Žádné náhrobky ani umělé květiny. V Lese vzpomínek v pražských Ďáblicích lidé ukládají zpopelněné ostatky svých blízkých do půdy ke kořenům stromů v rozložitelných urnách nebo dřevěných obřadních mísách. Pozůstalí takto za dva roky pochovali 133 blízkých, celková kapacita pohřebiště je tři tisíce míst.
„Své zemřelé tam pochovávají věkově, profesně i sociálním zázemím velmi různorodí lidé. Spojuje je nespokojenost s obřady v krematoriích – nechtějí klasické věnce ani parte. Dalším pojítkem je láska k přírodě,“ uvedla Blanka Dobešová z neziskové organizace Ke kořenům, která se na zřízení přírodního hřbitova spolu se Správou pražských hřbitovů podílela.
Ročně se na ni obrátí asi osmdesát rodin i jednotlivci, kteří chtějí zařídit pohřeb sami sobě. „Vyberou si u nás strom a už dopředu s nimi připravujeme smuteční oznámení. V zahraničí je takový postup mnohem častější,“ uvedla Dobešová.
Ona i další odborníci se shodují, že Česko už delší dobu zažívá krizi konvenčních pohřebních rituálů, což ostatně dokládají i čísla - bez obřadu pohřbíme zhruba polovinu zemřelých.
„Jsme zvláštní národ, v zahraničí nad tím žasnou. Třeba v USA nedokážou pochopit, že se u nás mrtví přepravují náklaďáky do krematoria po čtyřiceti. Neumí si představit, že by auto vezlo byť dva cizí lidi. Když tatínkovi zaplatím pohřeb, proč by s ním měl jet někdo další? Tam je to služba pro jednoho, tady téměř technologická věc. Náš model považují za neuctivý, za nepochopení situace,“ uvedl předseda Sdružení pohřebnictví ČR Ladislav Kopal.
Přírodní hřbitov chystají Brno i Olomouc
Britové založili první přírodní hřbitov v roce 1993, teď jich mají kolem tří set. Odhadem deset procent tamních pohřbů je přírodních a trend roste. V Německu vznikl první až po roce 2000, nyní je jich v zemi víc než stovka.
„Přírodní pohřebnictví je reakcí na krizi. U nás však spíš než to, že je obřad ekologický, hraje roli osobitost, že se lidí opravdu dotýká. V tuzemsku je velký trend dělat svatby na loukách, lodích a stejný nastupuje i u pohřbů, lidé zkrátka hledají místo, kde se budou cítit pohodlně,“ doplnila Dobešová.
Podívejte se, jak to chodí v Lese vzpomínek:
2. listopadu 2016 |
Za pronájem místa mezi kořeny stromů se platí na deset let dopředu něco přes čtyři tisíce korun, podobně jako za klasický urnový hrob. Přírodní pohřeb může být levnější než klasický. „Pronájem obřadní síně a květinová výzdoba jsou velká položka, tady lze investovat do něčeho jiného a smysluplného - třeba do občerstvení nebo výletu,“ podotkla.
Přírodní pohřbívání má ovšem i přírodní omezení - popel je možné uložit pouze ve vegetačním období, od dubna do října.
Že u nás alternativní pohřbívání získává na oblibě, dokládá iniciativa měst. „Zvyky se mění, někteří lidé se chtějí loučit se svými zemřelými jinak. Na hřbitově v Neředíně proto zvažujeme úpravu plochy na možnost přírodního pohřbívání, již zpracováváme zahradnický návrh,“ řekl iDNES.cz náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs.
Pojistit pohřeb? Dva ze tří zájemců jsou ženy
|
Podotkl, že město ještě hledá ideální model fungování. „Řešíme, jestli by možnost tohoto typu rozloučení mělo nabídnout přímo město, nebo jestli se domluvíme s neziskovou organizací, podobně jako je tomu v Praze. Navíc je nutné za milion opravit zeď, aby prostor záměru byl důstojný,“ doplnil.
O přírodní pohřebiště velikosti 40 krát 50 metrů rozšíří stávající hřbitov v brněnské části Líšeň. „Nyní odborníci dělají přípravné práce - zaměření a průzkumy. Následovat bude zpracování projektu. Papírově snad vše bude vyřízeno do konce roku. Příští rok na jaře bychom mohli zahájit práce a na podzim provoz,“ uvedl ředitel brněnských hřbitovů Marek Šamšula.
Zahradníci na pozemku terasovitě vysadí stromky a keře, kolem nichž se bude pohřbívat. Vznikne i altánek pro pořádání obřadů. Kapacitu hřbitova projektant teprve vypočítá. „Odhaduji, že vystačí na pět až deset let, mladší generace k tomu asi bude mít blíž. Nyní máme v Brně ročně kolem 120 rozptylů a 200 vsypů se souřadnicemi,“ podotkl Šamšula.
Nechat ze sebe vyrůst strom? Ne vždy to vyjde
Už před pár lety se na českém trhu objevily bio urny, v nichž je uloženo semínko stromu. Kupující má na výběr, jakým listnáčem chce po smrti být.
„Je krásná myšlenka, nechat si na sobě vyrůst strom, ale má to háček. Je velmi citlivé, když semínko nevzejde, a pravděpodobnost, že se to zdaří, je poměrně malá. Obracejí se na nás lidé, kteří si tuto urnu koupili, raději je podporujeme, aby zemřelého třeba rozptýlili v přírodě,“ dodala Dobešová.
Úpadek zájmu o konvenční rituály potvrzují i samy pohřební služby. Honosných obřadů v tradičním pojetí je skutečně stále méně, poslední dobou přibývá objednávek kremací bez obřadu. Pozůstalí si pouze urnu vyzvednou a popel třeba rozptýlí. V hektické době ani nemají čas se starat o náhrobky,“ sdělil ředitel Pohřební a hřbitovní služby města Brna Michal Tomášek.
Někde také musejí řešit netradiční požadavky. „Nemáme problém vyjít vstříc specifickým požadavkům, pohřeb uděláme víceméně kdekoli - na louce, chatě, fotbalovém stadionu. Podobné prosby však přicházejí nanejvýš pětkrát do roka,“ sdělil jednatel jedné z pražských pohřebních služeb Pavel Stárek.
Dodal, že v Praze volí pohřeb s obřadem jen deset procent pozůstalých. „Rodiny se často rozhodují s ohledem na finance. Když už obřad chtějí, někdy si objednají výzdobu z jiného zahradnictví, aby ušetřily,“ podotkl.
Brzkého konce tradičních obřadů a pohřbů se nebojí, alternativu žádá zatím jen malé procento lidí. „Je to velmi specifická věc bez tradice, která se možná rozvine s příští generací,“ doplnil.
3. června 2015 |
