Z dotací pak může domácnost získat i statisíce korun - pakliže se jí povede různé tuzemské programy nakombinovat. Není to však úplně jednoduché. MF DNES se proto pokusila systém dotací zpřehlednit a s pomocí Státního fondu životního prostředí sestavila několik vzorových příkladů.
Ministerstvo životního prostředí odstartuje dvacetimilardový program Nová zelená úsporám začátkem září. Novinkou je přitom podpora větších domácích solárních elektráren. Poté krajské úřady spustí i stamilionové dotace na výměnu starých kotlů. A státní peníze lze získat i na novostavby.
O tom, jak vysokou částku nakonec od státu konkrétní žadatel dostane, rozhoduje spousta faktorů. Například kde přesně dům stojí, zda-li je památkově chráněn, co vše se opraví a zmodernizuje, či o kolik se nakonec sníží energetická náročnost budovy. Čím bude nižší, tím bude dotace vyšší.
Až polovina peněz se vrátí
Z modelových příkladů vyplývá, že z investice, kterou majitelé do svých domů vrazí, stát posléze proplatí klidně i více než polovinu. Třeba zateplit střechu osmdesát let staré činžovní vily, opravit stará okna a pořídit si fotovoltaické panely včetně rozvodů vyjde majitele zhruba na 650 tisíc korun. Nicméně se nemusí takové investice tolik děsit, když ví, že se mu na dotacích posléze vrátí téměř tři sta tisíc.
Lidé, kteří si k zateplení pořídí i nový kotel, pak mohou dotace nakombinovat a získat další desetitisíce navíc. Například majitel, který za 840 tisíc korun přemění starou rodinnou vilku na modernizovaný dům s nízkou energetickou náročností, nejenže ušetří až tři čtvrtiny sumy za vytápění, ale zpět od státu dostane přes 350 tisíc.
Úřad v obležení. Lidé kvůli kotlíkovým dotacím stáli frontu i dvě noci |
Žádosti o dotace lze podávat i prostřednictvím internetu a i úřad pak komunikuje s lidmi zpravidla po e-mailu. Pakliže je žádost úplná a bez chyb, peníze dorazí už za devět týdnů.
„Nově chceme motivovat všechny domácnosti, které dosud energeticky úsporná opatření svých nemovitostí a výměnu starého kotle odkládaly. Pokud zkombinují nákup kotle z druhé vlny kotlíkových dotací, která odstartuje ve většině krajů v září, a zateplení s podporou z programu Nová zelená úsporám, dostanou navrch bonus až 40 tisíc korun,“ doplňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Mimochodem, v Česku je stále zhruba 1,2 milionu nezateplených rodinných domů z celkových 1,6 milionu.
Ministerstvo navazuje na první vlnu podobného dotačního programu z let 2013 a 2014. A není bez zajímavosti, že průměrná výše dotace na zateplení rodinného domu tehdy činila 215 tisíc korun a v případě bytových domů přes 805 tisíc korun.
Úřad v obležení. Lidé kvůli kotlíkovým dotacím stáli frontu před úřadem Středočeského kraje i dvě noci:
19. dubna 2017 |
Rodinná solární elektrárna
V úvodu zmíněná novinka zaujme ty, kteří si chtějí snížit vysoké platby za elektřinu, kterou „vypálí“ například na ohřívání vody. Stát totiž začne od září podporovat i domácnosti, které si pořídí solární fotovoltaické elektrárny s vyšším výkonem (více než 4 000 kWh/rok).
Lidé si tak mohou přijít až na 150 tisíc korun. A o další peníze mohou žádat i ti, kteří již dotace na solární panely získali dříve, ale nyní by svoje systémy rádi rozšířili a zefektivnili.
„Nově zavedená oblast podpory na pořízení větší fotovoltaické elektrárny otevírá reálnou možnost získat podporu i na domy s vyšší spotřebou elektřiny. Novinku přivítají zejména majitelé vícegeneračních domů či rodiny s malými dětmi, kde se často pere prádlo, myje nádobí a spotřebuje se více teplé vody,“ upozorňuje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
Vyrobenou energií lze vytápět dům, ohřívat vodu i napájet elektřinou vnitřní rozvody domu. Přitom přebytečnou energii, která se nespotřebuje, lze uložit do baterií, případně poslat do distribuční sítě.
