„Reklama obsahovala téměř nahé ženské tělo nemající jakoukoliv souvislost s propagovanou činností, což je obecně v rozporu s dobrými mravy, konkrétně pak diskriminační vůči ženskému pohlaví a snižující lidskou důstojnost,“ uvádí se v rozsudku, který zamítá kasační stížnost na předchozí rozhodnutí krajského soudu.
Ten společnosti Index Čechy, která síť zastaváren provozuje, uložil pokutu za propagační letáky, které distribuovala v Brně, Přerově a Olomouci a které zobrazovaly polonahou ženu bez souvislosti s nabízenou službou. Nyní za ně zastavárny musí zaplatit pokutu 50 tisíc korun. A nejedná se o první takový případ. Pokutu ve stejné výši za podobnou reklamu platily také v roce 2016 a 80 tisíc jim soud uložil o rok později.
Jak NSS podotýká u nejnovějšího případu, daná reklama zobrazuje ženu v roli, která ji znevýhodňuje z důvodu pohlaví. Letáky zároveň naplňují prvky sexismu, což se projevilo mimo jiné sexuální objektifikací v podobě vyobrazení ženina nahého těla.
„Používání ženského těla jako pouhého lákadla vede k tomu, že v naší společnosti máme tendenci vnímat ženy spíše jako objekty pro druhé než jako samostatné subjekty s vlastní vůlí,“ zhodnotila dřívější reklamu Zastavárny Index Eva Colledani z neziskové organizace Nesehnutí. Právě ta udělovala za sexistickou reklamu anticenu Sexistické prasátečko.
Spoluzakladatelka Sexistického prasátečka Petra Havlíková pak vnímá jako přelomovou skutečnost, že NSS nyní použil pojem sexistická reklama. „Naším cílem bylo ten pojem dostat do povědomí veřejnosti a rozsudek ukázal, že se nám ho podařilo vnést i do právního světa,“ okomentovala.
Reklama, která využívá fotografie nahé ženy pouze k upoutání pozornosti na nesouvisející zboží, a tím staví ženu do pozice sexuálního objektu, představuje diskriminaci žen na základě pohlaví, snižuje jejich lidskou důstojnost a je v rozporu s dobrými mravy.https://t.co/0KxIBwGb2y
Zastavárna Index sází na sexistickou reklamu s odhalenými ženami už delší dobu. Na fotce je reklama z roku 2009, která staví na principu „sex sells“, tedy využití nahého těla k upoutání pozornosti:
Reklama na zastavárnu Index v Brně
Když se sexistická reklama potká se svobodou slova
Zastavárna v zastoupení advokátky Evy Grabarczykové se u soudu bránila námitkou o údajném omezování svobody slova. Soud jí přisvědčil s tím, že reklamní a komerční projev spadá pod ústavně chráněnou svobodu projevu. Zdůraznil však, že požívá obecně nižší ochrany než jiné typy projevu, tudíž je v některých případech možné jej omezit.
Havlíková míní, že je dobře, že se soud zabýval právě i tímto argumentem.„NSS došel k závěru, že je v tomto kontextu nutné zkoumat nejenom účel omezení svobody slova, ale také to, jestli je omezení nutné pro fungování společnosti,“ popsala. V tomto případě došlo k tomu, že zásah do dobrých mravů je tak závažný, že obstojí i omezení svobody slova jejím odstraněním.
Považujete reklamu zastavárny za sexistickou?
NSS také upozornil, že zákon o regulaci reklamy vymezuje podmínky zakázaného obsahu reklamy matoucím a z ústavněprávního hlediska pochybným způsobem. „Krajský soud dospěl k závěru, že vyobrazení ženy v dané reklamě je rozporné s požadavkem respektu k lidské důstojnosti, neboť využití téměř nahého ženského těla pouze jako doplňku či dekorace slouží k upoutání pozornosti,“ uvádí se v rozsudku.
Reklamy nominované na Sexistické prasátečko: |
Problematická jsou i mužská těla
Jak ukázaly výsledky Centra pro výzkum veřejného mínění, kritičtější jsou vůči sexistické reklamě ženy a lidé nad 60 let. Zároveň je více těch, kterým vadí odhalené ženské tělo, mužské tolik problematické neshledávají.
Mužská těla zobrazovaná v sexistické reklamě jsou však problémem stejně jako ta ženská.
20. října 2019 |
Často jsou totiž vyobrazena nereálně a ukazovaným standardům nemůže většina mužů dostát - například výrazná muskulatura, atletická postava a podobně. „Muži pak můžou sami sebe vnímat jako nedostatečné, což může mít devastující vliv na jejich psychiku,“ upozorňuje Havlíková.
Jak zároveň zdůrazňuje Colledani, ženy jsou v naší společnosti objektivizovány a sexualizovány mnohonásobně více, což je následek přetrvávajících nerovností mezi pohlavími, která se projevuje i v reklamě. „Sexualizace má na ženy také závažnější dopad, protože jejich znevýhodnění prohlubuje,“ dodává.
Reklama Dermacol vytvářela mýtus krásy pro muže, využívala principu sex sells a stereotypizovala muže. Kandidát na anticenu Sexistické prasátečko 2018.
Podle analýzy Nesehnutí uložily krajské živnostenské úřady v letech 2013 až 2018 za sexistickou reklamu 21 pokut, přičemž nejvyšší z nich činila 80 tisíc korun. Úřadům celkem přišlo 57 podnětů.
Jak uvádí Colledani, míč je teď na straně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a právě krajských živnotenských úřadů. „Ty by měly být pro lidi, kteří se zajímají o veřejný prostor, přístupné a neměly by je odrazovat například přílišnou mírou byrokracie při přijímání podnětů na sexistickou reklamu,“ popsala.
„Rozhodnutí je ukázka toho, že má smysl se ozývat a aktivně se zasazovat o to, aby byl veřejný prostor místem, které je příjemné pro všechny,“ uzavřela.
Charakteristické znaky sexistické reklamy
Zdroj: Publikace Sexistická reklama neziskové organizace Nesehnutí |
