Problémy se socializací zaznamenala učitelka Tereza Petrlíková. Všimla si, že více dětí se nyní rádo zdržuje ve své bublině a nestojí o bližší kontakt se spolužáky.
„Během hodin tělocviku hůře zvládají týmové hry, musí se volit méně náročné aktivity. Co bych dále zmínila, je závislost na rodičích u menších dětí, protože během lockdownu s nimi trávily více času než předtím,“ všimla si Petrlíková.
Trenérka moderní gymnastiky Klára Vařeková si posteskla, že se zhoršila disciplína dětí. „To je běžné i po návratu z letních prázdnin, akorát nyní to bylo výraznější. Mírně se zhoršila i schopnost spolupracovat a vycházet spolu v kolektivu, lépe pracují individuálně,“ potvrzuje zkušenost Petrlíkové.
Méně aktivní ještě více zlenivěli
Učitelé upozorňují, že si děti musely znovu zvykat na školní režim, na pravidelné vstávání a dojíždění či docházení do školy, protože v čase dálkového vyučování vstávaly mnohé až s „prvním zvoněním“.
„S těmito nároky se u nich projevuje zvýšená únava, hůře se soustředí, chápání jednoduchých pokynů je pomalejší. Ti jedinci, kteří byli v době covidu neaktivní, ještě více zlenivěli,“ shrnula Česká společnost učitelů tělesné výchovy. Následky jsou ale individuální, záleží na škole i věku.
 |
„Kvalita distanční výuky se nevyrovnala prezenční výuce, a to jak podle žáků, tak podle rodičů. Zhoršila se motivace žáků a studentů k učení, výuka byla méně zajímavá a děti se na ni méně těšily,“ píše ministerstvo školství v analytické Zprávě o dopadech pandemie covid-19 na vzdělávání.
Ze zkušeností učitelů tělesné výchovy vyplývá, že se téměř nezhoršili žáci prvních a druhých tříd, protože byli ve škole nejvíce. Naopak u nově příchozích na gymnázia prý lze pozorovat pokles pohybových dovedností. „A to jak u těch aktivních, tak zejména u těch pasivních žáků, kde je to ještě markantnější,“ uvedlo učitelské sdružení.
„Ano, bylo naprosto zjevné, že děti ztratily fyzickou kondici. Bylo to nejvíce patrné na táborech se sportovním zaměřením,“ sdělil Miroslav Topinka, předseda Asociace dětské rekreace.
Změnu pocítili i vyučující uměleckých dovedností. „Zvídavost a zápal sice v sobě děti mají, ale ne všechny se zvládají o hodinách na hraní soustředit,“ stěžuje si Johana Ranšová, která vyučuje hru na klavír.
Podle Tomáše Kolafy, výkonného ředitele Asociace základních uměleckých škol, si některé děti vytvořily nevhodné návyky při hře na nástroj, které nyní učitelé postupně a trpělivě narovnávají zpět.
Podle Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) se zhoršení naplno a komplexně projeví až později – třeba u maturitních zkoušek. „Zhoršení je poměrně výrazné, v některých případech se žáci během období distanční výuky neposunuli kupředu prakticky vůbec. To ukazují i některé zahraniční výzkumy, podle nichž tzv. learning loss, tedy v podstatě nabrané zpoždění, odpovídá tomu, jak dlouho byly školy zavřené,“ sdělil tým Fakulty pedagogické. České školy přitom patří k těm, které byly kvůli covidu zavřené vůbec nejdéle.
Že zhoršení silně záleží na věku dítěte, přístupu rodiny či motivaci jednotlivců, se shoduje většina oslovených. Stejně tomu je u případných dovedností, které děti během covidu získaly. Podle pedagogů ze ZČU jde například o schopnost vyhledávat relevantní informace a pracovat s obrovskou nabídkou zdrojů informací, které žáci mají k dispozici. „Ale platí to především pro ty nadanější a ty s větší oporou doma. V tomhle směru se hodně rozevírají nůžky,“ uvedla zpráva ZČU.
Patnáct kilogramů navrch
Podle Jakuba Večerky z Národní sportovní agentury se sezení doma u počítačů a nesportování projevilo u dětí nárůstem hmotnosti. „Mnoho dětí mělo za rok přírůstek váhy vyšší než 15 kilogramů. Zhoršily se motorické schopnosti, obratnost, dynamika pohybu,“ vypočítal.
Děti kvůli lockdownu ztratily sportovní návyky, počet úrazů zase roste |
Česká společnost učitelů tělesné výchovy připomněla, že se kvůli protiepidemickým opatřením rušily i kurzy, například lyžařský pro sedmé ročníky. Školáci tak přišli o sportovní dovednosti, zkušenosti i prožitky.
„Běžné pohyby jim často dělají problémy, mohou být nemotornější či neohrabanější. Nedostatek pohybové praxe pak ústí v nárůst zranění, typicky běh na louce – podvrtnutý kotník,“ dodalo sdružení.
Děti přibraly na váze, tábory kvůli "metráčkům" měnily program |
Jak z problému ven?
Část odborníků se domnívá, že zlepšení nastane samovolně. „Pokud již nedojde k opětovnému zákazu sportování dětí, za což bojujeme, tak by se u dětí, které se vrátily na sportoviště, mohly nedostatky během roku napravit,“ uvedl Večerka. Problémem podle něj je, že mnoho dětí si zvyklo na celé dny u počítačů a na sportoviště se nevracejí.
Ministerstvo školství připravilo Národní plán doučování v objemu 250 milionů korun na období od září do prosince 2021, v létě podpořil resort sumou 257 milionů korun v rámci dotačního programu letní kempy, jejichž povinnou součástí bylo doučování a socializační aktivity. Od ledna 2022 do konce června 2023 bude doučování podpořeno z Národního plánu obnovy miliardou korun.
„Je důležité děti povzbudit a znovu jim nastavit každodenní režim - to bylo markantní v září. Teď v říjnu je většina školních situací, povinností a provoz jako dřív před pandemií,“ uvedl Kolafa.
„Je třeba udržet je u sportu, nepřehnat to na začátku, povzbuzovat je, aby to nechtěly vzdát. Návrat do pravidelné sportovní činnosti je zejména pro některé i psychicky náročný, proto je třeba, aby je to bavilo a neodradily je případné prvotní neúspěchy,“ myslí si trenérka Klára Vařeková.
Podle učitelů tělocviku je potřeba vzniklou situaci brát jako příležitost k objevování nového a kreativně reagovat na nemožnost vyučovat prezenčně, ne jako konec světa.
Že by nešlo ztracený čas dohnat se nedomnívá ani začínající učitelka Petrlíková. „Ztratily rok života ve společnosti, nemohly pracovat v kolektivu, některé děti to poznamenalo více, ale není nic, co by se nedalo napravit,“ sdělila.
