„Na základě zkušeností z velkých povodní v letech 1997 a 2002 lze očekávat možný nárůst diagnóz z úzkostného spektra souvisejících se stresem, případně projevujících se zvýšenými obavami o své zdraví,“ přibližuje primář kliniky Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Pavel Mohr.
Epidemie koronaviru |
Těch nejzávažnějších diagnóz, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha, zůstává ve společnosti podle Mohra bez ohledu na vnější okolnosti zhruba stejně.
Nejvíce jsou přitom ohrožení lidé trpící úzkostnými poruchami, zvýšeně citliví k vnějšímu stresu, lidé trpící tělesnými příznaky s psychickým původem či pacienti s přehnanými obavami o své zdraví. Týká se to však i těch, kteří prodělali traumatické zážitky, trpí bludnými interpretacemi či lidí, kteří nemají okolo sebe dostatečnou sociální oporu.
„Nicméně, celá řada našich hospitalizovaných pacientů s neurotickými poruchami celou situaci paradoxně přijímá s klidem, bez přehnaných emočních reakcí, nepanikaří, možná i s vědomím, že jsou u nás více chráněni než venku,“ zdůrazňuje Mohr.
Ke zvládnutí situace proto Mohr radí udržovat pravidelný kontakt se svými blízkými, komunikovat, vyvarovat se poplašných zpráv, dodržovat pravidelný denní režim, vyhnout se alkoholu a návykovým látkám, využít čas v karanténě k příjemným aktivitám a ideálně nezapomínat na pravidelnou fyzickou aktivitu.
Na psychologická rizika výjimečného stavu poukázal v rozhovoru pro MF DNES i ministr vnitra Jan Hamáček. Podle epidemiologa Romana Prymuly by mimořádná opatření mohla trvat i několik týdnů.
