„Podíl fotovoltaik s baterkami roste. Pro zákazníky, kteří s koupí baterií váhají, nabízíme i možnost půjčit si je na několik měsíců na zkoušku,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Pro nákup bateriového úložiště se rozhodne zhruba třetina lidí, kteří si pořizují solární panely. A to přesto, že náklady jsou zhruba dvakrát vyšší.
Jak uvádí šéf firmy S-Power Jaroslav Šuvarský, systém o výkonu 3,5 kilowattu s ukládáním přebytků do vody vyjde v průměru na 165 tisíc, díky dotaci si lze odečíst 60 tisíc korun. Podobný systém s akumulátory stojí 315 tisíc a dotace na něj činí 105 tisíc korun. Návratnost „vodního“ řešení je tak 9 až 10 let, zatímco systém s baterií se splatí za 16 až 17 let.
Čím větší je systém, tím pomalejší je návratnost. A to kvůli klesajícímu podílu dotace na celkové ceně za instalaci. Přesto se zájemci počítají na tisíce. Podle Šuvarského si lidé často pořizují fotovoltaické systémy s baterií, protože chtějí získat částečnou nezávislost. Například v případě blackoutu.
Zájem o solární systémy potvrzují také úředníci, kteří přidělují dotace. V září se navíc rozšířila nabídka systémů, které stát podporuje. „Nově mohou žadatelé získat až 150tisícovou dotaci na pořízení solární fotovoltaické elektrárny s využitelným ziskem nad čtyři tisíce kilowatthodin za rok. A nabízíme dotaci také na rozšíření dříve podpořeného solárního systému,“ uvádí mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová.
Dotace brzy nebudou potřeba
Potenciál dokazuje i rostoucí počet firem, které fotovoltaiku nabízejí. O české střechy soupeří dodavatelé energií, jako je ČEZ, innogy či E.On, se specializovanými firmami, jako je například zmíněný S-Power.
„Žádné podpory brzy nebude potřeba. Odhaduji, že fotovoltaika bude u nás rentabilní i bez dotací do roku 2025. Zlevňování technologií se potká s nárůstem cen elektřiny, což vlastním zdrojům svědčí,“ říká energetický expert ze společnosti ENA Jiří Gavor.
Podmínky podle něj budou ještě atraktivnější, až Česko do zákonů překlopí právě vznikající evropský zimní balíček. Počítá se s tím, že by lidé mohli vyrobenou elektřinu jednoduše prodat třeba sousedovi, pokud pojedou na dovolenou.
Dnes je prodej přebytků problematický. Za to, co odejde do sítě, se obvykle platí jen drobné. Někteří dodavatelé, jako například Bohemia Energy, nicméně zavedli speciální tarify, díky nimž za odeslanou elektřinu dají lidem stejné peníze jako běžnému výrobci. Vychází se z velkoobchodní ceny na burze.
„Můžete si to představit jako virtuální baterku, která mění přebytečnou elektřinu na peníze, jež vám ukládá a v konečném vyúčtování elektřiny vám v baterii uložené peníze vrátí,“ říká mluvčí Bohemia Energy Hana Novotná. Do konce roku budou podle ní využívat tarif dvě stovky zákazníků.
O energii ze slunce má zájem celý svět
Zatímco zájem domácností o střešní instalace na rodinných domech roste, firmy o peníze od státu kvůli složité administrativě příliš nestojí. „V podnikové sféře tyto dotace teď moc nefungují. Přitom pro stát by tahle oblast měla být mnohem důležitější,“ říká Šuvarský.
Panely na střechách zatím uspokojí skutečně jen nepatrný zlomek tuzemské spotřeby elektřiny. Jejich příznivci v nich – obzvláště ve spojení s bateriovým úložištěm – nicméně spatřují velký krok k decentralizaci energetiky.
Energie ze slunce proto nyní zažívá obrovský boom i v globálním měřítku. Podle statistiky Mezinárodní energetické agentury IEA stoupl instalovaný výkon solárních panelů loni nejrychleji ze všech energií. Obor těží z poklesu cen i ze změn v politice vlád, které stále více upřednostňují obnovitelné zdroje před spalováním fosilních paliv.
Světovým lídrem v zelené energetice je Čína, kde se loni zprovoznila téměř polovina ze všech nových panelů. Experti z IEA přiznávají, že dříve podhodnotili potenciál zelené energetiky. Nyní očekávají, že instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů v Indii se během pěti let zdvojnásobí. Nové elektrárny budou přibývat rychlejším tempem než v Evropě.
