Migrace z Afriky kvůli nedostatku vody je mýtus, řekl hydrogeolog

  16:00aktualizováno  6. listopadu 12:54
Problém sucha nás trápí. S vodou se v moderní době lidé učí šetřit, na planetě voda ale nikdy nedojde. I to zaznělo v úterním Rozstřelu s hydrogeologem Zbyňkem Hrkalem, který často poukazuje na to, že problémy s vodou museli řešit už naši předkové. A že migrace kvůli vodě je mýtus.

Hrkal se problematice vody věnuje ve svých knihách. Jednou z nich je publikace O lidech a vodě, v níž vycházel ze svých zahraničních cest a seznamoval čtenáře s problémy zásobování vodou v navštívených zemích.

„Z hlediska geologického dochází k běžným variacím, během historie totiž probíhaly mnohem větší změny,“ řekl na úvod pořadu a uklidnil všechny, kteří na změny počasí nadávají. „Dá se říci, že toto počasí je normální,“ řekl Hrkal.

Fotogalerie

„Když se podíváme do nedávné minulosti, tak uvidíme, že jsme se k přírodě nechovali moc dobře. A jednou z příčin sucha jsou i velké logistické haly. Jsou zastavěné obrovské plochy, kam neprosakuje voda. Tomu zabraňují i nově postavené domy nebo satelitní města, které používají nezanedbatelné množství vody. Mít bazén u každého domu je komfort,“ vyjmenovává Hrkal.

„Nejvyspělejší stát, který dosáhl dokonalosti byl starověký Řím. V té době byl opravdu komfort mít vodu v soukromém domě, Římané kvůli vodě kradli nebo fungovalo uplácení,“ řekl o historii vody Hrkal.

Časem se vynořují různé teorie o válkách o vodu v blízké budoucnosti. Hrkal tomu však nevěří. „Na planetě nikdy voda nedojde, ale může nastat situace, že můžeme žít v regionu, kde je vody méně a lidé se v tomto momentě musí s vodou naučit lépe hospodařit,“ říká.

„Drtivá většina Afriky má dostatek vody, ale nejsou schopni používat nové technologie a neumí ji využívat. V Africe voda je, avšak záleží také na kvalitě vody, je velmi znečištěná. Oni bohužel nemají jinou možnost, takže ji pijí, pak nastávají pandemie. Je to ekonomický problém,“ řekl v pořadu Rozstřel. Nicméně neznamená to podle něj, že by lidé museli kvůli nedostatku vody migrovat. 

Doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, Ph.D.

  • Narozen roku 1957.
  • Hydrogeolog a vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu vodohospodářském.
  • Dále působí na Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
  • Jeho nejznámější knihy jsou O lidech a vodě, Voda včera, dnes a zítra.

Dále se v pořadu vyjadřoval ke kvalitě vody na našem území. „Česká republika udělala během posledních let obrovský kus práce. Kvalita vody se opravdu zlepšila. V moderní době lidé mnohem více přemýšlejí o tom, co s vodou. Pomáhá tomu i politika a to tím, že vodu zdražuje. Protože co je levné nebo zadarmo, tím lidé plýtvají. Ve chvíli, kdy se voda zdražuje začínají se lidé k vodě stavět jinak,“ poznamenal Hrkal.

V Rozstřelu upřesnil, kde lidé momentálně spotřebovávají nejvíce vody. „V bytech lidé nejvíce vody spotřebují při mytí a sprchování, na druhém místě je toaleta. U rodinných domů je největším žroutem vody zalévání,“ dodal.

Projekt Dunaj–Odra–Labe dává smysl

Téma se stočilo i k momentálně hodně diskutovanému vodnímu projektu  Dunaj–Odra–Labe, který je také nazýván jako „Zemanův vodní kanál“. „Jedna skupina projekt razantně odmítá, druhá souhlasí. Propojit Odru, Dunaj a Labe je smysluplné. Bylo by to dílo velmi drahé, ale účinné do budoucna. Vodní doprava se vždy brala jako nejekologičtější, ale zrovna v tomto případě jsou ekologové zásadní odpůrci. Oblíbený argument je, že by tato stavba přetínala několik chráněných území,“ řekl k projektu Hrkal.

Na konci Zbyněk Hrkal podotkl, že bychom neměli být určitě v klidu. „Sucho nás trápí, jsme hrozně zpohodlnělí, měli bychom se vracet do minulosti a napravovat, to co jsme v minulosti napáchali, například revitalizací vodních toků“, řekl v Rozstřelu. Jestli bude sucho i v příštích letech, na to podle Hrkala odpověď nikdo nezná. 

Letošní extrémní sucho napáchalo škody za desítky miliardy. Zemědělci i lesníci vyčíslili ztráty na dvanáct miliard korun. Nejvíce utrpěli chovatelé hospodářských zvířat, kteří mají málo krmiva pro dobytek. Extrémní teploty a minimální srážky oslabily i dřeviny a vytvořily ideální podmínky pro množení kůrovce (podrobnosti v článku Sucho napáchalo škody za 24 miliard). 

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Čtvrt milionu lidí na Letné. Budeme tu znovu v listopadu, vzkazují Babišovi

Demonstrace za nezávislost justice a lepší vládu, kterou na pražské Letné...

V Praze na Letné proběhla největší demonstrace od roku 1989. Vyvrcholila tak série protestů za nezávislost justice a...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Impozantní, píší o demonstraci proti miliardářskému premiérovi světová média

Demonstrace za nezávislost justice a lepší vládu, kterou na pražské Letné...

O nedělní mohutné demonstraci na pražské Letenské pláni informovaly všechny světové tiskové agentury i přední...

Policie vyšetřuje znásilnění dívky u Terezína, podezřelým je cizinec

Neosvětlená cesta od zastávky autobusu ke kolejím Hvězda. Právě tady často...

Litoměřičtí policisté vyšetřují případ znásilnění, které se stalo v úterý kolem poledne na poli u severočeské obce...

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Další z rubriky

Letní kino za 50 korun je zbytečně socialistický nápad, zlobí se opozice

Letní kino v Českých Budějovicích navštívilo za červenec přes tři tisíce lidí.

Lístek za padesát korun a film každý den. Tak budou vypadat prázdniny v českobudějovickém letním kině Háječek, které...

Za epidemii salmonelózy dostala zlínská nemocnice pokutu 310 tisíc korun

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně.

Celkem 310 tisíc korun zaplatí na pokutách krajská nemocnice ve Zlíně, kde se při březnové epidemii salmonelózy...

VIDEO: Demonstrace z dronu. Statisíce hlav, tuny odpadu i 70 lidí po kolapsu

Demonstrace za nezávislost justice a lepší vládu, kterou na pražské Letné...

Nedělní protest na pražské Letné byl zřejmě největší demonstrací od roku 1989, dorazilo více než čtvrt milionu lidí....

TEST PLEN: Deset miminek jim dalo pořádně zabrat
TEST PLEN: Deset miminek jim dalo pořádně zabrat

Maminky z eMimina otestovaly nové plenky Pampers z řady Premium care. Nejmenší miminka i větší batolata je podrobila důkladnému zkoumání. Prošly Pampersky zátěžovým testem?

Najdete na iDNES.cz