V kolika zařízeních v Česku se podobné služby poskytují, není jasné. Vzhledem k choulostivosti tématu se o tom ústavy příliš nezmiňují. "Je to skrytý fenomén. Víme o několika, které se tomu věnují, řada dalších o tom uvažuje. Doufáme, že se postupně intimní asistentky rozšíří," řekla iDNES.cz Lucie Šídová, výkonná ředitelka sdružení Rozkoš bez rizika, které pomáhá prostitutkám.
Asistentky (někdy i asistenti) v ústavech pro seniory či postižené například vzdělávají o sexualitě, nebo radí, jak se chovat. Někdy také obstarávají potřebné vybavení. "Nepostradatelné jsou názorné erotické pomůcky, které se naši klienti postupně učí používat, vždy po jejich výslovném souhlasu," uvádí nejmenovaný ústav pro mentálně postižené v publikaci, kterou v říjnu vydá Rozkoš bez rizika.
V tomto zařízení se sexuální osvětě věnují dva pracovníci (žena a muž), které zde nazývají jako asistenty pro intimní život. "Moje služba v této oblasti spočívá především v tom, abych uživatelům citlivě vysvětlila a v rámci dostupných pomůcek ukázala, jak prožít a zdokonalit svůj sexuální život," popsala anonymně svou práci intimní asistentka.
Někde jsou sociální pracovníci vyčleněni jen na tuto činnost, častěji ji však dělají spolu s běžnými povinnostmi. Podle Šídové by intimní asistenci mohly zastávat i bývalé či současné prostitutky. "Některé o tom uvažují. Poté, co jsme o tomto tématu mluvili na naší červnové konferenci, tak nám přišlo už několik životopisů. Samozřejmě by se musely v řadě věcech vzdělávat," uvedla.
V některých zemích asistenti s klienty i souloží
V českých ústavech je aplikována takzvaná pasivní sexuální asistence. Narozdíl od řady zemí, kde probíhá i ta aktivní. To může být erotická masáž, pomoc fyzicky postiženému páru při pohlavním styku, orální sex či přímo soulož (o situaci v zahraničí čtěte v boxu).
Sexuální asistence v Evropě
Zdroj: publikace sdružení Rozkoš bez rizika Ze sexbyznysu na trh práce? (Lucie Šídová, Hana Malinová, Jana Poláková) |
"V Česku není legalizovaná prostituce, proto by se v případě aktivní asistence jednalo o kuplířství. Senior nebo handicapovaný může samozřejmě využít služeb prostitutek mimo zařízení, ale spousta z nich se nemůže moc pohybovat. Legalizace sexuálních služeb by jim to velmi usnadnila. A to i ženám, které by rády v této oblasti zůstaly a využily své zkušenosti v práci s tělem," řekla Šídová.
O legalizaci nejstaršího řemesla se v Česku hovoří již řadu let. Regulaci prostituce se snaží prosadit například pražský magistrát, vlastní návrh letos předložil i tehdejší poslanec Viktor Paggio. Jeho zákon o toleranci poskytování sexuálních služeb však vláda Jiřího Rusnoka v červenci zamítla (více čtěte zde).
I kdyby se prostituci někdy podařilo legalizovat, zdaleka ne každý handicapovaný či senior by si aktivní asistenci mohl finančně dovolit. V západní Evropě se ceny pohybují v řádu desítek až spíše stovek eur za hodinu.
Řada ústavů své pracovníky nechává proškolovat
Zatím se však v českých ústavech poskytuje jen zmíněná sexuální osvěta a drobná výpomoc, která bývá zdarma v rámci běžných služeb. Odborníci se shodují, že postižení i senioři mají o intimní asistenci zájem. Jen jim obvykle trvá, než se o sexualitě začnou bavit.
S ostychem se často potýkají i sociální pracovníci. Když se zmíněný ústav začal v roce 2006 sexuální problematice věnovat, část personálu prý reagovala se zděšením, nepochopením či absolutním nesouhlasem.
Některé ústavy už nechávají své pracovníky v této oblasti vyškolit. Ale zatím to nebývá úplně zvykem. "Vzdělanost je v tom minimální. Účastníci mi často říkají, že to je pro ně první informace. Nejčastěji se ptají, jak reagovat na sexuální projevy klientů," řekla iDNES.cz lektorka Martina Venglářová.
V citovaném zařízení například žije devětadvacetiletý muž s těžkým mentálním postižením, který se dříve před ostatními obnažoval, masturboval a ženám sahal na intimní partie. Díky práci sexuálních asistentů se toto chování podařilo omezit. "Nevhodné projevy se řeší také u seniorů s alzheimerem," doplnila Venglářová.
Podle Veroniky Pavlíkové Brožové ze západočeského střediska Diakonie Českobratrské církve evangelické se domovy pro handicapované touto problematikou zabývají mnohem více než dříve. "Ale je před námi ještě dlouhá cesta. Ač se to možná nezdá, stále ještě existuje v souvislosti se sexualitou mnoho mýtů, polopravd i tabu," řekla iDNES.cz lektorka kurzů pro pracovníky těchto ústavů.
Sexuolog Petr Weiss upozorňuje, že sexualita seniorů a postižených je velmi specifická. "Sexuální potřeby a schopnosti se věkem mění, u handicapovaných zase záleží na druhu postižení. Péči o tyto skupiny je proto nutné ještě více individualizovat než u ostatních. Pokud ji zajistí kvalifikovaní poradci, kteří budou zkvalitňovat sexuální život a ne ho regulovat nebo mu bránit, tak to lze jen uvítat," uvedl pro iDNES.cz odborník ze Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Problémem v ústavech bývá nedostatek soukromí, ale podle Venglářové se to výrazně zlepšuje. "Když si chce například klient někoho pozvat na chráněné bydlení, tak mu to pracovníci zařízení umožní," podotkla psycholožka.
