To už není ani veselé, kdyby byl 1. duben, tak řekneme, že je to vtipné, teď už to vtipné není. Myslím si, že je to skoro trošku výsměch zdravotníkům, protože rezervy, které ve zdravotnictví byly, jsou vyčerpány a já si myslím, že je třeba zareagovat realisticky a na tu argumentaci zdravotníků prostě reagovat podle toho, jak ta skutečnost vypadá,“ řekl Němeček novinářům v Ostravě v reakci na Babišovu kritiku.
Šetřit? A kde, ptá se ČLK
Krátkodobým řešením je podle něj motivovat vedení státních a krajských nemocnic na zlepšení hospodářských výsledků. „Problém je, že státní a krajské nemocnice nemají motivovaný management, aby šetřil. Žijí s tím, že to někdo zaplatí,“ dodal Babiš, podle kterého by mělo být zavedeno centrální schvalování velkých investic do přístrojového vybavení, a to na úrovni ministerstva zdravotnictví, financí a Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Na ministerstvu zdravotnictví rozhoduje o nákupech drahé techniky přístrojová komise. Za dva roky projednala 248 žádostí, nedoporučila 24. Celková odhadovaná roční úspora peněz veřejného zdravotního pojištění u nedoporučených přístrojů činí zhruba 400 milionů korun, uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček ve zprávě pro vládu jako součást informace o systémových změnách, které mají zvýšit efektivitu a transparentnost veřejného zdravotního pojištění.
Celkově má podle Babiše české zdravotnictví ve srovnání s Evropou vysoce nadstandardní přístrojové vybavení. Na čtvrteční koaliční radě, která se zabývala rozpočtovými rámci, i proto ministr financí uvedl, že do zdravotnictví se žádné peníze přidávat nemají. Dlouhodobě mluví o „černých dírách“, ve zdravotnictví se podle něj krade.
„Zdravotnictví není perpetuum mobile, výdaje na něj rostou v Česku pomaleji než ve vyspělých zemích EU,“ řek Kubek. Ročně dá ČR na zdravotnictví 7,1 procenta HDP, Německo 11 procent ze svého mnohem vyššího HDP. „Šetřit se dá, ať pan ministr Babiš ale řekne, na kom, zda na personálu, na pacientech, nebo se budou zavírat regionální nemocnice,“ shrnul Kubek s tím, že ČLK je připravena podílet se opatřeních, jež situaci resortu stabilizují.
Bělobrádek podpoří jednání koalice
Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Bělobrádek po pátečním jednání s Kubkem uvedl, že podpoří svolání šéfů koaličních stran (K3) ke zdravotnictví. Zabývat by se mělo nejen navýšením odvodů státu za děti, důchodce či nezaměstnané, ale také hledat dlouhodobá řešení.
Kubek: Největším dlužníkem je státPodle prezidenta ČLK Milana Kubka stát platí pojistné za 60 procent obyvatel, platby státu tvoří necelou čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Je to 870 korun měsíčně za jednoho státního pojištěnce, přičemž zaměstnanec s průměrnou mzdou odvádí spolu se svým zaměstnavatelem do zdravotnictví měsíčně 3 600 korun. Stát je tak podle Kubka „největším dlužníkem“. |
„Pacient, ani lékařský a nelékařský personál, nemůže být rukojmím takovýchto sporů,“ zdůraznil Bělobrádek a potvrdil, že je připraven vyvolat jednání koalice o zdravotnictví.
Přítomen by měl být ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Cílem je udržet současný vysoký standard českého zdravotnictví, což bez přílivu peněz nepůjde. Současně s přilitím peněz ale je nutné zabývat se systémovými změnami, které podle Bělobrádka jsou „bezpochyby nutné“.
K Babišovu zamítavému postoji Bělobrádek poznamenal, že zdravotnictví nejsou jen „oplodňovací kliniky“, které Babiš vlastní, ale jsou tu také senioři či děti. „Onkologická léčba nebo léčba chronicky nemocných stojí velké peníze, a to není možné dělat pouze z vůně květin,“ řekl.
Kubek připomněl, že za zdravotnictví zodpovídá celá vláda. Problémy se totiž nakumulovaly a v dané chvíli přesahují možnosti řešení jednoho resortního ministra, tedy Němečka, pokud mu celá vláda nepomůže. „Zdravotnictví je v krizi, zdravotnictví volá o pomoc, je strašně podfinancováno,“ řekl Kubek.
Šéf ČLK také zopakoval, že za současné situace už není komora schopna garantovat bezpečnost zdravotní péče. Nemocnice zajišťují péči na úkor nadměrného počtu přesčasových hodin, obcházejí zákoník práce, řekl. Podle Kubka by se jednání K3 měly zúčastnit také kraje, které za velkou část zdravotnictví zodpovídají, a ráda by se ho zúčastnila i ČLK.
