Běžné školy na děti s postižením připravené nejsou, shodují se ředitelé

  14:12aktualizováno  14:12
„Handicapované dítě by nemělo být vyřazené ze vzdělávacího procesu,“ řekl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek. Pedagogové v Moravskoslezském kraji s ním souhlasí. Zároveň si ale myslí, že běžné základní školy nejsou na výuku dětí s postižením zatím příliš připravené.

Daniel z páté třídy praktické školy na ulici kpt. Vajdy v Ostravě-Zábřehu ukazuje, co nakreslil v hodině výtvarné výchovy. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Prezident Miloš Zeman nedávno uvedl, že děti s postižením jsou šťastné „mezi svými“, ne ve třídách běžných základních škol. Tím se vyjádřil k chystané novele školského zákona, jež má vést k tomu, že část žáků z praktických škol, kam chodí děti s lehkým mentálním postižením, začne chodit do běžných základních škol, aby se integrovali.

Ve třetí, čtvrté třídě se vracejí, říká ředitel speciální školy

„Děti z praktických škol potřebují individuální přístup. Řekne vám to každý učitel v praxi, že jestliže se vám objeví ve třídě dvě děti, které mají handicap, tak to zpomaluje práci celé třídy,“ uvedla ředitelka Základní školy generála Zdeňka Škarvady v Ostravě-Porubě Milena Walderová.

Podobně to vnímá také ředitel jedné z krnovských základních škol Karel Handlíř. „Jednou k tomu dospějeme, protože jde o jedinou šanci, jak integrovat děti s postižením. V současné době na to ale nejsou připraveni ani učitelé, ani školy,“ vysvětlil.

Jiný, ale stále náš svět

„O těžce postižených se dnes, doufám, ani neuvažuje, že by se začlenili do kolektivu v běžné základní škole,“ říká Rostislav Galia, ředitel Základní školy kpt. Vajdy v Ostravě-Zábřehu, která je jednou z největších speciálních a praktických škol na Ostravsku. 

„Jedná se spíše o děti s lehkým mentálním postižením. A tam to vidím bledě. Ve třetí, čtvrté třídě se k nám vracejí. V běžné třídě bývají často poslední a nikdo se s nimi nebaví. Nevím, jestli někdy zažily nějaký úspěch. Myslím si, že asi moc ne,“ dodává.

V praktických školách je třetina dětí romských

Také Svatopluk Chlápek, bývalý ředitel Mateřské, základní a střední školy Slezské diakonie Krnov, kam chodí žáci s lehkým a těžkým mentálním postižením, si myslí, že existuje určitá skupina dětí, pro které jsou speciální a praktické školy ideální.

„Znal jsem mnoho dětí s mentálním postižením, které začaly chodit do běžné základní školy. Nechytaly se, brečely, ostatní je šikanovali. Ve třetí třídě měly psychické problémy, počůrávaly se. V praktické škole zažívaly pocit úspěchu, a dokonce se do ní těšily,“ popsal Chlápek.

Zástupci Nadace Open Society Fund Praha nedávno upozornili na skutečnost, že přibližně třetinu žáků praktických škol v Moravskoslezském kraji tvoří děti romského původu. Znovu se tak otevřela diskuze, zda nejsou romské děti v českém školství diskriminované. Končí v praktických školách i přesto, že by v nich vůbec neměly být?

Socioložka: Pomohlo by, aby se děti v systému cítily důstojně

Socioložka Kateřina Sidiropulu Janků z Masarykovy univerzity v Brně, která se problematice česko-romských vztahů dlouhodobě věnuje, si to nemyslí. Podle ní za to může řada různých faktorů, které nelze vždy zahrnout pod pojem diskriminace. „Na výkonu dítěte se může projevit i to, že s dítětem učitelé nepracují rádi,“ uvedla.

„Učitelé se často nezajímají o romská kulturní specifika, neučí se romsky, odvolávají se na to, že děti se přeci hlásí k české národnosti, a tak není potřeba se romstvím zabývat. Přitom by to pomohlo, aby se děti v systému cítily důstojně. Učitelé k tomu nic nenutí, protože Romové neuplatňují svá menšinová práva, ale to neznamená, že by to nepůsobilo motivačně, jak pro děti, tak pro jejich rodiče,“ zmínila socioložka, která se na problém dívá i z pohledu člověka, který žije s rodinou v zahraničí.

„Mé české děti se od učitelek ani od vrstevníků ve třídě nenaučily dívat se na Romy přes prsty a ten kontrast v jejich chování je bohužel velký. Dokonce se nám v Brně na romském kulturním festivalu stalo, že nás považovali za částečně romskou rodinu, protože si můj blonďatý syn hrál s romskými dětmi a nestranil se jich,“ řekla Sidiropulu.

Druzí si zase myslí, že problém romských dětí v praktických školách je pouze nafouknutou bublinou. „To je taková zvyková věta,“ sdělila Hana Václavíková z ostravské Základní školy kpt. Vajdy.

„Pokud dítě nemá alespoň lehké mentální postižení, se kterým v běžné základní škole není možné uspět, k nám se nedostane. I když k nám Romové chodí s tím, že v běžné škole to jejich děti nezvládají a propadají a chtěli by je dostat sem, tak my je prostě nevezmeme. Nejdříve musí na vyšetření.“

Pojem inkluze? Politika, nikoliv zájem o děti

Do školy v ulici kpt. Vajdy chodí asi čtyřicet romských dětí, bývají těžce postižení. „Nám je jedno, jestli je dítě Rom, nebo ne. Věnujeme se jim stejně. Nemáme problémy s šikanou nebo s nesnášenlivostí. Naopak. Třeba romské děti pomáhají vozíčkářům,“ doplnila Václavíková.

O možné diskriminaci romských žáků si myslí své také Svatopluk Chlápek. „Kdysi si všichni mysleli, že když jsme převzali bývalou zvláštní školu, stali jsme se školou s romskou většinou. To ale nebyla pravda. Ve škole bylo celkem šedesát dětí, z toho bylo dvanáct romského původu,“ sdělil.

„Problém inkluze mě nesmírně vytáčí. Tady totiž vůbec nejde o děti jako takové, ale o politiku, abychom Evropě dokázali, že jsme napravili, co jsme měli,“ dodal Chlápek s tím, že z principu je zastáncem inkluze a aby děti byly pořád spolu. „Neměli bychom rozlišovat, jestli je někdo postižený, nebo ne. To je úplně to nejlepší pro všechny. Zároveň jsem ovšem realista. Myslet si, že jenom luskneme prsty a všechno se změní, to je absurdní.“

  • Nejčtenější

Rodina se otrávila z hub nasbíraných na zahradě. Pozor u bedel, radí mykolog

V ostravských nemocnicích skončili v pondělí tři členové rodiny, kteří snědli houby nasbírané na zahradě. Takové...

Podnikatelé z Ostravy oklamali systém EET, stát okradli o miliony

Zástupci dvou ostravských firem podle policie obešli systém EET, když za pomoci IT specialistů upravili své pokladní...

Gulaš pálil podeváté v řadě, ale slaví Kladno. Pardubice zaskočily Liberec

Hokejista Milan Gulaš se sice trefil podeváté v řadě, čímž vyrovnal extraligový rekord, jenže Kladno i díky gólu...

Co když Pešán všechno zase změní? obávají se kluby v kauze juniorů

Spor mezi hokejovým svazem a kluby z Havířova, Vsetína a Přerova se od podání žaloby dosud nikam nepohnul. Mládež hraje...

S údaji pro EET zřejmě manipuloval řetězec s vínem a destiláty, firma mlčí

Firmou, která podle policie oklamala systém EET, když z upravených pokladních systémů posílala zkreslené údaje o...

Premium

Gott šel měsíc před smrtí do Archivu bezpečnostních složek. Měl čisté svědomí, říká Špátová

Ten titulek musím hned opravit, protože Olga Špátová s Karlem Gottem prožila vlastně roky dva. Už před deseti lety, k...

Premium

Audioknížka o životě Jeana-Paula Belmonda, vyprávěná Jiřím Krampolem. Zcela zdarma

Jiří Krampol daboval Belmonda ve 28 filmech a jeho hlas je tak s tímto hercem téměř neoddělitelně spojen. Stylově tedy...

Premium

Červenobílý život na hraně. Čína se zlobí, Tvrdík i celá Slavie trnou

Žádná legrace to není. Aspoň pro slávisty určitě ne. Sám prezident republiky naznačil, že do slavného fotbalového klubu...

  • Další z rubriky

Je originální, vítá vás i hodinu, tvrdili chovatelé na srazu v Jablunkově

Neobvyklou sešlost v neděli zažil Jablunkov. Park za radnicí zaplnili francouzští buldočci z celé republiky. Na drsném...

Řidič sjel autem do rybníka u Rýmařova. Vůz museli vylovit hasiči

V pátek odpoledne havaroval mladý řidič na Bruntálsku. Svým vozem Opel Tigra sjel do rybníka. Z ledové vody se mu...

Bylinkářka z Jablunkovska zachránila Gottovi hlas, když natáčel pohádku

Dvě malé obce na východě republiky a v nich dvě ženy, které se neplánovaně postaraly o Karla Gotta, když na...

Ostrava silně omezí venkovní reklamu. Radní chtějí město zbavit nevkusu

Žádné textilní plachty v ulicích ani výkladní skříně polepené reklamou shora dolů či nahuštěné nápisy. Ostrava vydala...

DENÍK MÁMY: Moje práce zaplatí akorát školku
DENÍK MÁMY: Moje práce zaplatí akorát školku

Když člověk hledá, najde. A někdy vyzkoušíte to, co jste tak dlouho sháněli, ale dojde vám, že to vlastně vůbec není práce pro vás.

Najdete na iDNES.cz