Budoucí sexuální asistentky prošly několika školeními pod vedením organizací a jednotlivců, kteří provozují či propagují sexuální asistenci ve Švýcarsku a Německu. Minulý čtvrtek pak pět sexuálních asistentek dostalo certifikát od organizace Rozkoš bez rizika. Činnost začnou provozovat od ledna.
Právo na sexOrganizace Rozkoš bez rizika se zaměřuje na pomoc sexuálním pracovníkům a pracovnicím a na prevenci sexuálně přenosných chorob. O možnost sexuální asistence pro handicapované se začala zajímat před dvěma lety. Se zahraničními organizacemi začala spolupracovat na projektu Právo na sex, který podpořilo ministerstvo financí z programu švýcarsko-české spolupráce. Bližší informace jsou na webu www.sexualniasistence.org. Sexuální asistence funguje ve Švýcarsku, Německu, Dánsku, Belgii, Francii, Rakousku či Nizozemsku. Zájemci a zájemkyně o profesi tam musí absolvovat speciální kurzy či studium. |
Ženy se mohou handicapovaných dotýkat a mít s nimi sex. Učí je ale také uvědomit si rozdíly mezi muži a ženami, říkat ne, mluvit o svých potřebách a pohlavním styku, používat sexuální pomůcky či navazovat partnerské vztahy. Pomáhají párům se začátkem intimního života. Informují o antikoncepci. Poskytují také poradenství příbuzným.
„Mám zkušenosti s tím, že když sexuální pracovnicím prozradím, že jsem na vozíku, tak mě odmítnou. Je to z toho důvodu, že nemají zkušenost s postiženými. Možná mají i strach, tak to prostě nedělají. Jak se potom má cítit postižený člověk, když ho takto odmítne pracovnice, která to vlastně dělá za peníze,“ říká propagátor sexuální asistence Tomáš Pik, který je kvůli vzácné genetické poruše čtvrtým rokem na invalidním vozíku. U sexuálních asistentek tak podle něho bude záruka, že handicapovaného klienta neodmítnou a budou vědět, jak s ním pracovat.
Služby asistentek si klienti zaplatí. V etickém kodexu, které všech pět žen podepsalo, je uvedena maximální cena za hodinu 1200 korun. Na mezinárodní konferenci o sexuální asistenci v Praze to uvedla ředitelka Rozkoše bez rizika Lucie Šídová. Pět ženských asistentek je podle ní začátek. Postupně by se mohli zaškolit i mužští sexuální asistenti, neboť poptávka po službách je u obou pohlaví.
„Sexuální asistentky byly dobře vybírány. Samy se pro práci rozhodly. Mají letité zkušenosti s muži a s prací s tělem. V praxi se už s lidmi s postižením setkávaly,“ uvedla Šídová.
Ministerstvo: Sexuální asistence není v rozporu se zákonem
Prostituce v České republice není trestným činem. „Projekt sexuální asistence lze i za současné právní úpravy úspěšně realizovat. Nebude v rozporu s právní úpravou definující trestný čin kuplířství,“ řekl na konferenci Michal Šmíd z ministerstva vnitra, které na dotaz Rozkoše bez rizika vypracovalo posudek.
Splněno však musí být několik podmínek. Jednou z nich je, že Rozkoš bez rizika ani jiná organizace nebude poskytovat prostředníka mezi klienty a sexuálními asistentkami. V tom případě by to totiž mohlo mít rysy kuplířství.
Podle Petra Eisnera, který se specializuje na poradenství pro postižené k sexuálním tématům, lidé vnímají sexualitu postižených stále jako něco „skandálního a úchylného“.
„Člověk je vnímán stále jako věc, jako zvířátko, jako věčné dítě,“ podotkl odborník. Podle něj se ale situace postupně zlepšuje. Odhaduje, že zhruba polovina organizací a zařízení pro postižené „práci se sexualitou klientů“ zvládla a bere je jako muže a ženy, někde jsou ale naopak „na nule“.
Rozkoš bez rizika nyní vyčká, jak se asistence v praxi osvědčí. Za rok či rok a půl by pak případně uspořádala další školení pro zájemkyně i zájemce o profesi.
