Hrkal se problematice vody věnuje ve svých knihách. Jednou z nich je publikace O lidech a vodě, v níž vycházel ze svých zahraničních cest a seznamoval čtenáře s problémy zásobování vodou v navštívených zemích.
„Z hlediska geologického dochází k běžným variacím, během historie totiž probíhaly mnohem větší změny,“ řekl na úvod pořadu a uklidnil všechny, kteří na změny počasí nadávají. „Dá se říci, že toto počasí je normální,“ řekl Hrkal.
„Když se podíváme do nedávné minulosti, tak uvidíme, že jsme se k přírodě nechovali moc dobře. A jednou z příčin sucha jsou i velké logistické haly. Jsou zastavěné obrovské plochy, kam neprosakuje voda. Tomu zabraňují i nově postavené domy nebo satelitní města, které používají nezanedbatelné množství vody. Mít bazén u každého domu je komfort,“ vyjmenovává Hrkal.
„Nejvyspělejší stát, který dosáhl dokonalosti byl starověký Řím. V té době byl opravdu komfort mít vodu v soukromém domě, Římané kvůli vodě kradli nebo fungovalo uplácení,“ řekl o historii vody Hrkal.
Časem se vynořují různé teorie o válkách o vodu v blízké budoucnosti. Hrkal tomu však nevěří. „Na planetě nikdy voda nedojde, ale může nastat situace, že můžeme žít v regionu, kde je vody méně a lidé se v tomto momentě musí s vodou naučit lépe hospodařit,“ říká.
„Drtivá většina Afriky má dostatek vody, ale nejsou schopni používat nové technologie a neumí ji využívat. V Africe voda je, avšak záleží také na kvalitě vody, je velmi znečištěná. Oni bohužel nemají jinou možnost, takže ji pijí, pak nastávají pandemie. Je to ekonomický problém,“ řekl v pořadu Rozstřel. Nicméně neznamená to podle něj, že by lidé museli kvůli nedostatku vody migrovat.
Doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, Ph.D.
|
Dále se v pořadu vyjadřoval ke kvalitě vody na našem území. „Česká republika udělala během posledních let obrovský kus práce. Kvalita vody se opravdu zlepšila. V moderní době lidé mnohem více přemýšlejí o tom, co s vodou. Pomáhá tomu i politika a to tím, že vodu zdražuje. Protože co je levné nebo zadarmo, tím lidé plýtvají. Ve chvíli, kdy se voda zdražuje začínají se lidé k vodě stavět jinak,“ poznamenal Hrkal.
V Rozstřelu upřesnil, kde lidé momentálně spotřebovávají nejvíce vody. „V bytech lidé nejvíce vody spotřebují při mytí a sprchování, na druhém místě je toaleta. U rodinných domů je největším žroutem vody zalévání,“ dodal.
Projekt Dunaj–Odra–Labe dává smysl
Téma se stočilo i k momentálně hodně diskutovanému vodnímu projektu Dunaj–Odra–Labe, který je také nazýván jako „Zemanův vodní kanál“. „Jedna skupina projekt razantně odmítá, druhá souhlasí. Propojit Odru, Dunaj a Labe je smysluplné. Bylo by to dílo velmi drahé, ale účinné do budoucna. Vodní doprava se vždy brala jako nejekologičtější, ale zrovna v tomto případě jsou ekologové zásadní odpůrci. Oblíbený argument je, že by tato stavba přetínala několik chráněných území,“ řekl k projektu Hrkal.
Na konci Zbyněk Hrkal podotkl, že bychom neměli být určitě v klidu. „Sucho nás trápí, jsme hrozně zpohodlnělí, měli bychom se vracet do minulosti a napravovat, to co jsme v minulosti napáchali, například revitalizací vodních toků“, řekl v Rozstřelu. Jestli bude sucho i v příštích letech, na to podle Hrkala odpověď nikdo nezná.
Letošní extrémní sucho napáchalo škody za desítky miliardy. Zemědělci i lesníci vyčíslili ztráty na dvanáct miliard korun. Nejvíce utrpěli chovatelé hospodářských zvířat, kteří mají málo krmiva pro dobytek. Extrémní teploty a minimální srážky oslabily i dřeviny a vytvořily ideální podmínky pro množení kůrovce (podrobnosti v článku Sucho napáchalo škody za 24 miliard).
