„Samotná chůze už je dnes nebezpečná. Na delší vzdálenost a se zvýšenou intenzitou u některých až s rizikem. A když vytáhnete kozu, tak půlce třídy se udělá nevolno hned, druhé půlce až si uvědomí, co bude následovat. Samozřejmě je to přehnané. Ale ne daleko od skutečného stavu,“ štve ostravského tělocvikáře Radima Břežného.
Jedním dechem středoškolský pedagog dodává, že když už se student rozhodne pro akci, může to skončit úrazem. „Jejich počet se za poslední období znásobil. Zásadní problém spočívá v tom, že je dětem pohybová aktivita nepříjemná. Občas musí vystoupit z komfortní zóny, a to je problém nejen ve školní tělesné výchově.“
S vyšším věkem žáků dochází ke zhoršení jejich tělesné zdatnosti, míní inspekce |
Dává tak za pravdu výsledkům České školní inspekce (ČŠI), která za podpory ministerstva školství (MŠMT) po pěti letech testovala zdatnost žáků základních a středních škol. Z dat vyplynulo, že čím starší děti jsou, tím hůře na tom jsou po stránce tělesné zdatnosti, velký propad pak je po přestupu ze základní na střední školu.
Málo pohybu vede k psychickým problémům
Inspekce rovněž poukazuje, že lépe na tom jsou překvapivě městské děti, ač tomu v minulosti bylo naopak. Školní inspektor Tomáš Zatloukal vysvětluje, že to má spojitost s větší nabídkou sportovních kroužků ve městech, které menší obce a vesnice nemohou konkurovat.
Tělocvikář Břežný sice připouští, že na jejich střední škole nebyly výsledky tak tragické, může za to ale skupina sportovně založených studentů. „Nad průměr nás dostali žáci, kteří sport provozují i odpoledne v rámci sportovních oddílů. Nicméně platí to, co zjistila inspekce, ale to se ví už několik let,“ myslí si.
Ačkoliv zástupci ČŠI a MŠMT na tiskové konferenci poukazovali mimo jiné na to, že jedním z důvodů zhoršené kondice u dětí je covid-19, tělocvikář vidí problém jinde. „Covid možná jen urychlil, nebo více obnažil, pohybový problém mladé generace.“
Upozorňuje totiž, že mladým chybí pravidelná pohybová aktivita. To může vést nejenom k fyzickým zdravotním problémům, „ale i k problémům psychickým. Ty narůstají geometrickou řadou, je to jednoduchá rovnice.“
PRŮZKUM: Téměř tři čtvrtiny Čechů nesportují. Mohou za to i dva roky pandemie |
Břežný se pro iDNES.cz zamyslel i nad variantou, jak z nepříznivé situace ven. Vybavil se mu ale moment, kdy ve škole podpořili několik projektů, aby děti sportovaly. „Výsledky? Slepá ulice, tudy cesta nevede. Zaprvé rodina, to je místo, kde dítě získává návyky a napodobuje chování dospělých,“ říká s tím, že pokud jdou rodiče na procházku nebo na hory, mají vzít dítě s sebou. Jen tak se jim to zapíše pod kůži a pohyb pro ně bude přirozenou součástí života.
„Nepotřebujeme mnoho vrcholových sportovců. A všichni jimi taky nebudou, většina pro nedostatek talentu stejně skončí. Další šancí může být sociální skupina, které je mladý jedinec součástí. Pokud mají ve svém hodnotovém žebříčku místo pro trávení volného času pohybem, pak to musí přijmout každý jejich člen, pokud chce být součástí týmu,“ navrhuje.
Problémy mají už děti s mobilem v kočárku
Problémy s pohybově negramotnou mladou generací vnímá i prezidentka Asociace školních sportovních klubů (AŠSK) Svatava Ságnerová. Podle ní dnes začínají problémy už u nejmenších dětí v kočárcích.
„Kondice souvisí i s celkovým nastavením dnešní společnosti. Když vidíte malé děti v kočárku, jak drží tablet nebo mobil, vyrůstají ve virtuální realitě. Jednoznačně je to ovlivňuje v přístupu ke sportu a pohybu,“ vadí jí.
Spolu se svými kolegy z AŠSK pořádá pro žáky a studenty škol tisíce sportovních soutěží napříč Českem ročně. Letos by ale poprvé od roku 2019 měly proběhnout všechny akce. Ságnerová tak má skvělý přehled o tom, jak si stojí české děti. Přiznává ale, že to není příliš slavné.
Obezita mění i chování dětí. Chlapci mohou mít ženské tendence, říká kinantropolog |
„Zájem dětí o meziškolní soutěže je obrovský, z druhé strany si musíme říct, že stav jejich připravenosti je úplně jiný,“ mrzí ji. Vysvětluje, že se vše v prvé řadě odvíjí od kondice, bez které nemohou žáci získávat další dovednosti - u fotbalu například práci s balonem a podobně. Jednou z možností, jak z problému pryč, je dostatek pozitivně motivovaných tělocvikářů, trenérů či cvičitelů.
A také podpora ministerstva školství. Nyní již končící ministr Vladimír Balaš na úterní tiskové konferenci oznámil, že data, která nyní na rezortu mají, využijí při lobování o stamiliony u Národní sportovní agentury. „Část z nich chceme použít na sportoviště, aby měly děti kde sportovat,“ popsal Balaš.
Ságnerová krok vítá a doplňuje, že mezi dětmi ze základních škol primárně dominují minifotbal a florbal, u středoškoláků pak basketbal s volejbalem či přespolní běh.
