Zákon například postupně zvedá poplatek za skládkování – až na víc než trojnásobek v roce 2030. Obce budou podle ministerstva vyšší cenou za skládkování motivovány vyprodukovat méně odpadů. Tak budou motivovat lidi, aby toho méně vyhodili a víc třídili.
Hlavní „motivací“ bude placení podle skutečně vyhozeného množství odpadků. Zjednodušeně řečeno, obec by měla mít přehled, že například obyvatelé konkrétního vchodu do domu naplňují konkrétní popelnici. Jednou měsíčně by na základě váhy, objemu či počtu popelnic obec určila cenu za odvoz.
V zákoně jsou další novinky. Sběrny budou pod kamerami, aby tam už nikdo nevozil víka od kanálů. Radnice bude moci snadněji zlikvidovat odpad načerno navezený do hal, který je teď problémem. „Nově bude zavedeno od roku 2025 třídění textilu,“ připomíná Ondřej Charvát z tiskového odboru ministerstva životního prostředí.
Experti zákon hodnotí vesměs pozitivně. „Byl bych rád, kdyby už to bylo. Odpadový zákon u nás chybí už asi 10 let,“ uvedl Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy. Jen pirátská poslankyně Dana Balcarová se obává, že ministerstvo podlehne všemožným lobbistům odpadových firem.
Fakta o tom, co vyhazujeme
Ve stejné době přichází ještě jedna změna, byť není přímo v tomto zákoně. Do dvou let musí každá země EU vymyslet, jak omezí spotřebu jednorázového plastového nádobí. Ta musí klesnout v roce 2026.
Ministerstvo nyní přelomový zákon o odpadech poslalo do Legislativní rady vlády. Text je rozsáhlý, MF DNES sepsala hlavní změny včetně výše zmíněných v bodech.
1. Popelnice na textil
Od roku 2025 se na veřejných prostranstvích povinně objeví kontejner na textil. Barva není dosud jasná. „My se budeme do začátku platnosti povinnosti snažit barvu kontejnerů na textil sjednotit,“ ujišťuje Petra Roubíčková z ministerstva životního prostředí.
2. Co vyhodíte, to zaplatíte
Nově půjde vybírat za odpad dle vyprodukovaného množství. Nicméně je to na dobrovolnosti obce, zda systém takto nastaví.
„Pokud nebude stačit dát lidem blíž kontejnery a zavést třídění bioodpadu, mohou obce přejít k poplatku za komunální odpad podle množství,“ vysvětluje expert na odpady Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Další motivací pro obce bude i takzvaná třídicí sleva. Pokud obec splní recyklační limity, nezvýší se jí skládkovací poplatek. Může to pak zohlednit u místních poplatků.
Zákon zároveň zakazuje dvojí zpoplatnění, na které si dnes lidé často stěžují. Týká se třeba lidí, kteří dnes platí za odpad tam, kde jsou trvale hlášeni, ale reálně žijí jinde a tam platí také.
3. Víc vytříděného bioodpadu
Předloha motivuje více k třídění biologického odpadu, tedy například toho z kuchyně či zahrady, protože v tom mají Češi zatím rezervy. Nádoby na bioodpad by měly být dostupnější.
Další paragraf ukládá i podnikatelům, v jejichž provozovnách odpad vzniká, aby umožnili jeho třídění. Typicky to znamená, že by nádoby všech barev včetně bioodpadu měly být u obchodů – třeba s ovocem a zeleninou, kde vyhazují zkažené přebytky.
4. Kamery ve sběrnách
Po vykupování na občanku jde o další opatření proti zlodějům někdy přezdívaným „magneti“, kteří vyrvou dopravní značku či víko kanálu a vezou je do sběrny. Majitelé sběren budou muset povinně provoz vybavit kamerami a záznamy uchovávat po dobu třiceti dnů.
Dnes se sběrny často hájí, že podezřelý odpad už leží na hromadě roky a v době, kdy ho někdo přivezl, ještě neexistovala povinnost ukázat občanku. Kamery by měly účelovou obhajobu vyvrátit.
5. Odpadová osvěta
Zákon obcím přikáže vydávat něco jako „výroční zprávu o odpadech“. Budou muset občany informovat, kolik stála likvidace jednotlivých druhů odpadů a kolik jich obyvatelé města vyprodukovali. Má to být druh osvěty, protože každý si pak uvědomí, kolik vyvezení „jeho“ odpadků stálo.
6. Boj s navážením odpadů
Zákon dává jasné pravomoci starostům, aby mohli uklidit černé skládky. Nejproblematičtější „černé skládky“ jsou teď haly s polským odpadem vyskládaným až po střechu.
Postup je podle zákona jasný: obec s rozšířenou působností vyzve vlastníka pozemku (který v tom může být i nevinně) k úklidu. Když to nepomůže, úředníci mohou vstoupit na pozemek a uklízet. Náklady pak naúčtují původci odpadu, pokud ho usvědčí. Zákon dává obci možnost zahradit vjezd, aby se tam už další odpad nevozil.
7. Cíle a ideály
Aby zákon lidi ještě víc motivoval, zavádí několik jasných cílů, jak se má množství směsného odpadu postupně ztenčovat. V roce 2035 by se mělo až 65 procent dnešního komunálního odpadu recyklovat. Jinými slovy, pokud je v modelovém kontejneru metrák odpadu, tak 65 kilogramů z něj by se mělo nově přesunout do tříděného odpadu a do recyklační linky.
V roce 2035 by se jen desetina komunálního odpadu měla posílat na skládku. To je hodně odvážný cíl, protože dnes tam končí 47 procent komunálního odpadu. Zároveň od roku 2030 bude platit zákaz vyvážení recyklovatelného odpadu na skládky.
8. Zákaz jednorázového nádobí
Není to přímo v tomto zákoně, ale protože se zákazem plastového nádobí na jedno použití počítá evropská směrnice z června letošního roku, také nás nemine. Do této kategorie spadají i různé plastové vaničky, ve kterých se prodávají potraviny. Mimochodem, Evropskou unii k akci vede hlavně to, že plastový odpad čím dál víc znečišťuje moře.
Proto je evropská směrnice výslovně zaměřena na „plasty na jedno použití, které se nejčastěji nacházejí na plážích“.
V roce 2021 by měl každý stát EU navrhnout, jak se s těmito plasty vypořádá, a výrazně by měl omezit jejich spotřebu v roce 2026. Některé plastové nádobí už bude od roku 2021 zakázané uvádět nově na trh.
VIDEO: Přeplněný kontejner? Stačí tyto triky a je poloprázdný:
