Asociace zdravotnických záchranných služeb je zklamaná. I když cítila solidaritu s protestujícími lékaři, do akce Děkujeme, odcházíme se nezapojila. Záchranáři byli naopak připravení krizi ve zdravotnictví hasit.
"Záchranné služby se v krizovém období s ministrem a premiérem shodly, že v maximální možné míře využijí svoje rezervy a síly i nad rámec poskytování přednemocniční neodkladné péče. Zároveň byl přístup lékařů-záchranářů oceněn, protože se neúčastnili akce," uvedl ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek. Za odměnu ministr záchranářům slíbil, že v případě zvyšování platů na ně nezapomene. Teď ale slib podle záchranek porušil.
"Ministerstvo ve svém memorandu přislíbilo peníze i lékařům záchranné služby, ti jsou zařazeni i v nařízení vlády, které stanovuje novou platovou tabulku. Pak ale vydalo změnu úhradové vyhlášky, která řeší přesun financí od zdravotních pojišťoven pouze pro lůžková zařízení ústavní péče, tedy pro nemocnice, nikoli pro záchranné služby," vysvětlil předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý.
Jinými slovy, ministerstvo našlo zdroj pouze na vyšší platy lékařů v nemocnicích, pro doktory na záchrankách peníze neuvolnilo. "Tím pádem veškerá úhrada těchto financí padá na kraje, které na to nemají. Na jeden kraj to přitom vychází kolem deseti milionů korun. A na polovině záchranných služeb došlo už dříve ke snížení rozpočtu nebo provozního příspěvku," shrnul problém Slabý.
Kraje: Ministerstvo nejedná fér
Asociace záchranářů si nejprve myslela, že jde o opomenutí. O chybu však nešlo, což potvrdil i mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
"Navýšení platů lékařů v záchranných službách nemůže být financováno úplně stejným způsobem jako u nemocnic, tedy pouhým navýšením úhrad od pojišťoven. Pojišťovny se na úhradách ve zdravotnických záchranných službách podílejí pouze asi do dvou pětin a je na jednotlivých krajích, aby se zdravotními pojišťovnami našly vzájemné optimální řešení. Tři pětiny jsou hrazeny z rozpočtů krajů, na což vybírají finanční prostředky z daní přímo ony," uvedl mluvčí.
"Takovéto sdělení ministerstva zdravotnictví je možné považovat za podvod a výsměch všem záchranářům, v tomto případě především lékařům. Ve chvíli, kdy nemocniční lékaři stáhli výpovědi, tak vlastně stát vyslal záchranným službám signál o druhořadosti jejich zdravotnických zaměstnanců," reaguje Houdek.
Dopady by byly obrovské, varuje asociace
Ani kraje s tím nepočítaly a jsou z toho znepokojené. "Je to pro nás nepochopitelné, protože v memorandu záchranky jmenované jsou. Nepřijde nám to po těch jednáních fér. Podle mého se jedná zhruba o 250 milionů korun pro všechny kraje, a to pro nás nejsou malé peníze. Měli jsme za to, že tyto peníze měly přijít ze zdravotního pojištění," uvedl hejtman kraje Vysočina a člen rady Asociace krajů Jiří Běhounek.
S ministerstvem chtějí asociace krajů i záchranných služeb o problému jednat. "Je prostě potřeba, aby proběhla nějaká diskuse," míní hejtman. Záchranáři věří, že ministerstvo zvládne vyčlenit peníze z pojištění na platy lékařům-záchranářům.
"Zdravotní pojišťovny nám v současnosti platí 35 procent nákladů. Ze státního na záchranky nejde nic, takže se domníváme, že by nám v tomto ohledu mohl stát nějak pomoct. Skutečně nejsme schopní prostředky sami najít," apeloval Slabý.
Pokud se záchranky s ministrem nedohodnou, dostanou se podle Slabého do dluhů a ty budou muset v konečné fázi opět uhradit kraje.
V Praze sáhnou do rezerv
Situace trápí i ředitele pražské záchranné služby. Ten musí na vyšší platy svých lékařů vyčlenit 6,3 milionu korun.
"V rozpočtu máme vždy nějakou rezervu, zvýšené platy tedy naši lékaři od prvního mají. Jsou to však peníze, které byly určeny na odměny. Žádal jsem proto o navýšení prostředků do rozpočtu záchranné služby. Pokud je nedostaneme, budou mít všichni zaměstnanci menší odměny," připustil Zdeněk Schwarz.
Pražský primátor slíbil situaci řešit. "Záchranka jsou naši zaměstnanci, víme, že se tam navyšují platy. Pan ředitel připraví podklady a my to vyřešíme," ujišťuje Bohuslav Svoboda.
Hejtman Vysočiny potřebuje na vyšší platy lékařům-záchranářům asi deset milionů korun. Zatím netuší, jak se jednání vyvinou a řešení nemá. "V rozpočtu máme nějakou rezervu, kterou bychom v případě krize tohoto typu museli použít. Obávám se však, že když ministerstvo neustoupí, vyvolá to opět nějaké pnutí mezi ministerstvem a kraji. Bez nich ale nemůže ministerstvo prosadit žádnou restrukturalizaci péče," dodal Běhounek.
