Ministerstvo životního prostředí po Novém roce spouští třetí a finální vlnu takzvaných kotlíkových dotací. Z peněz Evropské unie na ni pošle tři miliardy korun. „Plánujeme za ně vyměnit 30 tisíc zastaralých neekologických kotlů,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Dominika Pospíšilová.
Dotační program skončí v roce 2020. A od roku 2022 budou neekologické kotle 1. a 2. emisní třídy úplně zakázány. Kolik domácností takový kotel stále má, lze jenom odhadovat.
Přesné statistiky neexistují. V roce 2015 jejich počet MŽP odhadovalo na 350 tisíc. Doposud kraje schválily 57 tisíc výměn a 120 tisíc kotlů si lidé vyměnili sami bez dotací. Maximální částka, kterou může majitel dostat, je 127 500 korun.
O přerozdělování peněz rozhodují jednotlivé kraje. Podle předpokladů ministerstva si u nich lidé budou moct o peníze ze třetí vlny zažádat na přelomu jara a léta.
Jaký typ kotlů si za ně budou moct majitelé domů pořídit, ministerstvo ještě řeší. Podle informací MF DNES je však pravděpodobné, že už se nebudou vztahovat na kotle, byť moderní, v nichž se dá topit uhlím. Právě topení uhlím totiž ovzduší znečišťuje nejvíce.
Jak žádat o kotlíkové dotace1 Kdo může o dotaci na kotel požádat? Lidé žijící v rodinném domku, který nemá více než tři byty. Rekreačních objektů se dotace netýkají. 2 Na výměnu kterých kotlů lze dotaci čerpat? Dotace se týká starších kotlů s ručním přikládáním, které fungují jako hlavní zdroj vytápění pro celý dům. 3 Na jaký typ nového kotle je příspěvek nejvyšší? Na tepelné čerpadlo a kotel na biomasu, a to až 80 procent z ceny. V oblastech s horší kvalitou ovzduší může žadatel získat dotační bonus 7 500 Kč. 4 Kde mohu požádat o dotaci na kotel? Na krajském úřadě. Jednotlivé kraje si stanovují vlastní pravidla pro příjem a podobu žádostí. Informace zveřejňují na svých webových stránkách. 5 Kolik peněz stát celkem přerozdělí? Devět miliard. V první i druhé fázi poslal krajům dohromady šest miliard, další tři miliardy pošle v příštím roce. 6 Kolik kotlů se za státní dotace vymění? V prvních dvou vlnách rady kraje doposud schválily 57 tisíc výměn. Ve třetí vlně se plánuje vyměnit dalších 30 tisíc kotlů. K tomu se ročně vymění 30 až 40 tisíc kotlů na pevná paliva bez dotací. 7 Které kotle zakáže zákon od září 2022? Ty, které nesplní minimálně 3. emisní třídu. Jde zpravidla o kotle, které byly vyrobeny před rokem 2000. 8 Kde se zjistí emisní třída kotle? Na energetickém štítku nebo v dokumentaci kotle. Pokud není údaj uveden na energetickém štítku, lze počítat s tím, že kotel povolené emise nebude splňovat. 9 Které palivo se nesmí vůbec používat? Je to například takzvané hnědé uhlí energetické (hruboprach, průmyslové směsi), dále sem patří lignit (méně kvalitní hnědé uhlí), uhelné kaly a proplástky. Nesmí se pálit dřevotříska, překližka, dřevovláknité desky ani další druhy lepeného dřeva. |
Z dotací, které EU rozděluje, jsou ty na „kotlíky“ jedny z mála, jež jdou přímo za lidmi. Ne všichni ale na dotaci dosáhnou. Vztahuje se na rodinné domy, chataři a chalupáři na ni nárok nemají. Také se ukazuje, že o dotace mají zájem vyšší a střední vrstvy.
Sociálně slabší, u nichž je vyšší pravděpodobnost, že topí starými kotli, o ně spíš nežádají. Dotace jsou totiž vypláceny zpětně a předpokládají spoluúčast. Stát chce proto některým poslat peníze navíc.
Další miliardy na nové kotle
Minimálně další půl miliardu pošle ministerstvo životního prostředí spolu se třetí vlnou kotlíkových dotací od začátku příštího roku do Moravskoslezského kraje na speciální pilotní projekt.
„Jeho cílem je umožnit výměnu neekologického kotle na pevná paliva i nízkopříjmovým skupinám,“ nastínila mluvčí úřadu Dominika Pospíšilová. Kraj vybrali nejen kvůli většímu podílu obyvatel z těchto skupin, ovzduší v něm patří k jednomu z nejhorších a limity škodlivých látek jsou v něm překračovány opakovaně.
Projekt spočívá v tom, že z těchto peněz lidem poskytnou stoprocentní a bezúročnou půjčku na výměnu tepelného zdroje. Ministerstvo si tímto způsobem chce ověřit, jestli domácnosti s nižšími příjmy motivuje kotle si vyměnit. Zatím se totiž do žádostí o dotace příliš nezapojily.
„Kotlíkové dotace pokryjí nejsnáze dostupný potenciál lidí, kteří jsou natolik aktivní, aby si zjistili, že něco takového existuje, a jsou na tom finančně dobře,“ upozorňuje odborník na energetiku Karel Polanecký z Hnutí Duha. Podle něj o tom, že o dotace žádají lidé s vyššími příjmy, svědčí i to, že ve druhé vlně si nejvíce lidí zažádalo o přispění na dražší tepelná čerpadla.
Rozšíření do dalších krajů
Žadatelé z Moravskoslezského kraje si o bezúročnou půjčku nebudou žádat od kraje, jako je tomu v případě kotlíkových dotací, ale přímo u obcí. Případně žádosti bude vyřizovat i Státní fond životního prostředí. Ten zatím nechce sdělit bližší informace, ani to, na jaké typy kotlů bude možné dotaci získat. „O podmínkách výzvy se stále ještě jedná,“ konstatovala mluvčí fondu Lucie Früblingová.
Pokud by byl pilotní projekt na severní Moravě a ve Slezsku úspěšný, může se rozšířit i do dalších krajů. Například do Ústeckého, kde taktéž žije více sociálně slabších rodin.
„Peníze u nás čerpají hlavně vzdělanější lidé. Cílové skupiny, na něž by dotace měly být mířeny, se to téměř nedotkne,“ říká zastupitel a předseda výboru pro životní prostředí Ústeckého kraje Miroslav Andrt. Cílovou skupinou myslí právě lidi žijící na hranici chudoby.
Uvítal by, kdyby se dotace nevztahovala jen na rodinné domy. „Je to problém i bytových domů zejména v menších obcích postavených v 60. letech zemědělskými družstvy. Také mají zastaralé kotle ak podpoře na výměnu zdrojů tepla se dostávají složitě,“ dodává.
Nejoblíbenější tepelná čerpadla
Kotlíkové dotace spustilo ministerstvo v roce 2015. Od začátku plánovalo, že ve třech vlnách v pěti letech rozdělí celkem devět miliard korun. V první vlně si téměř třetina zájemců zažádala o kombinovaný kotel na uhlí a biomasu.
V první výzvě si zároveň lidé mohli ještě zažádat o dotaci na kotel, který je čistě na uhlí. O tento typ byl však nejmenší zájem. Chtěla jej jen necelá desetina domácností.
Přestože také kotel na uhlí musel splňovat přísnější podmínky, řada ekologů dotaci na tento typ kotle kritizovala. Uhlí totiž patří k palivům, která znečišťují ovzduší nejvíce.
Ve druhé vlně si už lidé mohli žádat o dotaci na kotel na uhlí pouze v kombinaci s biomasou. Ten si do domu nechala nainstalovat pětina žadatelů. „Uvítali bychom, kdyby ve třetí vlně už nebylo spalování uhlím podporováno vůbec,“ doufá Polanecký.
Staré kotle musí být vyřazeny z provozu do roku roku 2022. Týká se to kotlů na pevná paliva spalující uhlí, dřevo nebo koks. Neznamená to však, že by lidé tímto palivem už za tři roky nemohli vůbec topit. Uhlí mohou do kotle přikládat dál, jen tento kotel musí splňovat nízkoemisní standardy.
Kotle vypouštějící vysoké emise už navíc nejsou v Česku k sehnání. Od roku 2014 mohly být na český trh uváděny jen kotle 3. emisní třídy a vyšší. Čím vyšší emisní třída, tím ekologičtější kotel je. Od letošního roku jsou podmínky ještě přísnější – prodejci mohou nabízet jen kotle od 4. emisní třídy.
