Zákon nyní posoudí Senát, potom prezident Miloš Zeman. Pro zákon jako celek hlasovalo 100 ze 102 přítomných poslanců, proti byl jediný Václav Klaus mladší z hnutí Trikolóra. „Nemůžeme zlikvidovat české drůbežáře a mít supermarkety plné cizích klecových vajec,“ řekl před tím Klaus v rozpravě.
„Zákazníci to nepocítí výrazným zdražením ceny vajec,“ je přesvědčen Pošvář.
Ministr zemědělství Miroslav Toman se zlobil. „Vy jste vystavili Českou republiku velikánskému tlaku na dovozy vajec a likvidujete české výrobce. To je všechno, co jste dokázali,“ uvedl po hlasování ministr zemědělství Miroslav Toman. „Pokud by mělo dojít k zákazu klecových chovů, tak jednotně v celé Evropské unii,“ řekl totiž před tím poslancům. Česká vláda podle něj navrhuje v Evropské unii, aby takový jednotný zákaz platil od roku 2030. Sněmovna ale Tomana nevyslyšela a podpořila tvrdší verzi zákona.
Poslanci se přeli, zda budou o zákazu klecových chovů slepic od roku 2027 hlasovat znovu. Opoziční poslanci proti tomu protestovali a poslanec ANO Kytýr nakonec svou snahu zopakovat hlasování vzdal. Spokojil se s tím, aby bylo zaznamenáno, že nechtěl hlasovat pro návrh. (jak kdo hlasoval o klíčovém pozměňovacím návrhu o zákazu klecových chovů od roku 2027, najdete zde)
Před Sněmovnou kvůli hlasování o slepicích v klecích probíhala akce Měsíc v kleci. Do zvětšené repliky klece se tam zavírali dobrovolníci, akci podpořil i herec Jakub Prachař či zpěvák Tomáš Klus. A do klece šel i poslanecký klub Pirátů, pro který byl zákaz klecových chovů zásadní. Rok 2027 Pošvář a další poslanci, kteří to podpořili, vybrali vzhledem k patnáctileté životnosti klecí, které byly instalovány v roce 2012.
Poslanec ANO Martin Kolovratník navrhl pozvolnější zákaz rozložený do let 2027 až 2033, což mělo i podporu premiéra Andreje Babiše. „Já sám pracuji v zemědělství pětatřicet let, takže nebudu podporovat ani návrh pana Kolovratníka,“ říkal šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Ale protože prošel Pošvářův návrh, tak se o Kolovratníkově už ani nehlasovalo.
Poslanec ANO Patrik Nacher řekl, že by se měl řešit spíš zákaz prodeje, aby obchody po omezení pro české chovatele neprodávaly levnější vajíčka ze zemí, kde takové omezení chovu slepic nebude.
8. září 2020 |
Zastánci zachování současného stavu navrhovali nechat na spotřebitelích, aby si sami vybrali, jaká vejce budou preferovat. „Pokud bude návrh schválen a dojde k uzavření chovů, pak bude muset stát zmařené investice kompenzovat. Budeme jednat, aby chovatelé náhradu dostali,“ řekl předseda Zemědělského svazu Tomáš Pýcha.
Zákaz klecového chovu slepic již platí například v sousedním Německu či Rakousku. A v Rakousku je v obchodních řetězcích cena vejce z podestýlkového chovu 17 centů, tedy necelých 5 korun, argumentoval v červnu ve Sněmovně zástupce sdružení Obránci zvířat (OBRAZ) Pavel Buršík.
Obchodní řetězce už také deklarovaly, že chtějí vejce z klecových chovů přestat nabízet od roku 2025. Místopředseda TOP 09 Válek řekl, že takový závazek nepodepsaly jen řetězce, ale i třeba potravinářský koncern Nestlé.„Slibem nezarmoutíš,“ zpochybnila závazek řady společností poslankyně za hnutí ANO Margita Balaštíková.
Zákaz drezury volně žijících zvířat
Novela proti týrání zvířat, kterou podpořili poslanci, počítá také se zákazem takzvaných množíren zvířat. Poslanci podpořili i zákaz drezury a vystupování divokých druhů zvířat v cirkusech.
„Jde o zákaz vystupování zvířat, které se teprve narodí. Současná zvířata budou moci dále vystupovat. Nikdo je neutratí a nesní,“ řekl ve Sněmovně poslanec za TOP 09 František Vácha. Omezení drezury v cirkusech pak prošlo ve Sněmovně bez větších sporů.
Sněmovna v rámci novely o ochraně zvířat proti týrání schválila i odškodnění majitelů zakázaných kožešinových farem. Podpořila návrh Pošváře, aby se částky snížily na 3000 korun za norka a 3900 korun za lišku.
Na návrh Moniky Jarošové z SPD poslanci zdvojnásobili až na milion korun pokuty za týrání zvířat v návaznosti na zpřísnění trestů vězení za tyto zločiny. Minimální pokuta za týrání zvířat v takzvaných množírnách stanovila Sněmovna na návrh poslance ANO Davida Pražáka na 5 a 10 tisí korun podle míry provinění.
