"Já určitě ne a bratr asi také ne, v pondělí jsme o tom mluvili telefonem," řekl včera o možné účasti na pohřbu Ctirad Mašín, který stejně jako Josef žije v USA.
Paumer se spolu s nimi v padesátých letech postavil komunistickému režimu a v roce 1953 se prostříleli do Západního Berlína. Při jejich akcích zemřelo šest lidí.
Zemřel Milan PaumerBojoval s komunisty i v americké uniformě v Koreji |
Pohřeb se koná 4. srpna v Poděbradech. Chystají se na něj někteří přední politici: například předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová či premiér Petr Nečas. "Rozhodnutí bude záviset na pracovních povinnostech. Milan Paumer pro mě zůstává jedním z významných symbolů protikomunistického odboje. Byl člověkem statečných životních postojů," uvedl včera Nečas.
Za rodinu Mašínových přijede sestra Zdena Mašínová, která Milana Paumera osobně znala a která žije v Olomouci. "Milan Paumer byl náš přítel. Vždy pevný, obětavý a věrný," řekla. Ctirad Mašín včera do telefonu vysvětlil, že jim v návštěvě vlasti brání politická situace.
Takže nepřijedete?
Vypadá to, že ne. Já tedy určitě ne.
Proč?
Náš postoj je jasný. Právní situace ve vlasti se nezměnila. To jsou zásadní věci. A v takovém případě sentimentalita a návštěva pohřbu musí jít stranou.
Co vám nejvíc vadí?
Právní kontinuita s minulým režimem, způsob, jakým pracují soudy, a také se podívejte, kdo sedí na rozhodujících místech. Rozhoduje se pořád podle komunistického práva. My jsme jasně řekli, že za takových podmínek se nevrátíme. Nepotřebujeme, aby po nás někdo plival.
Ale váš spolubojovník Milan Paumer se vrátil...
Ano, vrátil, i když my jsme s tím nesouhlasili. Ale bylo to jeho rozhodnutí a on bezesporu odvedl ve vlasti dost práce, udělal spoustu dobrého. Mluvil na školách a podobně. Ale já mám jiný názor a nevidím důvod, abych ho měnil. Mám dojem, že je to i bratrův postoj.
Vaše sestra Zdena říkala, že Josef bude služebně v Evropě, že návštěvu pohřbu zvažuje...
Nyní je v Kalifornii a pak má služebně někam letět. Ale byznys, to není opravdu ten problém, v tom by žádný zádrhel nebyl. Ale ta zásadní věc je pořád stejná. Máme určitou zásadu, kterou jsme deklarovali, a kdybychom se vrátili, zpronevěřili bychom se jí. Vím, že spousta lidí v Česku s tamní situací nemá problém. Ale my ho máme.
Jak se rozloučíte s Milanem Paumerem?
Samozřejmě posíláme věnec. A na pohřeb přijede bratrova dcera.
Není vám po něm smutno?
Nejsme tu navěky. I mně bude už osmdesát let. Důležité je, že člověk prožil život, na jehož konci si může říct, že se nemá za co stydět.
Kdy jste vlastně viděl Milana Paumera naposledy?
Bylo to už před lety v Kanadě, kde nám tamní čeští emigranti udělili pamětní medaili. To bylo příjemné.
