Bezpečnostní informační služba (BIS) začátkem prosince zveřejnila svou výroční zprávu, v níž upozorňuje, že roste aktivita špionů z Ruska a Číny, kteří zde operují pod diplomatickým krytím. A právě Rusko a Čína mají s Českem uzavřené smlouvy, podle nichž jejich velvyslanectví nemusí platit za užívání objektů, které jim pronajal český stát. Obvykle přitom velvyslanectví jiných států za pronajaté budovy platí miliony korun ročně podle toho, v jak velkých prostorách sídlí.
Ruská federace využívá v Česku celkem 32 budov, z nichž 27 se nachází v Praze. Polovina pražských objektů není přímo ve vlastnictví ruské federace, ale jsou pronajaté od České republiky přes takzvaný Diplomatický servis, příspěvkovou organizaci ministerstva zahraničí. Podle informací iDNES.cz za většinu pronajatých budov Rusko nemusí nic platit.
„Bezplatné využívání budov ze strany Ruské federace vychází z uzavřených mezivládních dohod mezi ČR a Ruskem z období před rokem 1989, založených na usnesení vlády ČSSR ze stejné doby. Na základě těchto dohod byly pozemky dány sovětské respektive ruské straně do bezplatného a časově neomezeného užívání,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Michal Bucháček.
Ačkoli Čína také za pronajaté budovy a pozemky neplatí, situace s ní je odlišná oproti Rusku. Jelikož čínská ambasáda neplatí nic v Praze, na oplátku neplatí české velvyslanectví v Číně také nic za využívání objektů a pozemků.
Nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo toto nastavení měnit. „Dohoda byla uzavřena na dobu 70 let a je stále platná,“ sdělil Bucháček. Server HlídacíPes.org už dříve uvedl, že smlouva byla podepsána v říjnu roku 1996.
Měli bychom mít ke všem rovný přístup, říká Rakušan
Současné nastavení s oběma zeměmi vadí poslanci Vítu Rakušanovi (STAN), jenž je členem sněmovního zahraničního a bezpečnostního výboru. „Přístup k ambasádám má být rovný a nikdo by si neměl zasloužit nějaké výjimečné zacházení. V případě Ruska a Číny, o nichž z oficiálních zdrojů zní, že jejich působení není mnohokrát v zájmech naší země, by kór takovou výhodu neměly čerpat,“ říká Rakušan.
„Jestli existuje nějaká reciprocita, tak je to odůvodnitelné, ale i tak bychom měli být vůči čínským zástupcům maximálně obezřetní“ dodává místopředseda STAN.
Podle informací iDNES.cz i ministerstvo zahraničí chce s Ruskem jednat právě o nastavení smlouvy, která začala platit ještě před sametovou revolucí. Samo ministerstvo však odmítlo komentovat, jestli má takovou snahu.
O kterých záležitostech chce česká strana jednat s ruskou, jsou přitom známé. Již dříve ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že chce snížit počet pracovníků na ruském velvyslanectví v Praze a také dosáhnout toho, aby ruská ambasáda měla méně vozidel s diplomatickou poznávací značkou.
Na jaře se objevila v českých médiích informace, že na ruské ambasádě pracuje 140 lidí, z nichž 53 osob má diplomatický pas. Vozidel s diplomatickou značkou má velvyslanectví údajně 71, s tím že ministerstvo zahraničí však nechce tuto informaci komentovat.
Ministerstvu se nechce do přestřelky
Problémem je, že podle mezinárodních konvencí nesmí nikdo auta s diplomatickou SPZ prohledávat. Často se také řidiči s tímto vozidlem vyhnou pokutám třeba za rychlou jízdu. O snížení počtu zaměstnanců ambasády i vozidel jedná česká strana s ruskou od roku 2015.
Pokud by Rusko nechtělo svůj vozový park samo omezit, tak dalším způsobem je diplomaty vyhostit. Tím by mohly zaniknout i diplomatické poznávací značky některých vozů. Do toho se Černínskému paláci, kde sídlí ministerstvo zahraničí, však příliš pouštět nechce.
Na vyhoštění svých diplomatů by totiž Ruská federace mohla reagovat vyhoštěním českých ze svého území. A jelikož těch je v Moskvě méně, než ruských diplomatů v Praze, mohlo by se při této „přestřelce“ stát, že české velvyslanectví bude nakonec v Rusku prázdné.
I Rakušan je příznivcem dohody s ruskou stranou. Rázné kroky, jako vyhoštění by volil v případě, že bude u ruských diplomatů vážně podezření ze špionáže.
Gabal: Rusové slyší jen na sílu
Naopak sociolog a bývalý poslanec Ivan Gabal, který se dlouhodobě zabývá zahraniční a bezpečnostní problematikou, tvrdí, že je nutné jednat tvrdě. „Rusové slyší jen na sílu, na nic jiného. Musíte mít odvahu jim říct, že to zavřeme a pak teprve začneme znovu vyjednávat,“ míní Gabal.
Že teď ruské a čínské velvyslanectví neplatí Česku za využívání budov, podle něj není takový problém. „Problém je hlavně počet diplomatů a asymetrie vůči naší ambasádě v Moskvě. Jde o to, co tu dělají. Škody tu napáchají více, než kolik bychom měli výnos z ambasád,“ doplňuje Gabal.
Velikost ruské diplomacie není v tuzemsku ničím novým. Už za minulého režimu tu Sovětský svaz nechal zřídit špionážní centrálu z obavy reformních korků v rámci pražského jara. Za centrálu středoevropských aktivit ruských tajných služeb je Česko považováno doposud.
