„Celé se to hnulo,“ říká majitel domu Jan Klíma. „Na pár metrech v horním pokoji se podlaha snižuje asi o šest sedm centimetrů,“ dodává. Trhlina nad dveřmi pokoje je tak široká, že do ní lze strčit desetikorunu. Dům popraskal uvnitř i zvenčí.
Fotogalerie |
„A tady to zádveří,“ ukazuje Klíma na přístavek před vchodem „jsme museli udělat úplně nové. To původní tady stálo dvanáct let a před dvěma týdny prasklo tak, že jsme ho museli zbourat.“
Nyní už má přístavek nový. „Vylili jsme pod ním beton do hloubky osmdesát centimetrů, abychom to zpevnili, místo cihel jsme dali lehčí materiál a stěny přístřešku připevnili ke zdi pomocí kapes, díky čemuž přístavba neleží celou svou vahou na zemi. Tak snad to vydrží,“ říká Klíma, jenž je povoláním autorizovaný inženýr projektant.
Stálo ho to přes 30 tisíc korun, ale hlavní rekonstrukce ho teprve čeká, injektáží napumpovat beton do základů a dům vyztužit. „Bude to něco stát, ale nedá se nic dělat, když to neudělám, může to dopadnout ještě hůř,“ dodává.
Na vině je sucho, jílovité podloží a mělké základy
Podobných domů jsou po celém Česku desítky. Teplický statik Jan Kuncl se od léta nezastaví. „Letošní rok je mimořádný,“ říká. „Řešil jsem už asi deset případů, možná víc. Právě jedu do Proboštova kvůli popraskanému domu,“ dodává. Na vině je podle něj sucho, jílovité podloží a příliš mělké základy. „Jíl vysychá a smrští se pod úroveň základové spáry, kvůli tomu dojde k dosednutí, potrhání základů a zdiva. Moc mělké základy si sedají a působí trhliny,“ vysvětluje Kuncl.
Sucho se rozšířilo na 94 procent území ČR. Způsobilo škody za 11 miliard |
Zkušenosti s popraskanými domy nemá jen z Teplicka. „Je to i na Žatecku, Lounsku a také jinde v republice. Všude, kde podcenili základy na jílovitém podloží,“ dodává. Problémem je podle něj to, že většinou se základy hloubí jen do takzvané nezámrzné hloubky, tedy tak hluboko, kam podle druhu zeminy už nedosáhne mráz. Už méně se počítá s horkem a suchem.
„Nezámrzná hloubka je u běžných půd 80 až 90 centimetrů. Norma u jílovitých půd určuje 1,3 metru základů do hloubky, ale není povinná. Přitom i 1,3 metru už je na hraně kvůli klimatickým poměrům. Když mě někam zavolají kvůli zakládání domů, radím dělat základy hlouběji,“ dodává. Jenže dvojnásobná hloubka znamená i dvojnásobnou cenu za beton.
Potíže s praskáním kvůli vysychání jílovitého podloží mají podle statika Kuncla především nové stavby, starších domů se to obvykle netýká. „Kamenné zdivo a základy jsou pružnější, umějí se vytvarovat,“ říká Kuncl. Řešení? „Jedině podbetonovat základy a vyzdít praskliny,“ konstatuje statik.
Normy se suchem nepočítají
Problémy s praskáním domů mají i na Hodonínsku. A opět v lokalitách, kde stojí nemovitosti na jílech. Nestabilní podloží je například pod hodonínským sídlištěm, kde žije pět tisíc lidí. Do některých trhlin v domech se skoro vejde pěst. Že je pod sídlištěm nestabilní půda, se dávno ví. Jenže za poslední dva roky stížností obyvatel výrazně přibylo. A i zástupci bytového družstva Hodoňan, které se stará o více než čtyři tisíce bytů, potvrdili, že se problémy začaly objevovat i v domech, které už byly v minulosti stavebně zajišťované.
„Některé domy mají vážné poruchy. V posledních dvou letech se navíc objevily nové,“ potvrdil na zasedání hodonínského zastupitelstva starosta Milan Lúčka.
Někde je to drobná vada, jinde může hrozit i to, že dům časem bude neobyvatelný. Lidé se nyní dohadují, zda za praskání domů může vysychání jílů, nebo posuny vídeňské pánve.
Ryby jsou letos kvůli horku a suchu menší, zákazníci si za ně připlatí |
Město nyní nechá za milion korun udělat geofyzikální průzkum celého území, který ukáže, jak vážná situace je. Podle informací MF DNES jsou geologové přesvědčeni, že příčinou nejsou pohyby pánve, ale že i tady hraje důležitou roli sucho.
Právě zde jsou různě silné vrstvy navátého písku na jílovitém podloží a geologové právě vypracovávají analýzu, aby se ověřilo, že praskliny se vytvořily právě tam, kde jsou jíly dominantní a jejich smrštěním se pohnulo podloží.
Podobné potíže mají i lidé v domech v Moravské Nové Vsi. Starosta Marek Košut popisuje, že i jejich městys musel investovat do oprav sokolovny a školní tělocvičny. „Ty poruchy tam bylo nejvíce vidět, protože šlo o velké objekty. Museli jsme zpevnit základy mikropiloty,“ řekl Košut.
Přestože neexistuje žádná oficiální geologická mapa rizikových oblastí, protože s jíly a jejich vysycháním je to složitější, jsou v Česku oblasti, kde posuny podloží vlivem sucha hrozí více než jinde. Jde především o Žatecko, okolí Brna, Ústí nad Labem, Teplicko, Ústí nad Orlicí či Turnovsko.
Odborníci proto nyní diskutují, zda upravit české státní normy, podle nichž se doporučuje hloubení základů, a zohlednit v nich právě sucho.
„Je pravda, že v současné době čelíme čím dál větším extrémům v počasí, nicméně v současných normách je popsán způsob, jak zakládat stavby na jílech. Ale vždy jde o geologický průzkum, způsob provádění stavby, dodržení technologií a zejména konkrétní stavební praxi. Lidé by neměli podceňovat zakládání staveb, protože právě to pak zadělává na problémy v budoucnu,“ říká Zdeněk Veselý, generální ředitel České agentury pro standardizaci, která normy schvaluje. Pokud se odborníci shodnou na tom, že je potřeba české státní normy změnit, je podle něj možné o tom debatovat.
Sucho bude zase, ne-li horší
Podle meteorologa Petra Dvořáka bylo letošní sucho nejhorší za posledních dvacet let, kdy se měří stav podpovrchové vody. „Už rok 2015, kdy jsme zaznamenali pět vln veder, byl mimořádný a letos bylo sucho ještě horší. Největší bylo na Ústecku, Lounsku, Žatecku a na některých místech Moravy,“ říká.
Boj se suchem podceňujeme, varují experti. Pomoci má chytrá krajina |
Navíc v posledních třech čtyřech letech nepomohly ani zimy, které deficit horkých částí roku obvykle kompenzovaly. Jenže tentokrát ani moc nenasněžilo.
Podle dlouhodobých amerických předpovědních modelů bude i letošní zima sněhově podprůměrná. Stejné sucho, jako to letošní, bude podle Dvořáka i v dalších letech. „Ne-li horší,“ upozorňuje. „Se suchem rozhodně musíme počítat. Souvisí to s tím, jak se celkově mění klima k teplejšímu, za posledních sto let se průměrná teplota zvedla o jeden stupeň a Evropa je region, který se otepluje víc než jiné,“ říká.
Pojistit se proti suchu nelze
Lidé, jimž sucho poničilo domy, si je musí opravit za své peníze, od pojišťoven nic čekat nemohou. Jan Klíma z Bořislavi to zkusil a nepochodil. „Je nám líto, ale ve vašem případě došlo ke škodě z příčiny, která není ve smlouvě zahrnuta mezi pojistná nebezpečí. Spis ke škodní události proto odkládáme bez pojistného plnění,“ odepsala pojišťovna.
Pojišťovny takovou možnost nenabízejí. „Je možné pojistit se proti řadě živelních škod, sucho však mezi pojistitelná rizika nepatří. Z tohoto důvodů není v rámci našich pojistných smluv toto riziko pojištěno,“ řekla mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková s tím, že ani do budoucna nebude sucho mezi „pojistitelnými riziky“.
Podobně odpovídá pojišťovna Allianz. „Sucho v kontextu, který popisujete, bohužel pojistit nelze. Pokud by škoda na domě vznikla kvůli nekvalitní základové desce, bylo by možné ji nahradit z odpovědnostního pojištění stavební firmy. Ale v rámci podloží to možné není,“ sdělil mluvčí Václav Bálek.
