Suché řeky urychlují globální oteplování, spouštěčem jsou přívalové deště

  18:00aktualizováno  18:00
Vědci nedávno přišli s překvapujícím zjištěním. Vysychající toky jsou nejen důsledkem klimatické změny, ale samy mohou k ohřívání planety dramaticky přispívat. Jsou totiž zdrojem skleníkových plynů, kvůli nimž se ze Země hůře uvolňuje teplo, a dochází tak k oteplování. Na nové studii se podílel i tým českých vědců.

Vyschlé Labe v Ústí na snímku z 19. července 2018 | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

„Chtěli jsme vyčíslit, o kolik naroste celkový objem oxidu uhličitého z celosvětové říční sítě, když do něj započítáme i vysychavé toky. Dospěli jsme k závěru, že to může být až o 152 procent více,“ představuje výsledky hydrobiolog z Masarykovy univerzity v Brně Petr Pařil. Na studii spolupracovali vědci z celého světa, Pařil vedl český výzkumný tým. 

Vědci tedy zjistili, že se z vysychajících koryt může uvolňovat větší množství oxidu uhličitého než z vod, které permanentně tečou. Doposud totiž všechny studie zkoumaly jen tyto nepřetržitě tekoucí vody. Případně docházely k závěru, že podíl emisí skleníkových plynů z vysychavých toků je zanedbatelný.

„Mohlo se proto zdát, že vysycháním koryt oxidu uhličitého ubývá a my si tak můžeme dovolit více emisí z průmyslu nebo zemědělství. Tak to ale není,“ upozorňuje vědec. Právě nastavení emisních limitů v průmyslu je jedním z důvodů, proč hydrobiologové stav říční sítě sledují.

Stav řek během letošního léta

Problém však není v suchém korytě jako takovém. Oxid uhličitý se začne uvolňovat v momentě, kdy se koryto opět zaplaví. Typicky přívalovým deštěm. Uvolňování emisí způsobují bakterie, které se po zaplavení vodou rychle aktivují a rozloží v korytě nashromážděné větve, listí, rostliny nebo další materiál.

Extrémní sucha trápí Česko už čtvrtým rokem. „Ve srovnání s dlouhodobým průměrem pro měsíc září je teď Vltava v Českých Budějovicích na 44 procentech svého průtoku. A evidujeme, že některé drobné potoky úplně vyschly. To je případ třeba Ratiborského potoka nebo přítoku Berounky – potoka Klíčava,“ vyjmenovává příklady vysychajících toků mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Odborníci z projektu Biosucho, který mapuje toky ohrožené vyschnutím, zjistili, že v Česku hrozí vyschnutí zhruba třetině menších toků. Právě potoky a menší říčky – nikoli velké řeky – přitom tvoří většinu říční sítě v Česku.

Česko jako Středomoří

Výzkumníci v čele s Pařilem měřili hodnoty emisí v povrchových vodách v Bílých Karpatech, Hostýnských vrších či na Znojemsku. Tyto oblasti si vybrali hlavně proto, že jižní a východní Moravu dlouhodobě sužuje sucho nejvíce. 

Celkově se na studii kromě českých vědců podíleli experti z dalších 22 zemí ze šesti kontinentů. Závěry letos publikovali v prestižním přírodovědeckém časopise Nature Geoscience. 

Vysoké hodnoty emisí naměřili vědci ve vyschlých korytech pouštních toků, což bylo pro ně samé překvapením. Spočítali, že jedním zaplavením takového toku z přívalového deště, v němž se organický materiál kumuloval několik let, může zvýšit objem emisí celkově z říční sítě až o 10 procent. 

Česko se lépe připraví na nedostatek vody, vzniknou komise pro sucho

Jako vzorky pro mezinárodní studii hlavní výzkumné laboratoře IRSTEA ve francouzském Lyonu posloužily větve, listí nebo rostliny sesbírané v suchých korytech, a to z toků z celého světa. Pařil nicméně poukazuje na to, že vysychání toků není nic neobvyklého. Napříč světem vysychavé toky dokonce převažují. Teď jich však přibývá.

„V naší zóně mírného klimatu panuje obecná představa, že je to něco nepřirozeného. V potoce by přece měla být voda. Avšak říček a potoků, které historicky nikdy nevyschly, je spíše menšina,“ doplňuje vědec. Česko se tak podle něj přibývajícími vyschlými toky může do budoucna začít podobat středomořským státům. 

Organismy z českých toků Pařil porovnává s těmi z francouzských vod. Jeho nejnovější zjištění ukazují, že tamní organismy jsou vůči suchu odolnější, protože ve Francii je sušší klima. 

„Zejména na jihu Francie existuje fenomén vysychání už dlouho a organismy jsou tomu přizpůsobené a dokážou se s ním vyrovnat. U nás je vysychání toků v takovém rozsahu poměrně nové, takže je to někdy o náhodě, který organismus v potoce přežije,“ říká.

Mizení ryb, raků i perlorodek

Pařil teď sleduje vliv vysychání na organismy, které ve vodě žijí. Nejen na ryby, ale především na vážky, jepice a chrostíky, které – jak s úsměvem poznamenává – mohou lidé znát z Ferdy Mravence. 

Zvláště ryby suchem trpí značně. Ve zbytkových tůních mají jen málo kyslíku, kvůli čemuž hromadně hynou. Dokonce v důsledku dlouhodobého stresu někdy nepřežijí ani to, když je někdo z vody vyloví a vrátí zpátky do vody.
Výsledkem několikaletého vysychání může být dokonce to, že některé organismy z toků úplně zmizí. Kromě ryb se to týká třeba raků a škeblí. 

„Je to příklad chráněné perlorodky. Vyskytuje se kromě Šumavy v několika potocích na Ašsku, které však vysychají. Ochranáři je proto musí přenášet do zavodněných úseků, aby jejich populace vůbec přežily,“ uzavírá Pařil, jenž se této problematice věnuje dlouhodobě.

Česko potřebuje pět nových přehrad, řekl bioklimatolog v Rozstřelu (05/2018)


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce

Jan Masaryk

V roce 1948 zemřel za podivných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Většina odborníků se přiklání k...

Školačka utekla k IS. Teď je opět těhotná a kvůli zdravotní péči chce zpět

Britské školačky Amira Abaseová, Kadiza Sultanaová a Shamima Begumová (zleva)...

Britka Shamima Begumová přijela v roce 2015 se svými dvěma přítelkyněmi do Sýrie, aby se připojila k Islámskému státu...

Náctiletá jde za vraždu muže na 18 let za mříže. Umírajícího si natáčela

Osmnáctiletá Simona Macháčová čelí obžalobě z brutální vraždy svého známého....

Za brutální vraždu sedmatřicetiletého muže si devatenáctiletá Simona Macháčová definitivně odpyká 18 let. Trest uložený...

Spalničky se šíří raketovým tempem. Staré očkování už nemusí fungovat

Případů spalniček je stále více.

Po desítkách let jsou spalničky zpátky. V Evropě se epidemie šíří hlavně v Itálii, Francii či Řecku, na Ukrajině bylo...

Další z rubriky

Hosté Rozstřelu zhodnotí, co dobrého může přinést legalizace prostituce

Ilustrační snímek

Piráti prosazují legalizaci prostituce. V pátečním Rozstřelu budou od 12:30 o případných dopadech legalizace mluvit dva...

Slunce vystřídá déšť a na horách sníh, projasní se opět až o víkendu

Slunce zapadající nad stále ještě zamrzlým jezerem Chomoutov na Olomoucku. (4....

Slunečné a teplé počasí čtvrtkem prozatím končí. V následujících dvou dnech se zatáhne, většinu území zasáhne déšť, na...

Indie versus česká uklízečka. Soudy už pět let řeší žalobu na velvyslanectví

Velvyslanectví Indie u Letenské pláně v Praze

V roce 2014 ji vyhodili, protože nepřišla do práce. Přitom byla Marcela Novotná, uklízečka na Indickém velvyslanectví,...

Najdete na iDNES.cz