Učitelům se často vyčítá, že neumí nebo nechtějí modernizovat svoji výuku, kdy klasický výklad před tabulí často okoření maximálně elektronickou prezentací učiva. Šetření ukázalo, že dvě třetiny pedagogů nevyužívají technologie tak, jak by měly.
„Většina učitelů vnímá využití informačních technologií především jako doplnění klasické výuky. Nejčastěji končí u toho, že místo psaní na tabuli promítají powerpointové prezentace. To je v pořádku, ale určitě to nestačí,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Jen málo učitelů si podle něj uvědomuje vliv informačních technologií na výuku.
„Přitom digitální technologie mají na výuku významný efekt. Je prokázané, že zvyšují atraktivitu výuky, aktivizují žáky k tomu, že jenom nesedí a neposlouchají, ale sami se věnují výukové činnosti atraktivním, zajímavým způsobem, který v nich probouzí zájem o řadu věcí, dostává je do jádra dění,“ sdělil iDNES.cz Andrys.
Upozorňuje, že je velice důležité, aby učitelé digitální technologie více zapojili do výuky, a to nejen v hodinách informatiky, ale především v jiných předmětech například prostřednictvím nástrojů, jako jsou vzdělávací kurzy, webináře, otevřené vzdělávací zdroje nebo výukové programy.
Podle Andryse je potřeba, aby učitelům se zaváděním technologií do výuky pomáhali koordinátoři ICT, aby byla vytvořena systémová podpora této pozice a aby byli koordinátoři pro školy dostupnější.
„Školy mají ICT koordinátory, ale je otázka, jak je pro tu školu dostupný a jaké jsou jeho úkoly. Koordinátor by neměl být tím, kdo mu přijde obnovit internet, když spadne, nebo spravovat síť, ale měl by učitelům pomáhat s efektivním využívám technologií ve třídách. Je problém takového člověka najít a dovolit si ho zaplatit. To chce systémovou podporu,“ sdělil Andrys.
Ministerstvo školství si prý tuto situaci uvědomuje a hledá řešení. „V současné době probíhá revize rámcových vzdělávacích programů, která se významně dotkne právě i digitálního vzdělávání. Jeho výuka by se měla zmodernizovat a přizpůsobit současnému stavu a potřebám IT,“ sdělila mluvčí resortu Jarmila Balážová.
Žáci nejsou dostatečně informačně gramotní
Šetření se zaměřovalo také na informační gramotnost, tedy schopnost získávat informace z různých typů sdělení, představivost žáků, logické uvažování či práce s algoritmy. Inspektoři předpokládali, že v dané oblasti na tom budou žáci o něco lépe.
Domnívali se, že žáci dosáhnou průměrně 67 % úspěšnosti. Jenže středoškoláci byli o procento horší, žáci základních škol dokonce o čtyři procenta.
„Zpráva nám dává dvě smutná zjištění. Informatické myšlení či digitální gramotnost jsou potřebné na pracovním trhu již nyní. Ukazuje se, že školy nejenže nevzdělávají pro budoucnost, ale již ani pro současnost. Bohužel to budou české děti, které budou na pracovním trhu oproti svým vrstevníkům znevýhodněné, a je tristní, že to nechává všechny klidnými,“ řekla př
edsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.Šetření podle ní také ukázalo na velké rozdíly mezi nižšími stupni osmiletých gymnázií a druhými stupni na základních školách. „Ukazují se tak rozšiřující nůžky mezi jednotlivými typy škol a bohužel je to hlavní vzdělávací proud, který nestíhá reagovat na současné změny,“ uvedla Mazancová.
„Úroveň výsledků žáků je průměrná, v případě základních škol dokonce podprůměrná. Nejlepších výsledků dosáhli žáci v úlohách ověřujících dovednosti spojené se získáváním informací z různých typů sdělení. Naopak v úlohách zaměřených na uživatelské dovednosti a logické myšlení i užití algoritmů byli žáci méně úspěšní,“ dodal pro iDNES.cz Andrys.
„Nemyslím, že problematika klesající úrovně logického myšlení u studentů je způsobena pouze školou,“ míní učitelka informatiky Iveta Procházková z královéhradeckého Gymnázium J. K. Tyla.
Pokles je podle ní zapříčiněn touto dobou, kdy je dětem spousta věcí zjednodušována, čemuž se škola musí přizpůsobit. „Člověk, kterému je vše usnadňováno, nemá potřebu přemýšlet, natož logicky uvažovat. A samozřejmě platí, že nejlépe si osvojujeme dovednosti opakováním, takže když nejsme zvyklí přemýšlet při každodenních činnostech, nedovedeme pak logicky uvažovat ani při úkolech náročnějších, což nás demotivuje od dalšího rozvoje v této oblasti,“ dodává.
