Český institut informatiky, kybernetiky a robotiky (CIIRC), spadající pod pražskou techniku ČVUT, vyvíjí autonomní roboty. Ty jsou schopny samy pozorovat svět, vnímat ho a rozlišovat, co je v něm podstatné, samostatně se rozhodovat a systematicky plánovat. Zkrátka přemýšlet.
Moderní budova Českého institutu informatiky, kybernetiky a robotiky ČVUT za bezmála 1,4 miliardy korun se právě dokončuje v Dejvicích. Pražská technika plánuje jeho otevření na konec tohoto roku.
Centrum budované ve spolupráci s německými odborníky ve čtvrtek spojí po Praze roztroušené týmy vědců z několika oborů. Ti spolupracují s několika významnými německými firmami.
Klenot česko-německé spolupráce
CIIRC tak může sloužit jako ukázka úspěšné česko-německé spolupráce, což je zřejmě důvod, proč Merkelová při své krátké návštěvě Česka zamíří právě sem. S německým ústavem pro umělou inteligenci v sárském Saarbrückenu Češi řeší možnou součinnost robotů s lidmi při krizových záchranářských situacích.
Pražští vědci dále vyvinuli velmi úspěšný systém pro plánování a rozvrhování montáže trupů obřích letadel Airbus A350, které se dokončují v Hamburku. A bezpečná spolupráce robotů s lidmi, tentokrát v průmyslových skladech, je součástí dalšího česko–německého projektu Safelog. „Řešíme i projekty pro Volkswagen, Porsche Engineering či Siemens a další německé podniky,“ doplnila Kateřina Hanibalová z CIIRC.
Zejména spolupráce s firmou Siemens je velmi úzká. Ovšem nejen umělá inteligence bude doménou dejvického centra, které pod jednu střechu sdruží výzkumné týmy napříč fakultami a ústavy ČVUT a zároveň propojí týmy na dalších vysokých školách i v Akademii věd.
Zakázky i od americké armády
Tuzemští vědci pracují na inteligentních systémech a komunikačních sítích, které využívá automobilová, drážní a letecká technika. Zajímavostí je, že jeden z projektů platí také americké vojenské námořnictvo.
Další z týmů se pak orientuje na medicínu. Zabývá se například výzkumem fungování lidského mozku nebo vysoce propracovaným analyzováním dat získaných pomocí nových lékařských přístrojů, miniaturních senzorů, nanomateriálů a podobných zařízení.
„Sofistikovaná interpretace takto získaných dat může nejen výrazně pomoci v řadě lékařských oborů – jako je třeba kardiologie, porodnictví či oční lékařství – ale přináší i inspiraci pro návrh a vývoj nových nástrojů, pomůcek či postupů v medicíně,“ upozorňuje Hanibalová.
Vědecké týmy, jež jsou součástí CIIRC a zaměstnávají sto deset výzkumníků, v současnosti pracují v provizorních laboratořích roztroušených po celé Praze. Například v budově na Karlově náměstí, která byla původně určena k demolici, nebo ve třech místnostech v budově rektorátu ČVUT v Dejvicích.
Všechna pracoviště by se měla už za několik měsíců sestěhovat právě do nové moderní budovy na okraji univerzitního areálu v Dejvicích.
