Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV současné chvíli platí, že o příspěvek na bydlení mohou lidé žádat i v případě, že mají hypotéku. Avšak splátky hypotéky nebo jiné půjčky se jako náklady na bydlení podle platné právní úpravy neuznávají. To se může podle Jurečky v budoucnu změnit.
„Hypotéka se nepočítá. To je dlouhodobě takto nastaveno, protože hypotéka je, řekněme, forma investice, která je dlouhodobá. V těchto týdnech vedeme debaty na úrovni vlády, jakým způsobem zohlednit i teď tu výjimečnou situaci, která tady je a nějakým způsobem a nějakým mechanismem zohlednit právě i hypotéky, ale to v tento okamžik není uzavřená debata,“ řekl Jurečka v Rozstřelu.
„Až najdeme parametr a přesné řešení, tak bychom samozřejmě potom případně komunikovali,“ doplnil ministr.
Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS pro iDNES.cz následně uvedl: „Hypotéky podporujeme, v této chvíli máme na stole návrh České bankovní asociace, jak ulehčit tuto těžkou situaci těm, kteří mají hypotéku. Než bychom to zveřejnili, tak musíme jednat s Českou národní bankou. Situace je složitá, máme k tomu k dispozici nástroje, ale musíme mít souhlas regulátora. V zájmu všech samozřejmě je, aby lidé své závazky spláceli, i kdyby o něco pomaleji.“
PŘEHLEDNĚ: Jak funguje příspěvek na bydlení a kdo na něj má nárok |
Nárok na příspěvek na bydlení má domácnost, jejíž náklady na bydlení přesahují 30 procent příjmů po zdanění (v Praze 35 procent). Za domácnost nebo rodinu se považují všichni, kdo spolu bydlí v jednom bytě nebo domě. Při výpočtu nároku na bydlení jsou tak posuzovaní společně a jejich příjmy se sčítají.
Poté vysvětlil, co se naopak do zmíněných 30 %, popřípadě 35 % na rozdíl od hypotéky, započítává. „Můžeme tam zahrnout náklady na elektřinu, na plyn, na vodu a vlastně všechny náklady, které souvisí s pronájmem bytových prostor,“ doplnil. O příspěvek mohou žádat jak vlastníci nemovitosti, tak ti, kteří žijí v pronájmu.
Kdo má nárok na příspěvek
Nárok na příspěvek na bydlení má domácnost, jejíž náklady na bydlení přesahují 30 procent příjmů po zdanění (v Praze 35 procent). Za domácnost nebo rodinu se považují všichni, kdo spolu bydlí v jednom bytě nebo domě. Při výpočtu nároku na bydlení jsou tak posuzovaní společně a jejich příjmy se sčítají.
Lidé, kteří spolu bydlí, ale nehradí své náklady společně, jsou posuzovaní jednotlivě. Musí však prokázat, že ačkoliv byt společně užívají, nežijí spolu.Do příjmů se nezapočítává příjem ze zaměstnání nebo prací na dohodu u nezaopatřených dětí.
Co všechno se započítává do příjmů
|
„Je tam i určitá záklopka, tzv. normativ, který slouží zejména k tomu, aby nedocházelo ke zneužívání příspěvku,“ dodal dále ministr. Skutečnost je podle něj však taková, že až 70 % žadatelů není normativem stropována.
Vláda je podle Jurečky navíc připravená normativ měnit. „Když vidíme vývoj na burzách, je zde celkem legitimní očekávání, že ceny ještě o něco porostou. Podle predikací bychom normativ upravili,“ doplnil. To, že vláda zváží úpravu normativních nákladů na bydlení, které slouží pro výpočet výše příspěvku, uvedl už ve čtvrtek premiér Fiala. Ten příští týden požádá příslušné úřady o údaje pro případné navýšení částek.
Při zvýšení normativů se dávka na bydlení zvedne. Mluvčí ministerstva práce Eva Davidová v reakci na to uvedla, že normativy by se případně mohly zvednout od října.
KALKULAČKA: Spočítejte si příspěvek na bydlení |
Jurečka také apeloval, aby se lidé nebáli o tento příspěvek zažádat. „Lidé, kteří mají nárok, si často nežádají. Soustředíme se teď proto na tu komunikaci. Příspěvek jsme výrazně zdigitalizovali a zjednodušili. Od toho tady sociální systém je. Zažíváme složitou situaci, a když člověk potřebuje pomoc, tak se nesmí bát o ni požádat,“ řekl Jurečka.
Prozatím podle něj nemá vláda spočítané, kolik lidí by na příspěvek dosáhlo. Nelze totiž přesně vypočítat, kolik příjmů se kumuluje do jedné domácnosti. „V tomto směru jsme spíše ve formě odhadů,“ dodal Jurečka.
