Ačkoliv se bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf v červenci shodl s právním zástupcem Hradu Markem Nespalou na tom, že se pokusí o mimosoudní dohodu, ke smíru nedospěli. Uvedl to advokát Nespala.
Konstatoval, že obě strany byly „velmi blízko dohodě“, ale že se nakonec Hasenkopf rozhodl nechat proces proběhnout. „Nuže, v pondělí se klání uskuteční," sdělil Nespala, který ve sporu zastupuje nejen prezidentskou kancelář, ale i další žalované - prezidenta Miloše Zemana a jeho kancléře Vratislava Mynáře.
Hasenkopf na svém facebookovém profilu uvedl, že pro něj není přijatelný text, podle něhož jeho návrh byl základem amnestie, ale někdo další ho bez něj přepracoval do jiné, publikované podoby. „To jednak není pravda, jednak je to nesmysl: nikdo, kdo zná můj návrh, by tomu neuvěřil stejně, jako by neuvěřil tomu, že někdo vzal myš a udělal z ní slona,“ tvrdí bývalý Klausův právník.
Dodal, že jeho podmínkou pro smír bylo i současné urovnání pracovněprávního sporu ohledně jeho odchodu z Kanceláře prezidenta republiky. „Pokud bych souhlasil s tím, že urovnáme osobnostní spor, ale pracovněprávní necháme dál běžet, fakticky bych tím dal za pravdu jejich odvolání a oslabil tak svoji pozici ve sporu o neplatnost okamžitého zrušení mého pracovního poměru,“ říká. Obě strany se totiž soudí i o Hasenkopfův vyhazov z Hradu.
Mynář loni Hasenkopfa společně s Klausovými spolupracovníky Ladislavem Jaklem a Petrem Hájkem veřejně nazval jedním ze tří „spoluotců“ amnestie, která v té době čelila těžké kritice za kontroverzní aboliční pasáž. Toto tvrzení později převzal i prezident Zeman. Ten navíc Hasenkopfa výslovně označil za hlavního autora aboličního článku, který zastavil trestní stíhání přesahující dobu osmi let.
Hasenkopf se bránil tím, že zveřejnil svou původní verzi amnestie. Z ní se jeví, že autorem finálně použité formulace abolice není. Hasenkopf dále podal žalobu na ochranu osobnosti. Domáhá se „uvedení věci na pravou míru“ a také finančního zadostiučinění - po Zemanovi chce 300 000 korun, prezidentská kancelář a Mynář pak mají společně uhradit dalších 700 000.
V minulosti Hasenkopf uvedl, že původcem aboličního článku je právník Zdeněk Koudelka, který byl v předmětné době na stáži na ministerstvu spravedlnosti. Koudelka autorství popřel.
Klausova amnestie se podle údajů ministerstva dotkla více než 111 000 odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula zhruba 20 000 lidem, fakticky ale z věznic vyšlo jen 6 500 z nich, protože řada odsouzených vůbec nestihla za mříže nastoupit. Zastaveno bylo trestní stíhání 265 obviněných, přičemž abolice se týkala i některých velkých hospodářských kauz.
