Zdá se, že důvěra už nemá takovou váhu. Alespoň v diskusi o koncesionářských poplatcích. Zatímco dnes se musí k platbě čestně přihlásit domácnosti, které vlastní televizor nebo rozhlasový přijímač, v budoucnu by mohly platit všechny rodiny. A to bez ohledu na to, jestli ve společnosti televize či rozhlasu tráví či netráví čas.
Nový ministr kultury Daniel Herman se připojil k debatě, kterou na toto téma rozjel ředitel rozhlasu Peter Duhan. Ten před pár dny ve Sněmovně navrhl zlepšit výběr poplatků přechodem na "německý model". V Německu platí všechny domácnosti. "Je třeba udělat inventuru zákona o poplatcích, aby se co nejvíce blížil realitě," říká Herman.
Jednoznačný postoj ke způsobu vybírání poplatků však zatím budoucí ministr kultury nemá. Nejprve by rád vyvolal širší odbornou diskusi. Německý model je však podle něho inspirativní.
"Každopádně je důležité zachovat veřejnoprávní média. Regulují komerci. Je dobře se inspirovat v zahraničí, v tom má pan Duhan pravdu. Zamysleme se nad tím, ale na druhou stranu nestřílejme od boku," varuje Herman.
Nový způsob vybírání poplatků by však měl háček. Předpokládá totiž, že každý, kdo má rádio, poslouchá Český rozhlas, na jehož financování jsou poplatky určené. Podle Hermana však do styku s veřejnoprávním rozhlasem stejně přichází v podstatě každý.
"Když zapátrám ve své paměti, neuvědomuji si, že bych potkal člověka, který by neměl rádio. Nevím, jestli poslouchá zrovna Český rozhlas, ale když sečteme všech sedm okruhů rozhlasu, tak dohromady jde o nejposlouchanější rádio. Je vysoce pravděpodobné, že každý s veřejnoprávním rozhlasem přichází do styku," uvedl Herman.
Kompletní převzetí německé legislativy podle Hermana v plánu není, protože v Česku nejsou stejné podmínky. Každá domácnost v Německu povinně platí za televizor a také za počítač. Tamní legislativa totiž předpokládá, že kdo vlastní počítač, může veřejnoprávní televizi sledovat na internetu. V Česku je však mnoho domácností, které televizi nebo počítač nemají.
