Elektronické volby chce stát otestovat na pěti vysokých školách v různých volebních obvodech. Podmínkou je, aby projekt simuloval první kolo senátních voleb a v jeho rámci proběhlo pět tisíc hlasování. Uvádí to dokument, který nedávno projednala vláda. IDNES.cz ho má k dispozici.
Ministerstvo vnitra, které materiál pro vládu zpracovávalo, navrhlo testování v roce 2015, protože nebudou probíhat žádné řádné volby.
E-volbyDefinice říká, že volby lze považovat za elektronické, jakmile stát využije prostředky elektronické komunikace alespoň v jedné fázi volebního procesu. Tedy například při sestavování seznamu voličů, tvorbě registru kandidátů či zjišťování výsledku voleb. Elektronické hlasování pak je volba či referendum, které zahrnují elektronické prostředky alespoň při odevzdání hlasu. Elektronicky hlasovat se dá přímo ve volební místnosti s využitím terminálu. Nebo s využitím vzdáleného přístupu, tedy prostřednictvím internetu, digitální televize, SMS zpráv či telefonicky. Zdroj: Informace o elektronickém způsobu hlasování, Ministerstvo vnitra ČR Jakou variantu Česko využije, zatím ministerstvo vnitra nerozhodlo. |
Konkrétní termín, školy a způsob hlasování zatím vnitro neurčilo a projekt nyní rozpracovává. Vláda už ale na papíře dostala, kolik by test stál. Náklady na pilotní projekt vyčísluje vnitro na 112 milionů, dalších 230 milionů korun by stálo vybudování systému elektronického způsobu hlasování a 22 milionů by mohly stát provozní náklady, tedy provoz informačního systému a jeho upravení pro konkrétní volby.
Tiskový mluvčí vnitra Vladimír Řepka nicméně tvrdí, že náklady nakonec budou mnohem nižší. "Náklady nebudou tak zásadní, protože škol v pilotním projektu bude méně. Také vybudování systému eVoleb se zatím dělat nebude," řekl iDNES.cz Řepka. Přesnou částku ale neřekl.
E-hlasování funguje jen v Estonsku, šesti evropským zemím se neosvědčilo
Paradoxní je, že vláda přípravu pilotního projektu posvětila, ačkoliv v materiálu je uvedeno, že již v šesti evropských zemích podobné snahy zkrachovaly. Například v Německu hrozilo, že soud dokonce kvůli tomuto typu hlasování zneplatní výsledky voleb do Spolkového sněmu z roku 2005. "Spolkový ústavní soud (...) označil přístroje použité ve volbách za nedostatečně zabezpečené proti manipulacím a neumožňující z hlediska běžného voliče kontrolu správnosti jím odevzdávaného hlasu," stojí v materiálu vládě. Německo proto už použití volebních přístrojů neplánuje.
Neúspěšný byl elektronický způsob hlasování také v Nizozemsku, Irsku, Skotsku, Finsku, Francii. "Též 11 států Spojených států amerických, které mají zkušenost s elektronickým hlasováním, se k tomuto způsobu staví skepticky," doplňuje zpráva.
Země od e-voleb ustoupily kvůli tomu, že systém nebyl dostatečně zabezpečený a připouštěl manipulaci s hlasy voličů. Navíc ve Skotsku část hlasů nebyla vůbec započítána, 140 tisíc hlasů (tedy zhruba 7 procent) pak přišlo se zpožděním. Ve Francii se zase hlasy ztratily, některé se nepodařilo dešifrovat a elektronické hlasování v průběhu voleb spadlo.
A podobných problémů se obává i Česko. "Pokud nebude vyřešena jednoznačně identifikace voliče a to, že hlasoval jenom jednou, tak je to sázka do loterie a soutěž o tom, kdo bude větší hacker," řekl Cyril Čapka, předseda komise pro informatiku Svazu měst a obcí ČR, který je zároveň zastupitelem Prahy 8 za KSČM.
Úspěšně se volí prostřednictvím internetu v Estonsku. Tam se ale elektronicky nehlasuje ve volbách, nýbrž jen v referendech, uvádí materiál vnitra. Lidé, kteří v Estonsku žijí, ale iDNES.cz upozornili, že v této zemi už se volilo elektronicky dvakrát i v parlamentních volbách.
Podle materiálu vnitra Švýcarsko přistupuje k zavedení e-voleb postupně a v Norsku mají zatím za sebou jedno pilotní testování v září 2011. Nyní se rozhodují o plošném zavedení takového typu hlasování.
Vláda plní závazek koaliční smlouvy. A doufá, že alespoň něco z pilotu půjde využít
Proč se tedy vláda rozhodla investovat peníze do značně riskantního projektu? Protože chce naplnit další slib z koaliční smlouvy. "V koaliční smlouvě, konkrétně v její části Veřejná správa a eGovernment, byl stanoven úkol zahájit přípravu projektu elektronických voleb tak, aby mohl být pilotně realizován ve volebním roce 2012 a plnohodnotně zaveden od voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2014," stojí v materiálu předloženém ministerstvem vnitra. Původní záměr ale nabírá kvůli penězům i možným rizikům on-line hlasování skluz (více o odložení záměru čtěte zde).
"Je to politické rozhodnutí, a jeho povahu proto nebudu komentovat," řekl iDNES.cz místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal. ČSÚ má s vnitrem pilotní projekt připravit a byl jedním z míst, jež materiál pro vládu připomínkovala.
Navíc Drápal na rozdíl od Řepky z ministerstva soudí, že náklady na elektronické volby mohou být nakonec ještě vyšší než 364 milionů korun. "Obávám se, že uvedené částky nejsou nejspíš konečné. Je potřeba počítat s tím, že elektronický způsob hlasování bude dražší než současné volby," doplnil Drápal. Náklady u celostátních voleb se jen u ČSÚ nyní pohybují mezi 80 až 120 miliony korun u každého plebiscitu. Další peníze musí do voleb dát vnitro či obce a města.
Proč má Česko vstupovat do riskantního projektu, nikdo z ministerstva vnitra nekomentoval. Zadaný úkol úřad obhajuje tím, že vláda mu uložila povinnost, aby do budoucna zachovalo i stávající systém voleb. Tedy ten, kdy volič musí do volební místnosti a hlas hází do urny.
Vláda navíc vnitru uložila, aby vytvořilo nástroje pro elektronické hlasování využitelné i pro současný systém. Jako příklad materiál uvádí elektronický seznam voličů s on-line propojením ze všem obecních a městských úřadů. Pokud by takový systém vznikl a fungoval, znamenalo by to zrušení lhůt pro uzavírání seznamu voličů a především by to znamenalo konec voličských průkazů. Na těch jsou přitom nyní závislí všichni, kdo chtějí jít k urně mimo své trvalé bydliště (více o podmínkách vydání průkazu čtěte zde). Vyřizování voličského průkazu je pak může odrazovat od toho, aby vůbec k volbám šli.
"Čím méně je byrokracie, tím budou volby přístupnější občanům. Ale elektronický způsob hlasování musí mít tolik variant, aby bylo přístupné všem, a ne jen těm, kteří mají internet," domnívá se Josef Bezdíček, starosta Čermné nad Orlicí a místopředseda Svazu měst a obcí ČR.
