Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv„Ústavní soud předně zdůrazňuje, že nezpochybňuje existenci legitimního cíle, který napadené opatření sleduje. (...) Jiná je však otázka, zda je dostatečně ospravedlnitelné a přiměřené i odlišné zacházení s jednotlivými skupinami podnikatelů, které napadené opatření zavádí,“ uvedla v tiskové zprávě Miroslava Číhalíková Sedláčková, tisková mluvčí soudu.
Podle soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka nebyl vyhlášený zákaz prodeje maloobchodu a služeb dostatečně odůvodněný.
„Každé krizové opatření je politickým rozhodnutím, které musí být založeno na odborných podkladech, nicméně odpovědnost za ně nese vláda, nikoliv její odborní poradci. Vláda musí zvažovat nejen konkrétní odborné podklady, kterými disponuje, nýbrž musí zohledňovat celkový kontext a dopady svých opatření i do dalších oblastí společenského života, a to v krátkodobém i dlouhodobém hledisku,“ uvedl Šimíček na tiskové konferenci.
Zákaz prodeje jako telefonní seznam
„Vláda zvolila řešení spočívající v paušálním zákazu veškerého maloobchodního prodeje a poskytování služeb v provozovnách, přičemž současně stanovila velké množství výjimek, připomínající až „telefonní seznam“ (celkem 36),“ píše v nálezu Šimíček.
„Základním deficitem tohoto postupu je však okolnost, že z žádného relevantního zdroje není patrné, na základě čeho vláda dospěla právě k tomuto řešení. V tomto směru vláda nevyužila ani možnost tyto zdroje uvést alespoň ve vyjádření k nyní posuzovanému návrhu, byť Ústavní soud ji k vyjádření vyzval opakovaně,“ dodal.
Ústavní soud konkrétně zrušil usnesení vlády z 28. ledna letošního roku. Senátoři doplnili svůj listopadový návrh na zrušení zákazu maloobchodu. Proto mohl soud zrušit aktuální opatření z letošního roku. V praxi se však nic pro maloobchody a služby nemění, neb už není v platnosti.
„Ústavní soud si je vědom okolnosti, že k publikaci tohoto nálezu a tedy i k jeho vykonatelnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dojde až po uplynutí platnosti napadeného krizového opatření (14. 2. 2021). Jakkoliv je proto zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde „k otevření maloobchodního prodeje“, přesto však Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési „memento“ pro případná další omezující opatření vlády,“ dodává Šimíček v závěru nálezu.
Zpráva do budoucna
ÚS při zrušení části omezení pro maloobchod věděl, že se rozhodnutí nepromítne v otevření maloobchodu. Podle Šimíčka šlo o výklad do budoucna. Soud o opatření rozhodoval 9. února. Podle zákona však rozhodnutí o návrhu na zrušení právního předpisu nabývá vykonatelnosti publikací ve sbírce zákonů, což si vyžaduje nejméně týden.
„Soud si byl už při svém rozhodování vědom, že zrušení se neprojeví v tom, že by se otevřel maloobchod. Primárně šlo o výklad ústavních limitů vydávaných do budoucna. Je to tedy vzkaz do budoucna, nikoliv zpětně,“ uvedl Šimíček. Stejně odpověděl i na otázku odškodnění podnikatelů, že rozhodnutí platí od nynějška do budoucna, ne zpětně.
Soud také zdůraznil, že regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a která naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle.
„Tento nález není o tom, že soud otevřel maloobchody. Nález není ani o tom, že vláda nesmí zakázat prodej v obchodech, respektive v maloobchodech,“ uvedl soudce zpravodaj. Ze strany státu ale nelze libovolně zasahovat do práv jednotlivce. Podle něj je nález o tom, že každý takto robustní zásah konkrétně a racionálně vysvětlit. Na to podle něj vláda měla dostatek času.
K nálezu měli odlišné stanovisko soudci Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Vladimír Sládeček.
Nerovný přístup k podnikatelům
Členové horní komory žádali zrušit část vládního usnesení s omezeními pro maloobchodní prodej a části dalších usnesení, která postupně prodlužovala platnost některých opatření.
Podle nich zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva svobodně podnikat podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména namítal nerovný přístup k podnikatelům podle prodávaného druhu zboží. Vláda v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.
22. února 2021 |
Zatímco železářství či květinářství zůstávaly otevřené, nákup dětské obuvi nebo zimního oblečení nebyl ve specializovaných kamenných prodejnách možný.
Ústavní soud návrh na zrušení opatření obdržel loni v listopadu. Týkal se konkrétních usnesení, která už sice nejsou v platnosti, ale nahradila je nová s obdobným obsahem. Senátoři doplnili svůj listopadový návrh na zrušení zákazu maloobchodu.
Výběr rozhodnutí Ústavního soudu o vládních opatřeních
|
