„Problém je v ordinačních hodinách praktických lékařů, část nepracuje ve svátcích i mezi svátky. Vzájemně se často nezastupují,“ potvrzuje primářka urgentního příjmu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Jana Bednářová, jejíž oddělení ošetří 40 tisíc pacientů ročně a další už by zvládalo těžce.
Za víc práce víc peněz
Ministerstvo zdravotnictví chce nemocnicím ulevit a přimět praktiky a ambulantní specialisty k delší pracovní době vyššími odměnami. Pro příští rok se na tom shodlo se zdravotními pojišťovnami. V praxi to znamená, že praktici dostanou za pacienta a měsíc zaplaceno 56 korun, tedy o dvě koruny více. Musí ale nabídnout aspoň 30 ordinačních hodin v pěti pracovních dnech, jeden den ordinovat do 18 hodin a umožnit alespoň dva dny v týdnu objednání.
U ambulantních specialistů se zvýší hodnota bodu, a to až o šest procent. Podmínkou je také třicet ordinačních hodin týdně a minimálně dvakrát v týdnu musí být lékař k dispozici do 18 hodin nebo od sedmi ráno. „Jde o největší meziroční navýšení od roku 1989. Považuji to za velkou motivaci,“ říká předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka je spíš pro volnější pravidla a přizpůsobení ordinační doby poptávce. „Když je ordinace v malé vesnici, kam jede poslední autobus ve dvě odpoledne, je zbytečné mít do osmi večer,“ říká Šonka.
Průzkum: Čekání u lékaře štve lidi víc než fronty na úřadech i kolony |
Ten problém znají třeba pacienti s kožní vyrážkou nebo bolestmi zad. Mohli by jít ke svému praktickému lékaři, jenže ordinace už má zavřeno. Vypraví se tedy do nejbližší nemocnice. Jenomže v čekárně úpí dlouhé hodiny ve frontě jim podobných. Výsledkem je, že si stěžují jak pacienti, tak lékaři.
Nemocniční lékaři žehrají, že suplují večer, v pátek odpoledne, mezi svátky, a o víkendech práci praktiků a ambulantních specialistů. Důvodem je jejich krátká ordinační doba. A nejde jen o vesnice. Mnoho praktických lékařů končí brzy po poledni i ve městech, jako je Brno, Liberec či Jihlava. Leckde je otevřeno do půl jedné nebo půl druhé, jednou týdně se ordinuje do čtyř.
Podle nemocničních lékařů je krátká ordinační doba praktiků (kromě neukázněnosti lidí) jedním z důvodů, proč jsou nemocnice přetížené. Třeba ve fakultní nemocnici v Plzni podle mluvčí Gabriely Levorové ošetří na centrálním příjmu Lochotín ročně asi 60 tisíc lidí. Meziročně se čísla o více než dva tisíce zvyšují.
Krátkou pracovní dobu ale mají i specialisté z poliklinik, kam by lidé rovněž mohli zamířit, aby ulehčili nemocnicím. Jedna neurologická ordinace v Brně ordinuje 23 hodin týdně (průměrně čtyři hodiny denně), další chirurgická ambulance v Liberci 28 hodin.
U specialistů je ale důvodem i způsob plateb od pojišťoven, které je omezují v počtu výkonů. To v praxi znamená, že je nutné se objednávat. „Pacienti s žádankou pak přicházejí k nám, protože objednací doba je dlouhá a oni odmítají čekat,“ vysvětluje primářka z urgentu ústecké nemocnice.
Praktici nechtějí sloužit navíc
Podle Šonky by měl neutěšenou situaci zlepšit i chystaný úplně nový systém příjmů pacientů v nemocnicích. Vznikla by nová pracoviště – urgenty s pohotovostí – v každém okrese jedno. Tam by sloužili i praktici a lépe by „protřídili“ příchozí pacienty. „Chceme dohodnout, aby pohotovosti byly v nemocnicích, kam pacienti stejně míří,“ říká Šonka a dodává, že výhodou bude možnost využití nemocniční laboratoře či rentgenu.
Jenže ochota lékařů sloužit pohotovosti je už teď slabá. „Praktičtí lékaři pohotovost sloužit odmítají. Jejich příjmy jsou dostatečné i bez účasti na službách,“ říká mluvčí plzeňské nemocnice Levorová. Náměstek pro zdravotnictví Libereckého kraje Přemysl Sobotka proto navrhuje, aby pojišťovny ukládaly doktorům do budoucna povinnost odsloužit pohotovost. „Jinak se problém bude dramaticky prohlubovat,“ myslí si Sobotka.
Ministerstvo zdravotnictví problém neochoty praktiků sloužit přiznává. Chce ho vyřešit v rámci připravované reformy. „Připravuje se systém, který toto bude legislativně kodifikovat,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Za odmítnutí pohotovosti pokuta 100 tisíc
Praktici jsou už nyní povinni na žádost kraje pohotovost sloužit, protože krajský úřad jim uděluje oprávnění. Kraj také za zajištění pohotovosti odpovídá. Když praktik sloužit odmítne, hrozí mu pokuta až 100 tisíc korun. Podle údajů z dvanácti krajů, které MF DNES oslovila, však nikdo pokutu nedostal.
Šéf sdružení praktiků Petr Šonka míní, že by však povinnost sloužit pohotovosti neměli mít všichni jeho kolegové. „Po kolegovi ve věku 70 let po dvou infarktech bych to nechtěl. Jinak, když se to dobře zorganizuje, a lékaři dostanou adekvátní odměnu, najde se dost kolegů, kteří budou chtít sloužit dobrovolně,“ dodává Šonka.
