Jaké budou vaše první kroky na ministerstvu?
Musí být nově formulovaná koncepce státní kulturní politiky, ta minulá letos končí. Na tomto dokumentu budeme intenzivně pracovat. Je třeba podpořit živé umění, filmové pobídky, aby se česká republika opět stala atraktivní destinací pro špičkové tvůrce. Dále větší propojení cestovního ruchu a kultury. Mou první prioritou je také postavení silného týmu.
Daniel Herman (1963) Daniel Herman vystudoval pedagogickou fakultu a teologii. V roce 1989 byl vysvěcen na kněze. O rok později se stal sekretářem Miloslava Vlka. Když se v roce 1991 stal Vlk pražským arcibiskupem, Herman ho z Tábora následoval do Prahy jako mluvčí. Pro Českou biskupskou konferenci pracoval do roku 2005. V roce 2007 požádal o zbavení kněžského slibu. V civilní sféře pracoval pro ministerstvo vnitra a kultury a také jako vedoucí kanceláře Jana Švejnara, odkud odešel v roce 2010, když se stal ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Právě v této roli se dostal do povědomí veřejnosti, a to v souvislosti se svým odvoláním z čela instituce. Rada ÚSTR loni v dubnu předčasně ukončila Hermanovo pětileté funkční období, což vyvolalo velké vášně a debatu o motivech. Vzhledem k tomu, že členy rady volí Senát, ve kterém měla převahu ČSSD, označili Herman i pravice odvolání za politicky motivované. Po Hermanově odvolání z ústavu na protest odešla řada zaměstnanců. Loni v létě se Daniel Herman stal mluvčím KDU-ČSL a v předčasných volbách jej pak lidovci nasadili jako lídra pražské kandidátky. |
Kdo ve vašem týmu bude?
V této situaci je pro mě těžké někoho jmenovat, protože stále nevím, jestli se nakonec stanu ministrem. Určitou představu o týmu samozřejmě mám, ale jména říkat nechci. Rozhodně chci zohlednit přání koaličních partnerů. Chci se také opírat o lidi, které znám, se kterými už jsem třeba spolupracoval. Určitě uvažuji i o lidech, kteří na ministerstvu působí v současnosti.
Loni se umělecká scéna bouřila proti ministryni Hanákové kvůli seškrtání grantů na živé umění, které bylo pro řadu uměleckých projektů likvidační. Mohou od vašeho nástupu do čela ministerstva čekat divadla, galerie, literární časopisy, které balancují na hranici existence, navýšení grantů?
Nechci hodnotit ten či onen krok paní Hanákové. Každopádně mohu říct, že živé umění pokládám za jednu z priorit. V rámci možností bude mít mojí plnou podporu. Nebudu to řešit od zeleného stolu, ale v dialogu s nimi. S řadou zástupců uměleckých organizací už jsem se setkal, byli tam i zástupci živého umění, ale nechci předčasně jmenovat.
Letos na ministerstvo kultury připadá ze státního rozpočtu 10,4 miliardy, což je oproti loňsku nárůst téměř o 14 procent. Ovšem velká část z těchto prostředků půjde na vyrovnání s církvemi. Nebude na tom tedy nakonec kultura hůře než loni?
Bez analýz zatím nejsem schopný dát vám konkrétní čísla. S výdaji ministerstva jsou samozřejmě spojené církevní restituce. Ale i před platností zákona o restitucích byly církve z rozpočtu financované. Je každopádně potřeba, abychom se do budoucna pohybovali v hladině alespoň toho jednoho procenta. Jestliže státní rozpočet tvoří přibližně 1 200 miliard, tak to není úplně malá částka. Ale současná čísla se k hladině jednoho procenta zatím nedostávají. Pro mě je velkou nadějí, že se to podařilo dostat do koaliční dohody. Všichni předsedové to tedy podepsali a teď je třeba to prostě realizovat.
Nástup Fajta do čela Národní galerie by Herman nezdržoval
Od začátku tohoto roku měl nastoupit nový ředitel Národní galerie Jiří Fajt. Současný ministr kultury Jiří Balvín však jeho nástup již podruhé odložil, tentokrát na červenec. Galerie tak bude fungovat víc než rok v provizoriu bez ředitele. Pokusíte se urychlit Fajtův nástup?
Nebyl jsem u jednání mezi ministrem Balvínem a panem Fajtem. Pokud je mi známo, tak ten posun termínu je výsledek jejich dohody. Neznám ale důvod. Pokud budu pověřen řízením resortu, tak se hodlám s panem Fajtem velmi rychle setkat a promluvit si s ním. Národní galerie potřebuje trvalé vedení, kontinuitu a perspektivu. Její stav už dlouho není stabilní a to není dobré.
Takže kdyby pan Fajt souhlasil, že se funkce ujme hned, byl byste pro?
Nevidím důvod zbytečně odkládat nástup definitivního ředitele Národní galerie. Ale zatím neznám důvody toho posunu.
Vypadá to, že v personálních otázkách kulturních institucí ministerstvo spíše tápe. Nejkřiklavějším příkladem je právě Národní galerie či Národní divadlo, kde odvolávání a jmenování ředitelů doprovází zmatky a nejasnosti. Nastavíte jako nový ministr kultury jasná pravidla výběrových řízení, jmenování a odvolávání těchto lidí?
Ano. Jasná pravidla a transparentnost výběrových řízení jsou důležitá. Mám s tím i osobní zkušenost, když jsem byl po třech letech předčasně odvolán z funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Stále kolem toho je mnoho otazníků. Takže vím, jak je důležité, aby v těchto věcech bylo jasno.
Kauza kolem odvolání z ÚSTR spolupráci s ČSSD neovlivní
Necelé tři roky jste stál v čele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), tedy instituce, která zkoumá zločiny komunistického režimu. Neznepokojuje vás proto, že nyní zasednete ve vládě s Andrejem Babišem, který byl veden jako spolupracovník StB a na Slovensku se kvůli tomu nyní soudí?
Je třeba respektovat princip presumpce neviny. Vyčkejme závěru soudu. Já bych se neodvážil kandidovat do nějaké veřejné služby, když bych si nebyl naprosto jistý průzračností své minulosti. Je naší povinností nastavovat nějaké mantinely. Nemám dostatek informací. Zajímal by mě příběh pana předsedy a věřím, že se setkáme, abych se i jeho mohl zeptat. Zatím jsem s ním o tomto tématu nemluvil.
Rozhovory iDNES.czServer iDNES.cz v příštích týdnech přinese rozhovory se všemi kandidáty na ministry v nové vládě. Seznam rozhovorů se tak bude postupně rozšiřovat. |
Když jste loni na jaře skončil na pozici ředitele ÚSTR, prohlásil jste, že vás rada odvolala z politických důvodů. Konkrétně jste řekl, že za tím "byly některé osoby z ČSSD" a že to byl "úplatek komunistům za krajské koalice". Nebudete mít proto problém s ČSSD nyní spolupracovat?
Už tehdy jsem říkal, že se nejednalo o celou ČSSD. Mezi sociálně demokratickými senátory jsem našel i velmi výrazné podporovatele. Hodně jsem se opíral o předsedu senátu Milana Štěcha. Někteří konkrétní jednotlivci ČSSD ale měli blíž ke komunistickému úhlu pohledu, který se snažil totalitní podstatu komunistického režimu relativizovat. A tito lidé proto ve spolupráci se zájmy komunistické strany, o čemž jsem byl informován právě ze sociálně demokratických kruhů, dosáhli těch změn. Nebudu jmenovat, ale s některými jsem mluvil a vyslovili politování nad tím, jak to před tři čtvrtě rokem bylo. Jsou to lidé z vedení ČSSD. Nemá ale cenu dívat se dozadu. Myslím, že jsme si to vyložili a převládají témata, na nichž je možné se shodnout. Nepovažuju to proto za tak fatální, abychom nemohli spolupracovat.
Po vašem odvolání jste podal podal žalobu na Radu ÚSTR. Neuvažujete v současné situaci o jejím stažení?
Rozhodně ne, protože je to věc spravedlnosti. Podali jsme žalobu, jejíž součástí byla otázka legitimity mého odvolání a propuštění ze zaměstnaneckého poměru. Podle výsledků inspektorátu práce došlo k porušení zákoníku práce. Další stání bude v únoru.
Dalším třecím místem mezi lidovci a sociálními demokraty by mohly být církevní restituce. Pro vás je to uzavřená záležitost, nicméně ČSSD i ANO se k nim chtějí vracet a vytvořily společně s církvemi komisi, která bude dále jednat. Co když církve v některých bodech kývnou na změny?
Jsem velmi rád, že se podařilo přijmout zákon o restitucích a podle něho se musí jet. KDU-ČSL sice nebyla u jeho tvorby, ale zákon zde je a pro nás je to věc uzavřená. Pokud dojdou koaliční partneři s církvemi k nějakým modifikacím, tak my je blokovat nebudeme. Ale žádné změny nebudeme iniciovat.
Kultura není silová, ale má největší vliv, říká HermanTomu, že se o resort kultury koaliční strany při rozdělování ministerstev zpravidla příliš neperou, Hermana nepřekvapuje. "Myslím, že česká společnost má v oblasti kultivovanosti života značný deficit. Kdybychom to chápali čistě finančně, ekonomicky, tak kultura samozřejmě není silovým resortem. Je to ale nejvlivovější resort," říká. Podle něj totiž má kultura vliv na lidi, kteří vytvářejí veřejné mínění. Jako budoucí ministr kultury by toto vnímání, které je podle něj dáno zejména stavem české společnosti po padesáti letech totalitních režimů, rád změnil velmi intenzivním dialogem s uměleckou scénou. "Abych znal jejich potřeby a problémy. Myslím, že jsme schopni změnit pohled společnosti i pohled některých politiků na význam resortu kultury," míní Herman. Se spolustraníky pak žádný rozpor v tom, jak se k resortu kultury stavět, nemá. I přesto, že předseda lidovců Pavel Bělobrádek během koaličních jednání uvedl, že "kultura je (pro KDU-ČSL) na posledním místě". Podle Hermana o tom svědčí součást koaliční dohody, podle níž je cílem získat pro kulturu ze státního rozpočtu jedno procento. Myšlenky svého vzoru, bývalého ministra kultury Pavla Tigrida, na zrušení ministerstva kultury, odmítá. "Můžeme uvažovat o různých modifikacích, úzce například spolupracovat s ministerstvem školství. Ale ministerstvo kultury zde má své místo," říká. A jak k umění staví ve svém životě sám? "Chodím do kina, do divadla, na koncerty. Včera jsem byl v Národním divadle na vystoupení bratří Bubeníčků. V kině jsem byl naposledy před týdnem na filmu Colette. Líbí se mi vážná hudba, barokní, klasicistní, ale třeba i americká hudba čtyřicátých let. Na druhou stranu si rád poslechnu i některé skladby Daniela Landy, protože o nich spolu diskutujeme a rozumím jim," řekl v rozhovoru, který vznikal v pondělí. |
Je podle vás reálné, že jednání této komise povedou k nějakým ústupkům ze strany církví?
Myslím, že k určitým dohodám dojít může - nejčastěji se hovoří o některých nemovitostech v areálu Pražského hradu. Ale nemyslím si, že by to mohlo mít zásadnější vliv na modifikaci přijatého zákona.
Lze brát vážně větu v koaliční smlouvě, že zpřísníte pravidla týkající se koncentrace mediálního vlastnictví, když ve vládě bude sedět mediální magnát, který skupuje další a další média?
To je otázka hlavně na pana předsedu Babiše. On je skupoval hlavně v době, kdy ještě nebyl v politice tak aktivní jako dnes. Podle mého názoru to bude muset přehodnotit, protože s koaliční dohodou není možné být v rozporu.
S Landou se přátelím. Jeho mediální obraz neodpovídá realitě
Stal jste se patronem projektu Daniela Landy, nebo také Žita, který v rámci svých "sedmi kejklí", bude například plavat se žraloky. Z jakého důvodu se toho účastníte?
S Danielem Landou se známe patnáct, sedmnáct let. Znám ho velmi dobře a on mě. Takže právě proto se toho účastním. Daniel Landa tak, jak je prezentován v médiích, je úplně jiný Daniel Landa. Mediální obraz často neodpovídá realitě.
Ale on na tom svém mediálním obraze aktivně pracuje. Vzpomeňme jen výstup s kohoutem na loňských Slavících. Nepovažujete problematické, že zaštiťujete projekt takto kontroverzní osoby, přestože to je váš přítel?
Právě proto, že Daniela tak dobře znám a jsme blízcí přátelé, tak ne. Protože on je umělec, je to šoumen. Je to jeho výrazový prostředek, kterým chce něco sdělit. S kohoutem v podpaží se mu to beze sporu podařilo. Díky tomu, že se dobře známe, jsem i pochopil, co tím chtěl říct. Nad uměleckou formou bychom mohli diskutovat.
Účastníte se akcí Rady íránského národního odporu (NCRI), tedy íránské exilové opozice. Z jakého důvodu?
Jeden z velmi autoritativních režimů současnosti vládne v Teheránu. Je to taková islámská inkvizice. Zástupci hnutí, které proti tomuto režimu bojují, mají centrum poblíž Paříže a jejich akcí se účastní celá řada demokratických politiků z Evropy i USA. Sám pocházím z rodiny, která je kvůli komunistickému režimu rozprostřená prakticky na všech kontinentech. Vím tedy, jak důležitá byla v minulosti podpora demokratických politiků československého exilu. V Íránu je situace děsivá. Lidé, kteří proti tomuto totalitnímu režimu bojují, si zaslouží podporu.
NCRI ale byla do roku 2009 na seznamu teroristických organizací Evropské unie. Nedávno se proto rozpoutala debata o tom, jestli váš kontakt s nimi nepředstavuje bezpečnostní riziko. Co si o tom myslíte?
Právě, že byla z toho seznamu vyškrtnuta, a to jak v Evropské unii tak ve Spojených státech. Já jsem se pochopitelně radil na ministerstvu zahraničí i s řadou lidí, kteří se těmito otázkami zabývají. Na seznam teroristických organizací patří íránský režim a ne ti, kteří proti němu bojují.
