"Výlep byl legální. Dneškem jsem 26 plakátů formátu A3 nechal přelepit. Ne kvůli pohřbu, ale protože podobné věci na plakátové plochy prostě nepatří," řekl iDNES.cz Josef Martinic, ředitel Technických služeb města Poděbrady.
Plakáty na 14 místech vylepila firma v úterý ráno. Přinesl je asi 35letý muž, který do pokladního dokladu uvedl, že je z Nymburka. Za výlep, který měl trvat týden, zaplatil 494 korun. "Pokud s přelepením ten člověk nebude souhlasit, peníze mu vrátím," dodal Martinic.
"Nepovažuji v den pohřbu za správné do něj jakkoliv zasahovat. Každý sice má právo projevit svůj názor, ale ne tímto způsobem," komentoval plakáty starosta Poděbrad Jozef Ďurčanský.
Podle zjištění MF DNES si plakátu nejprve všimla místostarostka Jiřina Soukupová, kontaktovala proto starostu. Ďurčanský se spojil s Martinicem a dohodli se na přelepení plakátů.
"Je to krajně nevkusný pokus devalvovat život a kroky Milana Paumera. Nezaslouží si to nic jiného než pohrdavé odsouzení," odsoudil premiér Petr Nečas chování člověka, který si plakáty zaplatil.
"Je to na román o tom, kam až může zajít lidská nenávist," řekl před smutečním obřadem ministr vnitra Radek John.
"Jsou projevem nenávisti a záště. Podle mě jsou organizovány politickou silou, která Milana Paumera nenávidí až za hrob, tedy komunistickou stranou," dodal senátor Jaromír Štětina.
PAUMERŮV POHŘEBDo Poděbrad dorazily stovky lidí. Mezi nimi i premiér Nečas, ministři Schwarzenberg, John, Vondra, senátor Štětina nebo váleční veteráni. |
Podle starosty se při vylepování stala chyba. Kritiku města ale odmítá. "Nevím, proč by město mělo kvůli tomu být kritizováno, když jsme je nevylepili my."
Výlep šel přes technickou správu, tedy organizaci vlastněnou městem. "Nejsem vyšetřovací úřad, po viníkovi pátrat nebudu, považuju to za interní věc té firmy," dodal starosta.
Podle Martinice se plakáty ven dostaly proto, že je před výlepem neviděl a protože jeho podřízení obsah nezkoumají. "Lidsky je mi to proti srsti. A to jak obsah plakátu, tak to, že jsem v podstatě jejich přelepením udělal cenzuru," domnívá se.
Místní, které oslovila MF DNES, výlep nepřekvapil. Podle nich Paumer, který se často s lidmi dával na ulici do řeči a debatoval s nimi o odboji, rozdělil město na dva tábory. Jedni se ho zastávali, jiní ho kvůli útěku na Západ odsuzovali.
Plakáty upozorňují na názor, který v Česku přetrvává od roku 1953. Skupina, v níž byli bratři Mašínové i Milan Paumer, tehdy při útěku na Západ podle kritiků vraždila nevinné civilisty. V řadě incidentů zastřelili mimo jiné pokladníka.
Rozštěpený pohled na tuto historickou událost zřejmě stojí také za tím, že prezident Václav Klaus ani jednou neproměnil nominaci Mašínů ve státní vyznamenání. Paumer a jeho spolubojovníci Mašínové se dočkali ocenění z rukou někdejšího premiéra Mirka Topolánka.
Mašínové do Poděbrad nedorazili
Mašínové do Česka nejezdí, nezúčastnili se ani přítelova pohřbu. "Náš postoj je jasný. Právní situace ve vlasti se nezměnila. To jsou zásadní věci. A v takovém případě sentimentalita a návštěva pohřbu musí jít stranou," řekl MF DNES Ctirad Mašín. (celý rozhovor čtěte tady)
Za rodinu Mašínových přijela do Poděbrad jejich sestra Zdena. Za celou rodinu přivezla věnec s nápisem: "Rodina Mašínových věrnému příteli." Z Německa přijela také dcera Josefa Mašína Sandra.
Pohřeb Milana Paumera byl společenskou událostí první třídy. Přijely stovky hostů. Vláda kvůli obřadu dokonce přerušila své jednání. Obřad se konal v Poděbradech, kde Paumer před svou smrtí žil. Kvůli množství hostů byl v tamějším divadle.
Parte Milana Paumera.
Projev pronesli premiér Petr Nečas i předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová. "Já mluvit nebudu, jen poděkuji přítomným," řekl před obřadem bratr zesnulého Zdeněk Paumer.
Milan Paumer po svém útěku na Západ vstoupil do americké armády a bojoval v korejské válce. Poté žil v USA a po pádu komunismu se vrátil domů. Zemřel 22. července, bylo mu 79 let.
