Česká televize se rozhodla přesunout debatu z klidu pražského studia na místo činu a otevřít ji veřejnosti.
"Kritizovali nás za to, že v ČT nedostávají prostor občané, kteří žijí v této lokalitě a problematika radaru se jich přitom dotýká nejvíc," vysvětloval mluvčí České televize Ladislav Šticha.
Lidé z iniciativy Ne základnám se sešli už před jedenáctou hodinou. "Je tu asi stovka odpůrců radaru, mají transparenty. Na přicházející představitele Strany zelených pokřikovali ´Hanba zeleným, hanba Bursíkovi!´", hlásil reportér MF DNES.
Podle ohlasů zhruba dvou set lidí v sále se zdálo, že ti budoucím radarem dotčení jsou bezvýhradně proti. Tleskali slovům proti základně, vládním politikům říkali, že se za ně stydí.
. Oživení v sáleChudák premiér Paroubek všechno nepobral, bránil šéfa Zaorálek |
Starosta Spáleného Poříčí ale před kamerami vyzval, aby se pracovalo s komplexními fakty.
"V naší obci se konala anketa a 91 procent hlasujících se vyjádřilo proti radaru. Jenže přišlo jen 23 procent voličů," bránil se Pavel Čížek nařčení, že jde svým názorem "mírně pro radar" proti vůli občanů svého města.
Lidí v oranžovém tričku "Pro radar" se do sálu dostala jen hrstka. A na závěr si stěžovali, že je odpůrci vůbec nepustili ke slovu.
Na pódiu usedli vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra za ODS, vicepremiér ze Strany zelených Martin Bursík, šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a proti nim komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf a místopředseda Sněmovny z ČSSD Lubomír Zaorálek.
Odpor hned od začátku
Když před přímým přenosem nastupovali na pódium Vondra a Svoboda, z publika se ozývalo "fuj, fuj!" tak hlasitě, že musel moderátor umravňovat publikum, aby z debaty nedělalo jiný pořad. Po dvou a půl hodině už bylo i pro Václava Moravce těžké dostat se ke slovu.
První hodina se nesla v duchu vzájemného obviňování mezi zástupci vlády a parlamentní opozice.
Už potisící létaly vzduchem otázka, která z nejsilnějších stran začala s americkou stranou vyjednávat. Bursík s Vondrou tvrdili, že to byla vláda ČSSD nejpozději v roce 2002.
Naopak Zaorálek oponoval, že jednání se naplno rozběhla až po volbách v roce 2006, odkdy vládne kabinet v čele s ODS.
Ukázalo se, že se politici těžko shodují i na definici termínů "jednání" a konzultace". Zatímco podle Zaorálka se za sociálnědemokratické vlády nezávazně konzultovalo, podle vicepremiérů se jednalo.
"Po volbách v létě 2006 žádal Jiří Paroubek, který tehdy věřil ve svoji účast ve vládě, aby se to rozředilo, a my jsme domluvili s Polskem, že se to rozdělí - radar u nás a u nich rakety," argumentoval Vondra.
"Tehdy nikdo netušil, jak je ta věc (jednání) vážná, jakým to půjde směrem," oponoval mu Zaorálek.
Kdy lidé uvidí smlouvu? Až bude podepsaná
Toho také velmi dráždilo, že vláda odmítá předložit opozici smlouvu, aby se s ní seznámila ještě před podpisem.
"Smlouvu ukážeme, až bude podepsaná, do té doby není dojednána," odbyl požadavek vicepremiér Vondra a odměnou mu byl uštěpačný smích v sále.
Svému oponentovi za chvíli oplatil. "Jak můžete kritizovat něco, co nevíte, jak bude vypadat?" ptal se místopředsedy Sněmovny.
Moderátor položil Zaorálkovi otázku, zda tedy ČSSD v případě, že vyhraje volby v roce 2010, smlouvu vypoví. Jednoznačné odpovědi se ale nedočkal.
"Uvidíme, co v té smlouvě bude a jakým způsobem bude prohlasována ve Sněmovně," odpověděl Zaorálek. Vadí mu, že by měla projít jen hlasy přeběhlíků, a doporučil podpis odložit.
To se ale nezdá Vondrovi, který vyjádřil obavu, že po změně amerického prezidenta už by nemusela být tak výhodná. Proces ratifikace smluv s USA by podle něj mohl v českém parlamentu odstartovat v srpnu, závěrečné schvalování přijde na řadu až za několik měsíců. "Na jednání s opozicí bude dost času," uklidňoval Vondra.
Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf zpochybnil hrozby, kvůli kterým Američané protiraketový deštník budují. Skutečná bezpečnostní hrozba vychází z vlády, ze Strakovy akademie, míní.
Pánové, choďte mezi voliče, říkali lidé
Od lidí v sále, kteří dostali možnost promluvit na mikrofon, se politici přízně nedočkali.
"Pořád se obviňujete, kdo co udělal, neudělal nebo měl udělat. Ale zeptejte se svých voličů, co si o tom myslí, a dejte jim možnost se vyjádřit," nabádal známý odpůrce, starosta Trokavce Jan Neoral.
Zástupci vlády ale znovu odmítli, aby se o otázce bezpečnosti státu konalo referendu.
"Volila jsem ODS a celá naše rodina, ale teď se za to stydím. Kde jste měli ve volebním programu otázku protiraketové obrany?," zlobila se další divačka.
Moderátor Moravec podotkl, že o radaru před volbami 2006 nemluvila žádná strana a americký list The New York Times upozorňoval, že je to chyba českých politiků.
"Nemohli jsme to mít v programu, vláda (ČSSD) nám vyjednávání zatajila," snažil se Vondra bránit sporným argumentem. Ale sklidil spíš posměch.
Najezte se! vyzvali politici hladovkáře
V závěru se dostal ke slovu i Jan Tamáš z Humanistického hnutí, který už více než týden drží kvůli radaru hladovku. Tvrdí, že vláda svým postojem pošlapala lidská práva.
Zaorálek ocenil jeho snahu být viděn a upozorňovat na špatnosti, ale vyzval ho k ukončení hladovky.
Martin Bursík tvrdil, že lidským právům se žádná křivda neděje. "Nejlepší, co pro sebe můžete udělat, je najíst se," vyzval Tamáše.
Žádně konkrétnější nebo nové informace debata nepřinesla. Zatímco hlavní česko-americká smlouva je už hotova (o schválení vládou čtěte zde), ve smlouvě SOFA zbývá vyřešit otázku daní, hotova má být během nadcházejících týdnů.
Hovoří se o tom, že na přelomu června a července by měly být obě smlouvy společně podepsány. Do Prahy kvůli tomu zřejmě přijede ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová.
