Zemanův kancléř Vratislav Mynář loni Hasenkopfa společně s Klausovými spolupracovníky Ladislavem Jaklem a Petrem Hájkem veřejně označil za jednoho ze tří „spoluotců“ amnestie. Toto tvrzení později převzal i prezident Miloš Zeman. Ten navíc Hasenkopfa výslovně nazval hlavním autorem kontroverzního aboličního článku, který zastavil trestní stíhání přesahující dobu osmi let.
Hasenkopf se žalobou domáhal „uvedení věci na pravou míru“ a také finančního zadostiučinění: po Zemanovi chtěl 300 tisíc korun, prezidentská kancelář a Mynář pak měla společně uhradit dalších 700 tisíc. Nakonec však dospěl s Hradem ke shodě, aniž by musel soud vynést verdikt.
Soudkyně Veronika Křesťanová na počátku líčení navázala na předchozí jednání a korespondenci obou stran a uvedla, že přestože nenašly shodu, je podle ní naděje k ní dospět. „Rozdíly nejsou nepřekonatelné,“ řekla (o předchozím jednání stran čtěte zde).
Skutečně se pak snažila obě strany ke shodě přimět. Postupně rozebírala texty návrhů Pavla Hasenkopfa i Hradu. V jednotlivých odstavcích a často části vět či slov hledala varianty přijatelné pro obě strany. Výsledkem byla například formulace „uvedení na pravou míru“, která je jakýmsi mottem společného prohlášení účastníků sporu.
Soudkyně jednoznačně uvedla, že Hasenkopf pracoval pro prezidenta a musí si být vědom zvýšeného zájmu médií. Naopak právník Hradu Marek Nespala byl opakovaně upozorněn, že výroky prezidenta Zemana a jeho kanceláře se nezakládaly na pravdě a text žalujícího s výslednou amnestií, především jejím druhým článkem, nemá prakticky nic společného.
Nakonec vzniklo společné prohlášení, které jednak vysvětluje, že se Hasenkopf nepodílel na vyhlášeném textu amnestie Václava Klause, a zmiňuje i to, že Hasenkopf nebyl v minulosti odvolán z Kanceláře prezidenta republiky, ale pouze přešel na politický odbor kanceláře. Text zveřejní Hrad na svém webu a dostane ho také ČTK. Kancelář prezidenta republiky zašle i Pavlu Hasenkopfovi.
Největší překážku dohody odstranil Pavel Hasenkopf, když vzal zpět žádost na odškodnění. Nejprve uvedl, že ho výroky dostaly do „těžkého stresu“ i špatné finanční situace. Musel dokonce prodat byt po matce, i když to původně nijak nezamýšlel. „Obtížně jsem hledal zaměstnání, měl jsem škraloup toho s amnestií,“ řekl Hasenkopf.
Problémem však pro něj bylo, že by případnou satisfakci platila Kancelář prezidenta republiky. „Nemohu dopustit, že to budou platit daňoví poplatníci,“ vysvětlil Hasenkopf, proč se případné kompenzace vzdává.
„Je to od vás velmi velkorysé,“ reagovala soudkyně Křesťanová a připomněla, že už dříve avizovala pochybení Hradu a zřejmě by nějaké peníze skutečně žalujícímu přiznala. Nakonec si tak obě strany podaly ruce o odešly z jednací síně.
Takhle prezident Václav Klaus amnestii vyhlásil:
27. února 2013 |
