Vláda ho dostala k dispozici, ale nereagovala na něj. Lékař poukazuje na to, že je nutné opatření cílit na ohrožené skupiny a nikoliv na celou populaci. Rovněž by obyvatele starší 65 let přednostně testoval či trasoval. Ti by podle něj měli nosit respirátory či roušky i venku. Dostávat by je měli zdarma.
„Na základě statistik návrh dokládá, že stačí chránit jen ohrožené, protože 83 procent populace fakticky ohrožených není. Šestnáct procent starých a jedno procento nemocných je třeba chránit a hlavně zbytečně nevyhazovat peníze na ochranu těch, co to nepotřebují,“ řekla k analýze mluvčí SPD Barbora Zeťová.
Z 20 fialových okresů jich brzy může být 29. Do pátého stupně zbývá krůček |
Podle ni analýza obsahuje jeden důležitý fakt. „Na Slovensku se u zemřelých s covidem-19 provádí pitva a podle ní se definitivně určuje, na co pacient zemřel. Do statistiky zemřel na covid se dostane jen ten, kdo skutečně zemřel na pneumonii plic způsobenou covidem. Díky tomu má Slovensko asi padesátkrát méně zemřelých na obyvatele než my,“ tvrdí Zeťová.
Souhlasíte s tím, že omezující opatření se mají hlavně týkat ohrožených skupin?
Jiří Beran ve svém návrhu poukazuje, že současná národní strategie v boji proti covidu se stále a mylně zabývá celou populací a považujeme ji za ohroženou, ačkoliv ohroženou skupinou jsou podle statistických dat lidé starší 65 let.
Poslanci schválili prodloužení nouzového stavu do 23. prosince |
„V 93 procentech přispívají nejen do statistik úmrtí, ale i do statistik hospitalizací,“ stojí v návrhu. Epidemiolog upozorňuje, že v určité fázi epidemie se jasně nedefinovala ohrožená skupina obyvatel, a tak se vybíjejí všechny síly a prostředky diagnostiky, prevence, trasování a léčby, které podle něj pak chybí ohrožené skupině.
Lockdown seniorů sníží počet úmrtí
Beran dále poukázal na několik skupin. Ohroženou skupinu podle něj tvoří lidé starší 65 let v komunitě. Podle analýzy tvoří necelých 16 procent české populace. „Podílí se jen 12,6 procenty na všech infikovaných a tvoří až 68 procent všech zemřelých a jejich riziko úmrtí je dvěstěkrát vyšší než u nakaženého člověka ve věku 0 až 54 let,“ stojí dále v analýze.
Podle výpočtů Berana jsou dále ohroženi senioři v domovech pro důchodce, kteří tvoří 24 procent zemřelých na covid. „Jejich lockdown sníží dramaticky počet úmrtí, ale neoploští křivku ani reprodukční číslo. O tom je epidemiologie – o práci s vnímavou, ale zároveň ohroženou skupinou,“ vysvětlil ve zprávě.
Podle něj jen cílená protiepidemická opatření na rizikové skupiny mohou změnit současný stav.
Po téměř dvou měsících se mohli senioři z Alzheimer domova Zátiší v pražských Kunraticích opět shledat se svými blízkými.
Beran stanovil v návrhu i několik priorit. První je zaměřit se primárně na osoby starší 65 let bez ohledu na to, zda jsou institucionalizované, tedy zda jsou v domovech pro seniory či léčebnách pro dlouhodobě nemocné, nebo zda se nacházejí v komunitě.
Přednostní právo na testování i trasování
Druhou prioritou je podle jeho návrhu zrychlit a zefektivnit testování, trasování či hospitalizace lidí starších 65 let. Další možností je neprovádět plošné, ale naopak cílené testování právě starších lidí. Rovněž by testování mělo cílit na personál, který se o ně stará.
„Například každý týden jako nyní, a to opět antigenním testem. V případě pozitivity zaměstnance testovat i klienty či nemocné osoby, kteří byli se zaměstnancem v kontaktu a v případě jejich pozitivity je izolovat,“ podotkl v návrhu Beran.
Řadu z těchto opatření ministerstvo zdravotnictví začíná zavádět.
Domovy pro seniory obdržely rychlotesty na koronavirus
Beran má také za to, že senioři, kteří nejsou v žádném sociálním zařízení, by měli mít přednostní právo na testování.
Exposlanci SPD navrhnou zrušení financování stran kvůli koronaviru |
„Nebudou stát ve frontách před odběrovými stany, aby prochladli a aby byli někým infikováni. Test musí být proveden optimálně pátý den po rizikovém kontaktu a při vzniku příznaků ihned. Bylo by vhodné umožnit testování na požádání jednou za měsíc i mimo první dvě uvedené indikace,“ zní dále návrh. Současná čekací doba je podle Berana delší než pět dní a od rizikového kontaktu či začátku příznaků pak čekají déle než tři dny. Rovněž považuje za důležité, aby senioři výsledky testů obdrželi do 24 hodin.
Bezpečnostní telefonát den 3-7-10
V návrhu rovněž stojí, že starší lidé by měli být přednostně trasováni. Podle lékaře jsou dnes běžně trasovány školky a jiné instituce, přitom v domovech pro seniory čekají i týdny na provedení PCR testu.
Beran si také myslí, že by se během deseti dní od PCR pozitivity osob z rizikové skupiny měly provést bezpečnostní telefonáty ke zjištění, zda se zdravotní stav nehorší. Podle něj je rizikový třetí, sedmý a desátý den.
Vakcínu dostanou jako první nemocní a senioři. Dětem určena není |
„Je nutné připravit pro telefonistu jednoduchý dotazník s kontrolou příznaků a varovných signálů a jejich změn. Výsledek dotazníku bude zapsán do chytré karantény,“ navrhuje Beran. Stejně jako přednostní hospitalizaci v případě zhoršení zdravotního stavu.
Návrh také počítá s tím, že lidé starší 65 let by měli nosit roušky či respirátory v budovách i mimo ní. Ochranné pomůcky by pak měli dostávat zdarma na nějakém výdejním místě.
Lékař také doporučuje, aby seniorům pokud budou chtít, po zjištění pozitivity, byl podán lék Isoprinosine. „Snižuje dramaticky počty úmrtí, pokud se aplikuje v domovech důchodců klientům ihned po zjištění PCR pozitivity,“ píše lékař v návrhu.
Podle něj lék snižuje u seniorů smrtnost z 18 na 8 procent. „V současné chvíli je podání jediný efektivní nástroj jak snížit počty hospitalizací a úmrtí v domovech důchodců a měl by být součástí současné protiepidemické strategie,“ dodal na závěr analýzy epidemiolog, který by lék podával i zdravotníkům v první linii.
Kdo je Jiří Beran:
Zdroj: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) |
