Pane předsedo, jedno staré čínské přísloví říká: "Větrali peřinu pod zamračeným nebem." Myslí se tím to, že se dělá něco v nevhodnou chvíli. Vy nevidíte v pádu vlády žádný problém. Proč nerozumíte tomu, že v cizině to kvůli českému předsednictví Rady Evropské unie málokdo chápe?
Nejde o to, zda to někdo chápe. Ani já nejsem nadšený z toho, že vláda padla zrovna v tuto dobu. Ale nikdo přece nenutil pana Topolánka, aby poslal svého nejbližšího přítele a rádce pana Dalíka zařizovat ochranu poslanci-defraudantovi Wolfovi. Kdyby to neudělal, tak jsme hlasování o nedůvěře vlády teď nevyvolali. Z hlediska morálky je to příběh, který by jinde v Evropě těžko nějaký premiér udělal - a kdyby to udělal, odešel by z funkce sám.
Přesto, nemohli jste počkat pár týdnů, než předsednictví skončí?
Pro mě je důležité, že podle průzkumu 56 procent občanů pád vlády přivítalo. Jen tak mimochodem - tento týden se objevil další průzkum, a ten si sociální demokracie neobjednávala, podle nějž 43 procent lidí říká, že obraz České republiky v tomto předsednictví se po pádu vlády zhorší.
No vidíte...
Ovšem 36 procent si myslí, že bude vnímáno stejně, a osm procent, že se dokonce zlepší. Takže názory na to jsou v rovnováze. Vládní koalice bude předsednictví dál zdůrazňovat, ale to není perspektivní téma, nad tím pořád kňučet, na tom nic nevyhrají. Je to jen ukázka jejich slabosti.
Je možné, že pro ODS jsou dřívější volby nakonec výhodné, protože hospodářskými výsledky v době krize by se v řádných volbách příští rok vláda chlubit rozhodně nemohla.
Politiku nelze stavět pouze na kalkulacích. Je v ní i velký kus morálky a idealismu. Kalkulace a prognostické úvahy velmi často nevycházejí.
Když hovoříte o kalkulaci, v pondělí jste při on-line rozhovoru na našem serveru iDNES.cz naznačoval, že téměř všechny položené otázky jsou předmětem nějaké kalkulace. A reagoval jste vypjatě a podrážděně.
Reakce byla tak tvrdá, jaké byly otázky. V nastávajícím volebním boji neustoupím ani o píď. To nemůže nikdo očekávat. Naopak. Budu útočit, stejně tak, jako se bude útočit na mě.
Chápu, že politici na sebe někdy útočí, ale vy jste tazateli vzkázal, že "blábolí z hladu" nebo že "dotaz je nechutný". To je přehnané.
Řada těch dotazů byla přehnaných. Příště si rozmyslím, zda se vůbec podobných rozhovorů zúčastním. Mají se tam objevit jen slušné otázky. Ale objevily se tam desítky vulgarit. Co ti lidé čekají? Že si nechám nadělat do čepice a ještě si ji dám na hlavu? Ani náhodou! Vy si ze mě budete v MF DNES dělat srandu...
... z čeho srandu?
Přece část těch otázek byly prefabrikáty lidí od PR agentur, které spolupracují dlouhodobě s ODS.
Pravda spíše bude, že na internetu bývá komunikace drsnější, protože je ze strany účastníků anonymní a oni se mohou skrývat za přezdívky. A taky sám víte, že u části veřejnosti nejste oblíbený.
Ale, ale... Běžný čtenář si přece nepamatuje, že jsem jako mladík měl v roce 1978 někde rozhovor s kýmsi, který jsem nikdy neautorizoval. Pak ten neběžný čtenář z toho vytrhne dvě věty a snaží se dokázat, že jsem nějaký normalizátor. Chápu ty PR agentury ODS, ale musí očekávat, že budu reagovat stejným způsobem. Tvrdě, ale slušně. A zase si to Mladá fronta bude jinak vykládat...
Co si budeme jinak vykládat? Ani tento rozhovor nebudete autorizovat, to já nedělám.
Budete si to vykládat jako moji osobní paranoiu. Ujišťuji vás, že paranoik nejsem, o novinářích nehovořím jako o hnoji, to dělal Miloš Zeman. Ale nebylo českého politika, na kterého bylo tolik osobních útoků jako na mě a moji rodinu. Podívejte se do novin. Je to tam každý den. Jenže na voliče sociální demokracie to nezabírá.
Může to být i tím, že měníte názory a neříkáte někdy věci jasně. Konrad Adenauer, poválečný německý kancléř, tvrdil, že pokud politik "nemluví jasně a přesně, tak mu lidé nevěří".
Souhlasím s Adenauerem, ale nemusím a nechci mluvit ke všemu.
Myslel jsem to jinak: zda vzbuzujete u toho, co říkáte, důvěru? Dám příklad. Bohumír Ďuričko ve známém případu zastřelil loni v říjnu po křtu vaší knihy Václava Kočku mladšího v pražské restauraci Monarch. Kdysi jste říkal, že Ďuričko je váš známý či kamarád, pak to najednou nebyl známý a kamarád. Neznal jste se k němu. Řekněte to jasně: jak to s vaším vztahem bylo?
Nemám potřebu to vysvětlovat. Vy o tom hovoříte, já ne.
Ďuričko byl mým známým
Odpovězte mi. Byl pan Ďuričko váš dlouholetý dobrý známý?
Samozřejmě. Byl mým známým. Stejně tak byl známým politiků ODS z Prahy 1, z Prahy 5 či z Prahy 6. Jeho firmy tam měly početné zakázky. Zkuste o tom jednou napsat a nevěnujte se v případě Ďurička jenom Jiřímu Paroubkovi.
Ale v Monarchu se střílelo, Ďuričko zabil člověka, to je velmi vážná věc. A byl to váš známý, proto musíte pochopit, že se vás na to někdo pořád ptá.
To, že se nějací lidé sešli v nějaké restauraci po křtu mé knihy, když už jsem tam dvě hodiny nebyl, to je jejich věc. Ano, to, co se tam stalo, je tragédie, ale i kdybych byl někdy s Ďuričkem v přátelských vztazích, tak v ten moment pro mě přestal takový člověk existovat.
Nechcete s ním mít už nic společného? On se ve svých výpovědích z vězení tváří, že je váš velký kamarád.
Co udělal, je něco tak strašlivého, že to vůbec nedokážu pochopit! On zničil jeden lidský život, zničil jednu rodinu, zničil sám sebe, zničil své okolí. S tím se nemohu srovnat.
No vidíte, to zní poměrně jasně. Zatím to vždy vypadalo, jako byste ho vlastně předtím neznal.
To jsem nikdy neříkal, že bych ho neznal. Jen byste se měli věnovat i tomu, že jej zná i mnoho politiků ODS. Mohl bych jich jmenovat celou řadu, některým také dluží peníze. A vím o tom dost.
Mě spíše zajímá, jak blízký jste si s Ďuričkem byl vy.
Považoval jsem Ďurička kdysi za dobrého známého, ale jenom do léta 2005. Tehdy jsem se o něm dozvěděl, že byl agentem komunistické Státní bezpečnosti. Pak jsem se s ním viděl jen sporadicky, ale on mi pořád tvrdil, že v případě toho obvinění na tom pracují jeho advokáti a že bude očištěn.
Advokáti pracovali, ale soud uznal, že za komunismu Ďuričko s československou kontrarozvědkou skutečně spolupracoval.
Ano, ale soud o tom rozhodl až v minulém týdnu. Dodávám, že ten člověk se mnou nespolupracoval politicky a nebyli jsme ani v podnikatelských vazbách. Náš vztah dávno skončil. Skončil před lety. A i kdyby neskončil, tak po tom, co se stalo v restauraci Monarch, pro něj nemám jediné slovo omluvy.
Podívejme se teď na novou vládu. Do jaké míry bude moci Jan Fischer a jeho ministři rozhodovat samostatně, bez péče a dohledu politických stran?
Bude to podobné jako za první republiky, kdy byla úřednická vláda. Ministři budou muset neustále s politickými stranami komunikovat a zajišťovat si podporu pro každý zákon jednotlivě.
Je možné, že pan Fischer se v něčem zásadním rozhodne jinak, než jaká bude vůle stran?
Vyloučit to nemohu, ale neprůchodné to pak bude v každém případě. Nemyslím si však, že dojde k nějakým konfliktům.
Nový premiér se už sešel se všemi kandidáty na ministry. Už víte, zda má k někomu z vašich kandidátů výhrady?
Nevím o tom.
Objevily se informace, že místo vašeho kandidáta Štefana Füleho tlačí jiní lidé namísto ministra pro Evropu Marka Moru, který je náměstkem Alexandra Vondry.
Nemyslím si, že se něco podobného stane. Pan Mora je velmi dobrý státní úředník, a mohl se dokonce stát předsedou vlády na návrh pana Topolánka a já bych s tím souhlasil. Ale on to odmítl. Proto jsem si ho zařadil do kategorie lidí, kteří nechtějí jít do tak exponované funkce.
Je mi jedno, kdy navrhl Fischera
A kdo vlastně navrhl Jana Fischera?
Nevím, ale byla dohoda, že nominaci na premiéra udělá dosavadní koalice. Navrhl ho Topolánek, a jestli mu to poradili pánové Dalík či Jakl, je mi v zásadě jedno.
Pád vlády odstartoval plnou předvolební kampaň. Jenže nás čekají dvoje volby - do Evropského parlamentu a v říjnu do Sněmovny. Odliší se vůbec ty kampaně, nebo to bude jedna dlouhá souvislá kampaň pro obojí hlasování?
Těžko se to dá rozlišit. Myslím ale, že naši voliči pochopí, že evropské volby jsou spojité nádoby s hlasováním do Poslanecké sněmovny. V červnu nás čeká první zkouška sil.
Podle posledního průzkumu Eurobarometr zajímají lidi v poslední době především ekonomická témata, řešení krize, problémy s nezaměstnaností. Průzkumy máte rád, vsadíte tedy hlavně na ekonomická témata?
Je pravda, že každý měsíc se zvyšuje podíl lidí, kteří jsou stresováni ekonomickým vývojem, nezaměstnaností či poklesem zakázek v jejich firmách. Vyvrcholit by to mělo v podzimních měsících. Pokud se dokonce krize ještě neprohloubí. Naší odpovědí je, že jako lídr kandidátky do evropských voleb byl nominován ekonom Jiří Havel.
Takže témata jako Lisabonská smlouva se u vás neobjeví?
Ta nemají smysl.
Máte pro volby v červnu a říjnu připravený "trhák" podobný poplatkům?
Z těch se stal trhák až dodatečně, byl to jen symbol zdravotnické politiky Topolánkovy vlády. Ale my máme trhák jednoznačný: "Chcete návrat vlády Mirka Topolánka?" To bude stačit.
Programy rozvineme, až krize skončí
Všechny strany před volbami slibují zejména přidávání peněz - tu důchodcům, tu státním zaměstnancům, rodinám s dětmi, téměř všem. ČSSD je v tom mistrem. Není to nezodpovědné v době ekonomické krize? Jen dál tím zadlužíte stát.
Nechceme slibovat to, co dělal Jaroslav Hašek ve své Straně mírného pokroku v mezích zákona, že bude přepravovat občany ponorkami do volebních místností. Samozřejmě, že některé věci stojí peníze, ale budeme muset veřejnosti otevřeně říci, že teď budeme řešit krizi a své programy rozvineme, až krize skončí.
Moment, moment. Vy chcete před volbami jasně říci občanům, že si budou muset na splnění vašich slibů počkat až po krizi? Co když budou hospodářské problémy pokračovat dlouho? Třeba další dva roky?
Krize může pokračovat rok dva nebo tři. Ale naše programy v sociální oblasti koncipujeme na dvě volební období. Rozhodně s nimi nezačneme v listopadu, ani když vyhrajeme na podzim volby. Je to můj názor, budeme o tom v sociální demokracii ještě diskutovat. Nabídneme lidem východisko, aby na ně krize dopadla co nejméně, ale nebudeme rozdávat peníze v čase hospodářských problémů země.
Státy od Ameriky po Japonsko se rády a stále více zadlužují. Jenom loni Česká republika zaplatila za své dluhy 50 miliard korun na úrocích. ČSSD je přitom kritizována, že hodně zadlužila stát a že v tom chce dál pokračovat. Chce?
Předpokládám, že politici budou teď skromnější ve svých slibech. Můžeme si dovolit jenom to, na co budou rozpočtové příjmy. Ale musíme lidem předložit a vysvětlit naše záměry, jak společnost rozvinout. Nechceme mít podobnou zkušenost, jakou udělala ODS se svou "smlouvou s voliči". Co slíbila, to nesplnila. Nepřipustím prolhaný program. A s těmi dluhy to bylo jinak, to je na dlouhou diskusi, kdo jaké dluhy způsobil.
Může se i po podzimních volbách opakovat pat z roku 2006?
Volby nebudou tentokrát tak těsné. Sociální demokracie vyhraje s dostatečným náskokem. Poměr, že pravice a zelení měli sto a levice sto mandátů, se už nikdy opakovat nebude.
Dá se tomu rozumět tak, že je možný vznik menšinové vlády ČSSD s tichou podporou komunistů?
Česká veřejnost si musí zvyknout na jednu věc - že nepovažujeme za možné spolupracovat na vládní úrovni s komunisty. Jejich podpora menšinové vládě je něco jiného. A za normálních okolností si ani neumíme představit velkou koalici s ODS.
A za nenormálních okolností? Tedy v případě dalšího patu?
Pak by byla nejčestnějším řešením velká koalice. Ta vznikla i v Německu či Rakousku. Ale my budeme usilovat o získání absolutní většiny ve Sněmovně.
Když jste před chvílí hovořil o tom, že nebudete slibovat to, co nemůžete splnit, připomenu vám větu čínského autora Lü Pu-weje: "Vypustíš-li rybník, abys pochytal všechny ryby, pak to jistě dokážeš, ale příští rok budeš bez ryb." Jen abyste ve volbách nenachytali mnoho ryb a pak vám odplavou, až většinu slibů nesplníte, což bývá obvyklé.
ČSSD nechce vypouštět žádný rybník. Budeme přistupovat k těm slibům obezřetně. Jiní politici, novináři...
... nezapomeňte na MF DNES.
Ano, přesně tak, na vás bych neměl zapomenout. Všichni mi vyčítají, že pořád zkoumám průzkumy veřejného mínění, ale já v nich vidím, co lidi zajímá a co chtějí. I proto nás voliči vidí jako kompetentnější stranu než ODS při řešení krize. Beru názory lidi s velkou pokorou.
Cože? S pokorou? Naopak, mnoho lidí si myslí, že nejste sympatický a že působíte arogantně.
A jak bych mohl být třetím nejpopulárnějším politikem v zemi, kdyby si to lidé tak hromadně mysleli? Ať si novináři dělají ankety, kde ze mě dělají tu největší stvůru z hlediska duševního i fyzického, ale ve skutečnosti mám v popularitě a důvěryhodnosti výrazný předstih před dnešními vládními politiky. Mnozí voliči zkrátka neberou, co tvrdí média. A ve volbách se to ukáže.
